Láska bez hranic

7.

Blížil se večer a tak Severus zašel za Potterem do pokoje. Harry si pročítal seznam domácích úkolů. Právě dodělal jeden na bylinkářství a odškrtl si ho. Soustředil se na to co čte a kousal se přitom do spodního rtu. Byla to velmi zajímavá podívaná. Severus sevřel ruce v pěst.

Ovládej se zatraceně!

" Nemáte hlad?" zeptal se Severus, když nabil ztracenou rovnováhu.

" To už je tolik?" podivil se Harry a zadíval se na kukačkové hodiny na stěně. Ručička ukazovala na políčko " Čas se navečeřet"

" Jste schopen vstát a najíst se se mnou nebo dáte přednost lenošením v posteli?"

" Ne, rozhodně vstanu," zubil se Harry a zahodil všechny věci. Vstal ale příliš rychle a zamotala se mu hlava. Severus ho musel podepřít.

" Nejspíš to nebude ten nejlepší nápad, Pottere" zamračil se Severus.
" Ne prosím, už jsem celej rozlámanej z tý postele," upřel na něj prosebně ty své velké smaragdové oči.

Merline, ať se na mne takto nedívá...

" Dobrá," zavrčel Severus a pomohl Harrymu vyjít z pokoje a usadit se na pohovku.

" Děkuji," usmál se Harry a trochu litoval, že ho Severus pustil, aby mohl objednat večeři.

Když si Harry nabral kuřecí nohu a k tomu pečené brambory. Severus mu z celé mísy nabral ještě pořádnou porci zeleninového salátu.

Harry chtěl něco namítnout, ale Severusův přísný výraz ho donutil raději zmlknout. A tak se raději pustil do jídla. Severus se ušklíbl a začal jíst také. Jak tak seděli vedle sebe, dotýkali se stehny. Bylo to zvláštní a přitom příjemné. Ani jeden ten kontakt nechtěl přerušit. Když dojedli nechal Severus vše zmizel a z kuchyňky si přivolal kávu.
" Dáte si také?" zeptal se Severus.
" Eh ne... Asi bych neusnul," zavrtěl Harry hlavou. A Severus přikývl.

" Zítra musíme přidat pár dalších přísad do základu vašeho lektvaru," řekl Severus, když se napil kávy.
" Vy mě pustíte do laborky?" divil s Harry.
" Budeme pod mým dohledem. A donutil vás odpočívat," ušklíbl se Severus.
" Dobře, cokoli je lepší než ležet v posteli," zubil se Harry.
" Řekl vám doktor Green, kdy budete mít kontrolu?" zeptal se Severus.
" Ano, až za dva měsíce. Mám si vést deník a vyplňovat nějakou tabulku. Popravdě jsem na to ještě nekoukal," řekl Harry a kouzlem si ji tedy přivolal. Když ji pročítal úplně zbledl.

" Jste v pořádku?" zeptal se Severus.
" Ehm jo... Tohle jsem nečekal," řekl Harry a Severus mu vykouzlil čokoládu, aby do sebe Harry dostal cukr a udělalo se mu trochu líp.

" Chcete o tom mluvit?" zeptal se Severus.
" Vy víte co v tý tabulce je?" zeptal se Harry trochu přiškrceně.
" Víceméně. Dělá vám starost, že to budete muset vyplnit, nebo že to následně budete muset odevzdat doktoru Greenovi?"
" Možná obojí. Je to dost soukromý a trapný," zrudl Harry.
" Chápu,ale zjevně to bude lepší probírat s ním, než s Poppy," utrousil Severus a Harry vytřeštil oči.
" Jenom to ne!"
" Vidíte, musíte se na tom naučit hledat i pozitiva," uchechtl se Severus.
" Asi máte pravdu. Akorát budu potřebovat krejčovský metr," poškrábal se Harry na hlavě.
" Mám tu jeden nevyužitý. Klidně si ho vezměte," řekl Severus a kouzlem ho odlevitoval Harrymu do klína.

" Díky," řekl Harry a strčil si ho do kapsy.

Povídali si ještě půl hodiny o všem možném a Harry zjistil, že je Severus celkem milý společník.

"Co jste myslel s tím přístěnkem na košťata, Pottere?" osmělil se Severus zeptat na to, co ho zajímalo.
" Hmm, asi víte, že se svými příbuznými nevycházím..." ošil se Harry.
" Ano, avšak nezajímal jsem se o podrobnosti," připustil Severus.
" Prostě do svých jedenácti jsem bydlel v přístěnku pod schody. Pro svoje příbuzným jsem odpad, zrůda a tak se mnou taky jednali," povzdechl si Harry.
" Merline, kvůli čemu?" mračil se Severus.
"Kvůli magii. Nevěděl jsem vůbec, že jsem kouzelník, dokud mi to Hagrid neřekl a nepřečetl jsem si dopis z Bradavic. Myslel jsem, že jsem prostě divný a stávají se mi zvláštní nehody. Strýc to ze mě chtěl vytlouct. Nepodařilo se mu to samozřejmě," vyprávěl Harry posmutněle. Severus na něj zíral jako by ho viděl poprvé.
" Pottere..." vydal ze sebe akorát.