Horská chata

19.7.

Hned jak jsem zavřela dveře svého pokoje si Adrien stáhl rifle i s boxerkami. Jeho rty jsem cítila na svých a s jeho jazykem vedla otevřenou válku. Narazil mě na skříňku až spadlo pár knih, ale nám to bylo jedno. Strhával ze mě věci na svah s minimálním přerušením našich polibků. 

"Adriene." zavzdychala jsem, když mě opřel o studené kachličky v koupelně. 
"Konečně si se vrátila." zašeptal mi do rtů a vyhoupl si mě na sebe.

Chytla jsem se ho okolo krku a pocítila příjemnou bolest i tlak. Bral si mé tělo tvrdě, ale zároveň pozoroval každý můj pohyb i výraz. V prvé řadě mu šlo o mě a mé pocity, nebyl sobec.

"Kurva, už budu." zaklonil hlavu a přisál se mi na krk.
"Miluju tě." zaryla jsem mu nehty do zad a prohla se v zádech.
"Tak proč si mě vyhodila." podíval se mi tvrdě do očí. 

Zpocená jsem vyletěla do sedu a rozkašlala se. Bylo chvilku po půlnoci, všude ticho a tma. Co také čekat na severu Itálie. Místí jsou zvláště tady klidní a málo temperamentní. Z nočního stolu jsem vyndala čokoládu s příchutí jahod a zakousla se do ní. Posledních pár dní se mi takovéhle sny zdály pořád. Přisuzovala jsem to tomu, že mi skončil trénink ve Švýcarsku a začalo mi volno. Defacto jsem se od toho vyhraného závodu nezastavila a vyhrála ještě další čtyři soutěže. Smlouvu jsem podepsala na rok a pokud se klasifikuju je tu možnost prodloužení. Odhalením se změnil můj život, život mé rodiny i přátel co se mnou tvořili tým.

"No nic, pomalu pojedeme." pohladila jsem Tikky a vstala z postele.

Brescia bylo krásné město. Sice toho tady nebylo tolik k vidění, ale o to víc jsem tu byla schovaná od bulváru. Poslední dobou nepsali snad o ničem jiném než o Adrienovi a mně, i když jsem se od mé scény neviděli. V té smlouvě jsem se zavázala jen Adrienovi, takže veškerý zisk šel jemu a ne Gabrielovi. Úspěšně se mu podařilo sehnat si vlastní tým lidí a vytvořit svojí módní značku. Zatím jen na zimní oblečení, ale má potenciál na mnohem víc. 

"Máte zaplacenu celou noc slečno." řekl mi mladík na recepci.
"Vím, ale ráda bych byla za pár hodin v Římě." podala jsem mu klíče od pokoje.
"To je škoda, byla jste velmi oblíbený host." usmál se na mě.
"A bohužel i zadaný host. Děkuju a klidnou noc." podepsala jsem papír o ukončení pobytu a odešla.

I přes menší protesty jsem Tikki a Plaga dostala do klece a zavřela za nimi kufr. Být na mě, tak jsou připoutaní na zadní sedačce, ale jiná země, jiné předpisy. Usedla jsem za volant a do navigace zadala Řím. S nadějí klidné jízdy po dálnici jsem se rozjela.

Adrien

"Mám dost." zamumlal jsem a položil poloprázdnou flašku alkoholu.

Schůzka s Jaggedem mě totálně dojela. Měl se stát tváří nové přehlídky. Takovej komediant, ale hudba patří k módě. Je to taky určitý styl. Od ledna jsem s Nathali tvrdě dřel, abych jako obchodní partner Marinette za něco stál. Tou smlouvou mě vykoupila a dala možnost, o které jsem vždycky mluvil jak nereálná je. Tehdy jsme skoro okamžitě s Nathali opustili otcovu vilu a po ověření podpisu u notáře a v bance se to stalo skutečností. Nathali komunikovala hlavně s Penny, přes kterou šlo všechno. Marinette jen podepisovala nebo se i s ostatními fotila pro zimní kampaně. Sezónu otevřela dokonale a stejně tak si vedla i v ostatních soutěžích. Klub s ní byl spokojený, takže smlouva na rok byla samozřejmost. S bulvárem to bylo horší. O dost horší. Snažila se vyhnout všemu čemu jen mohla, ale když už se ukázala byla dokonalá.

"Přinesu ti prášek a vodu." posadila mě Nathali do postele.
"Dík." už tolik chlastu nesnesu co nepiju.
"Nechala ti vzkaz Kagami, že by ráda věděla co bude s focením." podala mi vodu s rozpuštěným práškem.
"Ta si taky nedá pokoj." protočil jsem očima.
"Nedá, obzvlášť, když ví, že si volný."
"Nejsem volný Nathali, mám Marinette." kývl jsem k její fotce.
"To pro Kagami není překážka. Lehni si a trochu se prospi."