19 : Zkurvysyn

1.6K 61 0
                                    

Uběhla hodina a pořád jsme spolu leželi nazí na gauči, zabalení v dece. Rafe mě hladil po vlasech a povídal si se mnou o všem možném. ,,Tak jak se ti líbí být smetánkou?" zeptal se mě a pramínek vlasů mi přitom zastrčil za ucho. ,,Nijak" odpověděla jsem popravdě. „Jak nijak? Horší odpověď jsem snad neslyšel" usmál se, podíval se mi do očí a já mu rukou projížděla po tváři. „Nevím, prostě nevím.. Nemyslím si že do smetánky patřím" „Tak kam jinam bys měla patřit?" díval se na mě a pobízel mě tím pro odpověď. „Já nevím Rafe.. k Pogues?" zeptala jsem se nahlas sama sebe až pak mi došlo, že mě doopravdy slyšel. „K Pogues.. Tak naše malá Kate si myslí, že patří k Pogues" ironicky se zasmál a přelehnul si na záda tak, že se díval do stropu. „Víš jak pro nás všechny bylo těžký, ti to tajit? Všichni se na tebe jen koukali nevinní, že to ještě nevíš a dívej, nikdo neměl odvahu ti to říct protože se báli pravdy" pořád se na mě ani nepodíval a přejížděl si prstama po prstenu, který měl na prostředníčku. „Co to meleš Rafe? Všichni to věděli? Nemohli to vědět všichni. Jak by mohli? Mohla to vědět jedině smetánka" přemýšlela jsem a sledovala každý pohyb co rukama dělal. „To se zeptej Kiary, ta přece není jen tak jakej špinavej Pogue" zase se usmál, a mě tahle hra přestávala bavit. „Kurva Rafe, když si o ostatních myslíš, že mi to neřekli kvůli tomu, že se báli pravdy, proč si mi to k sakru neřekl ty?! A proč vůbec řešíš a vytahuješ takovouhle blbost? Stejně to je jedno!" zvedla jsem se i s dekou kterou jsem si rychle obmotala kolem sebe a Rafeovi nezůstalo nic, ale nechtěla jsem se na něj ani podívat. ,,Protože jsem se taky bál pravdy" řekl jednoduše a rychle si oblekl boxerky. „Tak to sis teda dobře nasral do huby" vyprskla jsem po něm, když jsem si na sebe dávala top a on mě sledoval. ,,Bál jsem se toho, že až ti dojde to, že jsi taky smetánka, tak se z tebe stane sobecká kráva jako jsi teď! Vidíš jak se ti to povedlo?!" ve chvilce dokázal strašně zvýšit hlas a já měla na krajíčku, abych mu vlepila facku. ,,Běž do prdele Rafe" rychle jsem si na sebe navlekla kraťase a svetr jsem popadla do levé ruky. Do dveří jsem vletěla tak, až jsem se divila, že se nerozbily. ,,Jasně, bež si šukat JJe, nebo rovnou všechny z nich, děvko!" zařval na mě z dálky a práskl dveřma, kdyžto já jen zvedla prostředníček a naštvaně odběhla na cestu.

 ,,Jasně, bež si šukat JJe, nebo rovnou všechny z nich, děvko!" zařval na mě z dálky a práskl dveřma, kdyžto já jen zvedla prostředníček a naštvaně odběhla na cestu

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

V pokoji, pořád naštvaná, jsem si na sebe oblékla béžovou sukni s bílým provázkovým topem, do kabelky jsem si dala všechno potřebné a namířeno jsem měla k JJovi.

• • •

Pořád jsem přemýšlela nad tím, co to do Rafea vjelo. Tak hnusné slova, které mi dokázal říct. Ještě po tom, co jsme spolu měli sex. Můj první sex. Přišlo mi, že se ve chvilce stal někým jiným, přitom na něm nic divného nebylo. Začla jsem si já, nebo on? Mám se mu omluvit? Ne, nemám. Nic jsem neudělala, bude to ok, doufám. Ale chci aby to bylo ok? Chci ho vůbec ještě vidět?

• • •

„Čau Kate" řekl sklesle JJ, když vyšel ze dveří jeho domu. „Stalo se něco? Jsi v pohodě?" zastavila jsem ho při rychlé chůzi ke mně a důkladně si ho prohlédla. „Do prdele, co se ti stalo?!" všimla jsem si dobře očištěné, hluboké rány na čele. Vypadala trochu jako ta moje, ale tahle vypadala že se bude hojit aspoň pětkrát pomaleji. Chytla jsem ho rukou za bradu a jeho rozčepýřené dlouhé vlasy jsem mu přejela prstama tak, abych na tu ránu dobře viděla. Byla jsem ráda že jsem tady, zase s ním a v úplném klidu, ale na druhou stranu mě mrzelo, že on je ten můj klid. On je ten za kým běžím, když se něco posere. A nevím, jestli to takhle má být. Nezasloužím si to, aby se ke mně někdo choval tak hezky. „Nic Kate, nic, pojďme, ser na to" řekl a rozešel se tak, že do mě skoro narazil. Najednou jsem se strašně lekla, protože se zezadu ozvalo: „Už se nikdy nevracej, ty zkurvysyne!" na špičce paty jsem se otočila za hlasem a přede mnou stál čtyřicátník, nejspíš JJův táta s krví u pusy. Odplyvl si na zem, před schody od terasy, otočil se k němu zády a kdyžto odcházel zpátky ke dveřím, JJ se rozběhl a v momentě byl jeho táta svalenej na zemi. JJ se po něm vrhnul tak, že ho mlátil až do krve. Jeho oči jako by hořely, nikdy jsem ho tak agresivního a zlého neviděla. „JJi přestaň! JJi!" zařvala jsem na něj a rychle doběhla k němu. Snažila jsem se jeho pohled přetočit ke mně, a když to nešlo, chytla jsem ho za rameno a zničehonic přestal. Najednou jsem slyšela jen tiché zvlyky a pomalu se postavil tak, že mi skoro spadl do náruče. „Kate.. já- já- už nemůžu.. Já nechtě-" „Pššt.. Jsem tady, je to dobrý.. Jsem tu s tebou, ano?" snažila jsem se ho uklidnit, když mě pevně svíral a já ho hladila ve vlasech. Hlavu měl položenou na mé hrudi a strašně brečel. Tak moc, že mi promáčel celé tílko. „Pojď, mám nápad jak ti zlepšit náladu" zvyhla jsem jeho hlavu, podívala se mu do očí, chytla ho za ruku a odvedla ho z terasy.

Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat