Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]

40 : Později nebo dříve

Ukazoval mi fotku po fotce, popisoval lidi jménama a vším co ví, že pro mě v životě znamenají a když přijde na album jménem JJ<3 usměje se nad tím. ,,Tady jsme na surfu. V ten den jsem si tě strašně moc prohlížel a prý ti to vadilo, ale já vím že jsi to chtěla. Vždy jsi stála o mojí pozornost." culil se nad fotkama z toho dne a když přešel na video, kde jsem mu tančila na klíně, zarazilo mě to. ,,Tohle bych nikdy neudělala." vyprskla jsem smíchy protože nevím jestli brečet nebo se smát a on se nad tím zasmál se mnou. ,,Nejspíš jsme tě všichni tak trochu změnili."
,,A tady.." byla tam fotka z pruhované houpací sítě kdy jsem ho fotila a nevím, jestli se mu zase nechce brečet. ,,Co tady?" pobídla jsem ho a usmála se na něj. ,,V tu noc jsme se poznali. Povídali jsme si tak 4 hodiny v kuse Kate a jo, dostalas ode mě svojí první, doopravdickou pusu. Byla to nejlepší noc mýho života, vážně." díval se na mě a čekal na moji odpověď ale já popravdě neměla co říct. Upřímně, jo, vzpomínám si a něco se mi už vybavuje ale i tak to je jako kdybych před sebou měla cizího člověka. Když se na mě zase jen usmál, úsměv jsem mu oplatila ale ve chvilce jsem se strašně lekla kvůli vysokému klukovi, kterej jen tak vtrhl do dveří.

• • •

Stál tam a sledoval mě s lítostí, jako by za něco mohl. JJ sledoval mě a když mu došlo že nevnímám a koukám za něj, upřel na toho kluka pohled a hned mi bylo jasný, co se bude dít. Jako kdybych to už zažila, víckrát. ,,Vidíš Kate? Tohle je ten kretén, kterej tě postřelil." řekl zvýšeným, naštvaným hlasem a stoupl si přímo před něj. ,,Co to kurva meleš?! Teď to budeš svádět na mě?" přišel ke mně a když chtěl vyslovit něco jako ,,Ahoj Kate.." zezadu ho JJ vzal a zatnul pěst, jako by ho chtěl silně praštit. ,,Děláš si ze mě kurva prdel Rafe?!" prudce a hlasitě dýchal a pěst mu držel u obličeje. ,,Do prdele víš co? Na tohle nemám kurva náladu. Ona to zjístí sama, kdo to doopravdy byl, později nebo dříve ti to bude k hovnu, čůráku." odstrčil ho od sebe a ovládl se.

• • •

Co se právě teď stalo a proč mi oba dva tvrdí, že mě oba dva střelili? ,,Kurva!" bouchnutím se chytnu za hlavu a vykřiknu, protože si přijdu jak v zasranym labyrintu. ,,Hej... pššt.. Jsem tady s tebou jo? Nic se neděje, budeš v pohodě.." obepnul svoje ruce kolem mě kluk, kterej se ke mně chová jako k jeho holce. Rozbrečela jsem se. ,,Každej mi teď může lhát a jednat se mnou jak k hloupýmu, protože já si kurva nic nepamatuju. Chci jen vědět pravdu, Rafe.." řekla jsem bez rozmyšlení, jen jsem to musela vypustit ven. ,,Řeklas moje jméno, to si pamatuješ?" trochu se usmál ale neusmíval se tak hezky jak JJ. To dokážu říct, protože si teď nemusím nic namlouvat. ,,Jo.. najednou jsem si vzpomněla." usmála jsem se nad tím a když mě chytil za ruku ve které ještě před chvílí byla JJova ruka, není mi z toho dvakrát dobře. Cítím se podvedená.
,,Neboj, uteče to tady rychle. Za tři dny si tě vyzvednu a pojedeme domů, jo?" dal mi pusu na ruku a já jen přikývla. ,,Potřebuju si odpočinout, promiň." zavřela jsem oči a jen čekala, až odejde.

• • •

O tři dny později

Celej pobyt v nemocnici jsem vlastně prospala. Od doby, co tady byl JJ mi neposlal ani jednu zprávu, za to s Rafem jsem si propsala několik hodin. O JJovi a té hádce v nemocnici se ani jednou nezmínil a abych pravdu řekla, neměla jsem na to ani naládu. Naopak vím, že Rafe je skvělej a asi vím, proč jsem si ho vybrala. Je to můj kluk a mám se s ním dobře, aspoň podle toho co mi psal. Teď už sedím na místě spolujezdce a jedu s ním 'domů'.

• • •

,,Super, já jedu domů a ani nevím, jak domov vlastně vypadá. Překvápko, haha." ironicky a zároveň řeknu a Rafe se nad tím jenom usmál. ,,Takovou jsem tě měl vždycky rád." pousmál se s jeho známým úsměvem, kterej se mi najednou vybavil před obličejem tak stokrát a po dlouhé době mě strašně rozbolela hlava. Šáhla jsem si na čelo a když jsem si ho jemně promnula, Rafe si toho všimnul. ,,V pohodě? Už jsme tady, neboj, půjdem si lehnout." vjel do vjezdu od velké, bílé vily a bolest hlavy jsem najednou umlčela krásou. ,,Ty jo.." řekla jsem když jsem vystoupila ze dveří, které mi Rafe otevřel. ,,Pojď, později si to tady prozkoumáš a vybavíš si hodně věcí. Třeba to, co jsme dělali na gauči, na tvojí posteli.." mluvil o tom když jsme vcházeli do dveří. ,,Hej! Ticho." lehce ho pobouchám dlaní na hrudi a doufám, že ho Ward s Rose a Wheezie nezaslechli.

• • •

,,Kate! Jsme tak rádi že jsi zase doma." vpadla jsem do náruče Wardovi a když jsem měla namířené obejmout Wheezie která stála celá vykulená, do náruče mi v šílené rychlosti vletěla blondýnka, podobná mně. ,,Sarah?" nasaju její vůni abych mohla poznat, kdo vlastně je. ,,Jo Kate, to jsem j.." nedořekla, protože začala brečet a nechápu proč. ,,Co je?" oddělala jsem jí ze sebe a koukáme si do očí, jako kdyby jsme si z nich četly. ,,Jsi moje nejlepší kámoška, že jo?" kousla jsem se do rtů a vycenila můj úsměv, protože se mi z jejího obličeje načetlo milion vzpomínek. ,,Samozřejmě že jsem.. vždycky jsem byla a budu." s brekem se usmála a zase mě pevně obejmula. Najednou, když se Rafe za náma pohl s taškama, jako by přestala brečet a rychle mě vzala kolem zad. ,,Pojď, půjdeme nahoru.." rychle mě odtáhla s sebou a já jsem se nedokázala ani pořádně přivítat.