Horská chata

15.12.

Dnešní ráno byl jeden velký chaos. Producent odjel, Chloé se stále hádala ohledně její neviny, personál lítal, protože přijel další zájezd, a aby toho nebylo málo, všichni řešili co udělají se psy, kteří museli přenocovat v hotelu. Za nejhorší jsem však považoval fakt, že jsem musel vstávat už v pět hodin ráno. Co taky čekat, když vytuhnete v posteli dcery majitelů. Do toho mě Marinette okamžitě nechala nasoukat do oblečení na svah s tím, že snídaně v hotelu dneska nebude.

"Začínám mít hlad." zívl jsem na svahu.
"Tak to vypij a hlavně se tvař jako kdyby tě někdo fotil." vrazila mi do ruky flašku s proteinem.
"Tohle do pusy nedám."
"Tobě bude kručet v břiše." pokrčila rameny.

Nad horami pomalu začínalo vycházet slunce. Nádherný pohled to uznávám, ale proč tady dělám kašpara v oblečení od mého otce fakt nechápu. Byl tu i Nino a já jen doufal v nepřítomnost Luka. Stále jsem mu nemohl přijít na chuť.

"Penny, ráda tě vidím." objala Marinette dívku, která k nám přišla.
"Já tebe taky. Ta tvoje zpráva mě dost vyděsila."
"Jsem v pohodě." ušklíbla se a poodstoupila.
"I když nechci, věřím ti."
"Adrien Agreste. Adriene tohle je moje dlouholetá kamarádka Penny." podívala se na nás oba.
"Těší mě." kývl jsem hlavou.
"Potěšení na mé straně. Se slavnými modely se každý den nepotkávám." usmála se na mě dívka s růžovými vlasy.
"Myslíš to opravdu vážně?" hodila po Marinette zvláštní pohled.
"Horší už to nebude."
"A Jail to ví?"
"Ten ano, ale na jeho tátu ještě nedošlo."
"Ok, takže to odnesu já." protočila Penny očima.

Marinette

Dořešili jsme s ostatními ještě pár detailů než se začalo točit. Slunce postupovalo poměrně rychle, takže nastal boj o nejlepší záběry. Adrien se během toho musel několikrát převléknout, ale měl z toho menší nervy než já.

"Ten dopad byl moc křečovitý."
"Musíš nabrat větší rychlost."
"Co to bylo za otočku?!"
"Příště trochu níž a hlavně blíž k Adrienovi."
"Z tohohle záběru nejde nic použít!"
"Jaili drž se po pravé straně."

Celé ráno jsem na svahu poslouchala tohle pořád dokola. Šlo to hůř než jsme si původně představovali. Adrien byl fotogenický, ale jakmile jsem se k němu přiblížila nebyla tam důvěra a párkrát skončil i na zadku. Bál se, že ho sejmu a já zase toho kam uskočí tentokrát.

"Promiň." zakňoural, když jsem před něj dopadla a skončila na koulenou.
"Upřímně se divím, že se mi tě někdy povedlo přeskočit. Škoda, že ty dva skoky nikdo nenatočil." ušklíbla jsem se a odepla si jednu nohu z prkna.
"V pohodě?" přiběhl Jail.
"Jedu znova." oprášila jsem si z kolen sníh.

Z celého materiálu byla tak čtvrtina použitelná což nebylo moc dobrý. Kvůli naraženým žebrům jsem i párkrát spadla, při sólu záběru. Docela mě to podráždilo, ale věděla jsem, že za to nikdo nemůže. Z natáčení jsem se rovnou vytratila na svah jako lektorka. Potřebovala jsem vypnout a odreagovat se. Všichni ví jaká jsem před kamerou a teď tohle.

"Copak tě trápí, krásko?" sedl si ke mně do sněhu Luko.
"Chloé, psi, závod, video, Adrien . . . "
"To je docela dost věcí." vytáhl z bundy krabičku s cigaretami.
"Víš . . . Chloé a psi je mi jasné . . . závod taky . . . co to video a Adrien?" vzala jsem si od něho cigaretu.
"Víc by mě zajímalo od kdy kouříš?" podíval se na mě.
"Taky pravda. Proč mi to nabízíš?" vrátila jsem mu jí.
"Marinette. Alkohol taky není zdravý a holduješ mu."
"Tobě se líbí holky co kouří a táhne to z nich?"
"Ne." zasmál se a zapálil si.
"Letošní sezóna je divná. Kdyby mě hned první den nenakrkl, nezašlo by to až k tomu videu."
"S Agrestem ani s jeho otcem si přece žádnou smlouvu nepodepsala."
"A to je asi tak všechno." ušklíbla jsem se.
"Máš strach?"
"Neměla bych ho mít? Jeho otec je dost velké zvíře."
"Ale ve svém okruhu podnikání."
"Podřízla jsem si větev už jen souhlasem ke vzniku fotek pro jeho kampaň."
"Nic na tebe nemá a v konečném důsledku ti můžou být oba ukradení."
"Tím si nejsem vůbec jistá." položila jsem si hlavu na jeho rameno.