Nikdo, nikdy. [ Outer Banks - První díl ]

7 : Zkušenosti

Jedna z pogues? Jasně. Jak by na to reagovali ostatní z party? Vždyť mě ani neznaj, jen jsme dnes popíjeli, tancovali a prohodili pár slov. Plácá jen nesmysly jako já, aby mě uklidnil.
Můžu říct vše? To si nemyslím, protože mě ještě nikdo od té doby co mamka umřela neposlouchal. ,,Teda.. můžeš říct vše hlavně mně" pousmál se. ,,Vadit mi to nebude" přidal a zase sledoval moje oči. ,,Fajn, jelikož jsem psychicky na dně a ještě k tomu jsem se poprvé opila, tak ti chci vše říc-"
,,Počkej, počkej, počkej.. tos byla jako poprvé opilá?" vyhrkl ze sebe a začal se smát.
,,Jo? A co?" smála jsem se taky a proto jsem ho ze srandy odsekla. ,,Ježiši tak to jsem nevěděl, určitě by jsme toho do tebe netlačili tolik" pořád se smál a já se musela smát s ním, protože se zároveň směju tomu jak jsem blbá, opilá a naivní a i tomu jak hezkej je když se směje.

• • •

,,No počkej, co všechno jsi ještě nikdy nedělala?" zeptal se mě, když si vytahoval z díry stromu plechovou krabičku s hulením.

Lehl si do houpací sítě a koukal na mě, jak kdyby seděl v křesle na výslech.
Moje střízlivé já by nechtělo odpovídat, ale teď odpovídám velmi pestře, ani si to pomalu neuvědomuju. ,,Hele takže jsem ještě panna-" na chvíli mě zastavil, protože se zakašlal při tom co si potáhl z jeho ubaleného brka. ,,No, nikdy jsem nehulila, cigaretu jsem měla jen párkrát.. Dnes jsem se poprvé opila a to je asi všechno. Nejsem zkušená vůbec s ničím" koukla jsem se na něj a z hluboka vydechla. ,,A líbala ses vůbec s někým, když nemáš s ničím zkušenosti?"
,,Jen s kamarádkama, ale doopravdy s nikým. Chtělo mě a vyjíždělo po mně hodně kluků, ale žádný mě doopravdy nezaujal a nerada bych někomu jen tak zlomila srdce víš" haha, jsi tak vtipná Kate.
,,Tím že někomu dáš pusu hned neznamená, že mu hned zlomíš srdce Kate. A náhodou se jim nedivim, protože teď jsi ta nejhezčí holka na ostrově a neříkám to jen proto abych na tebe udělal nějakej dojem nebo tak, ale proto, že je to vážně pravda a věř mi.. Všechny holky tě tady budou nenávidět, protože všechny budou chtít vypadat jako ty" vysvětloval mi při tom, co si potahoval z jointa a já se dokonce začervenala.
,,Jsi blbej" opilá jsem se pomalu zvedla, položila poloprázdný plecháček pod lavičku a došla zamotaně rovnou k němu. On se odsunul tak moc, že ze sítě málem spadnul a proč ho tam vlastně rovnou neshodit. Oba jsme se začali až moc smát a já si mezitím co on ležel na zemi lehla do sítě.
Po chvíli jsme už leželi vedle sebe a na obloze sledovali pár hvězd, které přes koruny stromů šly vidět. Šlo slyšet jen jeho klidný dech a bití srdce. Uklidňovalo mě to, a to moc.

• • •

,,Chceš mi teda říct, co se děje?"
,,Vlastně ani ne, nechci si teď kazit náladu" odpověděla jsem lehce, protože to byla pravda. Fakt si teď nehodlám kazit náladu tím, že budu vzpomínat na mamku a vykládat mu o tom, co všechno se za poslední týdny semlelo.
,,Tak co chceš dělat?" zeptal se a já se přetočila na bok. ,,Nevím"
,,Chceš zažít tvoji první reálnou pusu?" usmíval se při tom, jak si potáhnul posledního práska a rovnou se přesunul nade mě.
Připadalo mi, jako kdybych mu četla myšlenky. Byl tak průhlednej, ale zárověň ne. Zároveň šla cítit ta bolest v jeho modrých očích. Zajimálo mě, kdo nebo co tu bolest způsobilo.
Vím co chce dělat, ale já to dělat nechci. Aspoň teď ne.
I tak mě moje zvrhlost v opilosti převládla a sklonila jsem hlavu blíže k němu. Vím, že cítil moji nejistotu takže jsem počkala, aby konečně jeho rty přitiskl na ty mé. Najednou jsem cítila jeho pusu a jazyk, který se ke mně probourával a naše pohyby se střetávaly společně.
Byl to hezký moment, chvilkama jsme přestávali a jen si dýchali do úst a koukali se tomu druhému do očí. Uměl to tak dobře, že by mě zajímalo s kolika holkama se už líbal, nebo co všechno zažil on a kolikrát. Ale není mi do toho nic, a já si nejsem vůbec jistá, jestli tohle je pro něj dobrý, nebo špatný.

• • •

Najednou mě zastavil a pak se jen hloupě pousmál.
,,Co je, proč si přestal?" zeptala jsem se a najednou mi bylo trapně, protože jsem nevěděla co se mu honilo hlavou. Bála jsem se, že jsem ho zklamala nebo tak něco.
,,Nic. Bylo to hezký, jde ti to" řekl a když si přelehl zpátky, položila jsem si hlavu na jeho rameno, zklamaná, že náš moment už skončil. 
,,Hezký?" - hezký, jak to myslí?
"Jo, hezký. Sice musíme ještě trénovat, ale jsi vážně skvělá, Kate" napřáhl ruku pro deku, která skončila na zemi a hned jí natáhl přes nás. To jak vyslovoval mé jméno bych dokázala poslouchat navždy.
Ani nemukl a usnul hned potom, co jí na nás natáhl. Když začal klidně chrápat, zavřela jsem oči a jen poslouchala bití jeho srdce. Vím že by mi nikdo nevěřil, ale bylo to tak uklidňující.