35 : Večeře

1.2K 48 22
                                    

,,Kate.. prober se.." hladil mě po tváři Rafe a když jsem otevřela oči, dlouze jsem se zadívala do těch jeho. ,,Už jsme tady?" pořád jsem viděla trochu černo a nerozpoznala, jestli z bolesti hlavy nebo z únavy. ,,Jo.." pomohl mi vstát protozě poznal, že jsem jakási zmatená a když jsem konečně upřela pohled na okolí, nestačila jsem se divit svým očím. Krásná, černo-dřevěná moderní chata, pro mě dům uprostřed lesa.

Na ujištění jsem se kolem sebe rozhlédla a začala dělat natěšené otočky a do toho si tleskat radostí

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

Na ujištění jsem se kolem sebe rozhlédla a začala dělat natěšené otočky a do toho si tleskat radostí. ,,O můj bože Rafe!" vrhla jsem se mu do náruče pro objetí a i když mě to vyděsilo, i tak mě pevně stisknul. ,,Je to tady nádherný! Vážně!" chytla jsem ho za ruku a až pak mi to došlo ale co, prostě s ním jdu jen po schodech nahoru. ,,Věděl jsem, že se ti to tady bude líbit.." řekl tiše když šel za mnou a já šla tak pomalu zě se divím, že mě ješte neokřikl.
Když jsme došli ke dveřím, neváhavě vytáhnul klíč z kapsy a odemknul dveře. ,,Ty vole-" zarazil mě vybavenej vnitřek, kterej jen z jedné místnosti vypadal strašně draze. ,,Takových dalších chatek máme asi pět Kate, vzpomínáš? Prázdniny jen pro nás?" postupoval po malých krůčcích za mnou, když jsem se kochala a procházela postupně všechny místnosti.

• • •
Večer

Musím jít protože se asi unudim k smrti. Rafe někam zmizel, asi před dvěma hodinama a stejně jsem od té doby nevylezla ze strašně měkké postele. Zvedla jsem se a když jsem otevřela dveře, ucítila jsem několik vůní z dola. Sešla jsem po schodech a co nevidím, Rafea jak se snaží vařit. Došla jsem za ním k lince a sledovala, co všechno chystal a jak zmateně vypadal. Vzala jsem si do ruky skleničku s něčím, nejspíš se šampaňským a Rafe nad tím udiveně protočil panenky. ,,No, snaha se taky cení ne?" dodal na těstoviny s omáčkou dva lístky petrželky na okrasu a já jen sledovala jídlo co udělal už tak tři minuty v kuse, udivená, že vypadá tak dobře. ,,Od kdy ty, Camerone, umíš vařit?" zeptala jsem se a usmála se na něj při chůzi k ledničce, kde doufám že najdu vychlazenej alkohol. ,,Bingo." řekla jsem tiše a napila se rovnou ze skleněné lahve. ,,Od té doby co jsem otevřel google?" usmál se na oplátku a když mě uviděl s lahví v ruce, otočil se a oba talíře nesl ven. Vzala jsem si lahev s sebou a zrychlila krok k němu. ,,Posaď se a čekej." odsunul mi židli a počkal až si sednu.

• • •

,,Dobrou chuť." řekla jsem při prohlížení celého stolu zaplněného jahodama s čokoládou, jeho domácíma, rybízovýma limonádama, třema svíčkama a skvělým jídlem. ,,Nech si chutnat." pronesl a oba jsme se pustili do jídla.

• • •

Když jsme dojedli, měla jsem pocit že prasknu.
Ještě byly na řadě jahody, které se maj namáčet v čokoládě. Když si jednu na srandovní, ružovo-plastové párátko s mečem jednu napíchl, pomalu ji obalil v čokoládě a pohledem se mě zeptal jestli mi ji může dát do pusy. Odpověděla jsem že ano.

• • •

,,Rafe, bylo to výborný, romantický.. snažil ses a mohl bys vařit častěji, co ty na to?" při té představě jsem se usmála a zase se napila, teď jiného alkoholu co doopravdy nachystal on. ,,Tobě budu vařit kdykoliv budeš chtít.. teď pojď, využijem tu novou výřivku, která tu stojí tak tři roky." zvedl se a odsunul tak jeho židli, po mně napřáhnul ruku ale pak mi došlo že jsem úplně zapomněla na mobil, na JJe a na to, co mi slíbil v autě. ,,Nemohla bych se jít jenom nachystat? Tak dvacet minut, prosíím." fakt ho poprosím, jen kousek od něho. ,,Běž prosimtě, zatím to nachystám." oba jsme se rozešli na opačnou stranu, jen já s lahví v ruce a po cestě jsem rychle sebrala klíče od auta ze stolku, kdyby náhodou bylo zamklé.

• • •

Taky že bylo. Otevřela jsem dvěre od spolujezdce a z přihrátky jsem si hned vytáhla telefon. Když na mě začala svítit obrazovka, zarazilo mě, že mi vlastně nepřišlo žádné upozornění. ,,Blbej signál?.." řekla jsem naivně, už docela působivě s alkoholem ve mně a bez váhání jsem vytočila JJovo číslo, který vyzvání strašně dlouho kdyžto najednou se ozval Popeův hlas kterej musel přeřvat kvůli hlasité hudbě. ,,Heeej Kate! Promiň JJ je teď zaneprázdněnej.. má práci víš, nemůže si s tebou dát sexchat, viď Olivie?!" Olivie? Ta Olivie od Wheezie? Pope to jen tak pronesl před ostatníma? Komu všemu to řekl? A hlavně.. proč to kurva říkal?

• • •

Naštvaně jsem típla telefon a doslova ho hodila v rychlé chůzi na gauč, to naschvál, aby se třeba nerozbil. Když jsem vyšla ven, tak dvacet metrů daleko byla už rozsvícená a vřící vířivka. Rafe seděl s roztaženýma rukama, celej rozvalenej hned naproti mě a od chvíle, co jsem otevřela dveře ze mě nespustil oči.
Líbí se mi to? - Jo.
Mluví ze mě alkohol? - Nevím.
Když jsem došla před něj, položila jsem flašku na zem, udělala kolečko kolem vířivky a přitom si pomalu sundávala košili, abych ho nějak vzrušila. Zastavila jsem se zase, hned naproti něj a když jsem ponořila jednu nohu do vody, projela mnou husina ale zároveň hezkej pocit. Opatrně jsem dělala malý kroky k němu, do jeho náruče a když jsem ho chytila kolem krku, sedla jsem si rovnou na něj.
,,Kate.. vážně? Celej den se mě ani nedotkneš a teď chceš tohle?" cítila jsem jak mu stojí víc a víc a jo, asi má pravdu. ,,Rafe přísahám bohu jestli nezavřeš hubu.." prskla jsem po něm opilostí a začala ho pomalu líbat na krku.

Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]Kde žijí příběhy. Začni objevovat