Horská chata

3.12.

Marinette

Ležela jsem v posteli a snažila se uklidnit svůj dech. Poslední dobou můj svět nebyl tak růžový jak jsem si přála a nebylo divu, že se to na mně podepsalo. Všechno co bylo negativní jsem v sobě uzamkla. Dusila jsem v sobě tolik problémů, hádek, detailů, až to nebylo pěkné. Posadit se na gauč naproti psychiatrovi, nevydala bych jedinou hlásku. Za zády všech jsem to řešila prášky na spaní a od svého zdroje jsem měla i pár platíček na depresi. Drtilo mě být sama, nesnášela jsem samotu a čas od času to na mě padlo v plné síle. Ve společnosti ostatních jsem byla vždy veselá, ráda pomáhala a byla pro každičkou špatnost. Nastala noc a já v pokoji umírala strachy. Ten stres se nedal popsat, horší však bylo, že jsem se uměla sama sebe vystresovat do nepříčetnosti. V noci jsem tak naspala nejvýše dvě hodiny, zbytek jsem strávila převalováním, tichým pláčem a snahou se přes svoje rychle bijící srdce se nadechnout a neudusit.

"Kašlu na to." odhodila jsem ze sebe deku a vydala se do koupelny.

Pláč mě neutahal a ani dlouhá sprcha než jsem si sedla do křesla. Takhle vynervovaná jsem nebyla už pár týdnů. Nejspíš to spustil Luko a jeho návrh na sex,  který mi před pár hodinami udělal u dveří. Hodiny ukazovaly něco okolo třetí ráno. Převlékla jsem se do bílého trička s dlouhým rukávem a černých legín. Ze skříně vzala černé rukavice a hrst prášků, které jsem polkla a i s kartou, sluchátky a mobilem se vydala z pokoje pryč. Na chodbě se svítilo, takže jsem potichu slezla až do přízemí a došla do kuchyně, kde byla noční služba.

"Máš hlad?" zeptala se kuchařka z noční směny, která tu byla kvůli VIP hostům.
"Ne, jen si vezmu čistou vodu a půjdu si po svém." kývla jsem a vyndala si jí z lednice.
"Dobře . . ." mávla mi a dál pokračovala ve čtení detektivky.

Spolklé prášky jsem zapila a nasadila si sluchátka. Pomocí karty jsem se dostala do posilovny, když nemůžu spát, znamená to jediné. Mám dostatek energie. Dala jsem láhev vody do stojanu a zapla si běžecký pás. Kdyby bylo víc hodin, vzala bych si prkno a šla se podívat na východ slunce, ale teď bych tam tak leda umrzla. Podle rychlosti  písniček jsem postupně přidávala na intenzitě a koukala se před sebe do zrcadla. Neslezu z toho dřív, něž mé nohy padnou definitivní únavou. 

Adrien

Druhá noc tady byla doslova očistec. Po tom co jsem zjistil, že v kuchyni je nějaká stařena mi došlo, že chlast tady opravdu neseženu. Nikdo tady nevypadal na kuřáka a ochlastu, kam jsem se to jen dostal. Cestou na pokoj jsem zahlédl tu černovlasou holku, jak jde do druhé části hotelu. Na chvilku se mi zapnul mozek a vydal jsem se za ní. Třeba taky nemůže spát a jde chlastat, drzá je na to dost. Bohužel se mi ztratila za dveřmi, kam mohl jen personál. Zaklel jsem a vrátil se zpět do své, ještě teplé postele. 

Ráno při snídani byl opět prostřený stůl pro mě, ale s o dost méně jídle. Zasedl jsem a začal se hrabat v lívancích. Nutela, šlehačka, ovoce to bylo moje. Nahoru jsem si ještě nakapal karamelový sirup. Ukrojil jsem si první sousto a vložil si ho do úst. 

"Mmm to se mi povedlo." zamumlal jsem a ve dveřích se objevila černovláska.  
"Dobrou chuť." řekla a přinesla mi hrneček s kávou.

Zaraženě jsem na ní koukal jak ho přede mě položila a vydala se zpátky do kuchyně. Dneska jsem se nemusel ani rozčilovat, divný. Nejspíš dostala od majitele hotelu pořádně seřváno. Hlad mě přinutil jíst a kafe bylo boží. Nicméně to bych nebyl já, kdybych do něčeho neryl. Vzal jsem prázdnou misku a vydal se do kuchyně.

"Nediskutuj a sněz to." řekl muž v kuchařském rondonu.
"Já fakt nemám hlad, už jsem měla kus chleba s máslem." ohradila se dívka a vyskočila si linku.
"Chleba a máslo ti nedají potřebné bílkoviny a sacharidy, takže pokud to tady chceš opustit, sníš ty vajíčka." řekl přísně a dal jí do ruky hluboký talíř i s vidličkou.
"Fajn." odfrkla si a pustila se do toho.