Láska bez hranic

20.

Severus poté nechal Harryho osamotě a vydal se za ředitelkou. Musel s ní něco vyřídit. Nemohl Harryho nechávat bez ochrany chodit po hradě.
Až mladík podá výpověď na ministerstvu a zmijozelští se dozví, že jejich spolužáci se díky tomu nevrátí, nastane peklo, i když je Harry vprávu.

To nedopustím! Musím něco udělat.

Vyšel schody k ředitelně a ostře zaklepal na dveře. Když ho Minerva pustila dovnitř, posadil se naproti.

" Co se stalo?"
" Potter potřebuje ochranu. Musíme mu ji zajistit."
" Jistě, přemýšlela jsem o tom, že požádám jeho přátele..."
" Myslím, že mi nerozumíš. Moji hadi potřebují něco jako nárazník, aby na něj nemohli."
Minerva se zamračila.
" Co chceš dělat?"
" Musím jim to říct, to je jediná cesta, jak ho ochránit. Vezmou ho  jako součást naší koleje a nikdo si nedovolí to zpochybňovat," řekl Severus a Minerva překvapeně.
" Severusi, že já přivřu oči, protože vás mám oba ráda neznamená, že je to tak správně. Nejsem si jistá, co váš vztah udělá se správní radou školy. Je možné, že se rodiče začnou bouřit, protože nebudou chtít, aby jejich děti učil profesor, který má vztah se studentem."
" Je mi to jedno, klidně skončím, ale Harry potřebuje ochranu v tom se snad shodneme," zavrčel Severus.
" Dobře, pokud nastanou komplikace, postavím se za vás dva. Přeci jenom Harry zde studuje dobrovolně a je dospělý."
" Přesně," přikývl Severus.
" Jak mu je?" zeptala se po chvíli.
" Bude to chtít čas a nejspíše i terapii. Bojí se mne," povzdechl si Severus. Žena vstala a stiskla mu rameno v povzbuzujícím gestu.
" Dej mu čas, Severusi," řekla a muž přikývl. Co jiného mohl dělat.

***

Když se vrátil, Harry seděl v obývacím pokoji a pokoušel se vypracovávat domácí úkol z Přeměňování. Jenže nedostal se dál než přes pět vět. Byl roztěkaný. Jeho mysl se neustále vracela k včerejším událostem. Když uviděl Severuse, ulevilo se mu, že už tu není sám.
"Mohu pro tebe něco udělat?" zeptal se ho Severus starostlivě.
" Já nevím... Možná lektvar na uklidnění? Pořád čekám nějaký útok," dal si Harry hlavu do dlaní. Severus se zamračil. Neverbálně si přivolal lahvičku z laboratoře a přiklekl k Harrymu. Jemně se ho dotknul na rameni a Harry nadskočil.
" Promiň," zakvílel Harry zoufale. Převzal si lahvičku a obsah vypil. Během chvilky mu bylo lépe.
Severus věděl, že to není dlouhodobé řešení. Ale pokud mu to aspoň trochu uleví, klidně mu bude lektvar dávat každý den. Aspoň nějaký čas.

Harry se na muže vděčně podíval a pak se natáhl, aby mu stiskl ruku.
" Děkuju ti."
" Mluvil jsem s ředitelkou. Ví o nás už nějakou dobu a stojí za námi."
" Cože?" vytřeštil Harry oči.
" Řekl jsem jí, že to chci přiznat. Potřebuji, aby Zmijozel pochopil, že patříš ke mě a kdokoli by ti chtěl ublížit, bude mít co dočinění se mnou."
Harry překvapeně zamrkal.
" Nevyhodí tě ze školy?"
" Minerva to zastaví, pokud by se k tomu schylovalo."
" Moc se mi to nelíbí," namítl Harry.
" Vadí ti, že se to bude vědět?" zamračil se Severus. Harry na něj nevěřícně hleděl.
"Tohle mi nevadí. Nestydím se za tebe! Klidně bych vykřicel do celého světa, že tě miluju," rekl Harry a pozoroval, co jeho přiznání udělá se Severusem. Muž se pousmál.
" I já tebe," řekl muž a stiskl mu ruku pevněji. Harry, zklidněný lektvarem, se osmělil a přitáhl si muže k polibku.

Díky Merlin za lektvary.

***

Vyrušilo je zaklepání na dveře z pracovny. Severus zavrčel. Vstal a prošel bytem až do pracovny, kde otevřel dveře. Za nimi našel primusku a prefekta z jeho koleje.

" Omlouváme se, že vás rušíme o víkendu, ale je to naléhavé," řekla dívka.

" O co jde?" zeptal se muž

" Zmizeli tři studenti sedmého ročníku," řekl  prefekt s obavou.

" Jsou na ministerstvu," řekl Severus stroze,"
dívka překvapeně zamrkala.

"Co se stalo?" zeptali se.
" Běžte zatím na kolej a svolejte všechny. Přijdu za vámi. Musím vám něco vysvětlit," řekl Severus.

Studenti přikývli a vydali se pryč. Severus prošel k Harrymu.

" Musíme s nimi mluvit hned. Už zjistili, že ti tři tu nejsou."
" Já tam nechci jít," zavrtěl Harry hlavou.
" Nebudu zabíhat do detailů, ale musíš jim ukázat, že se jich nebojíš," zamračil se Severus. Harry si povzdechl.

" Tak dobře," řekl a vstal.

Když procházeli vchodem na kolej, modlil se Harry, aby tohle dobře dopadlo.

Společenská místnost byla úplně přecpaná. Když uviděli Harryho v doprovodu Severuse znepokojilo je to, ale nikdo si nedovolil promluvit.

" Chtěl jsem vás shromáždit, abych vám sdělil určité informace. Pan Zabini, Goyle a slečna Parkinsonová byli včera v noci odvedení bystrozory na Ministerstvo, kde zůstanou do vyšetření jejich případu," řekl Severus a vyvolal tím ve svých studentech zmatení a šok.

" Jejich zločinem je závažné napadení jiného studenta," pokračoval.

Všechny oči se nyní upřely na Harryho. Ten zrudl.

" Ano, pan Potter, byl včera odvlečen cestou do svého pokoje. Držen pod kouzly a mučen. Což je naprosto nepřípustné. Nehodlám tolerovat něco tak nízkého a odporného. Vše má své hranice. Toto již dalece přesáhlo mezikolejní rivalitu. Vezměte na vědomí, že pan Potter je nyní pod mou osobní ochranou. Kdokoli by mu chtěl zkřivit byť jen jediný vlas na hlavě, tomu velmi znepříjemním život." Syčel Severus naštvaně.

" Proč?" ozvalo se najednou z davu.

" Slečna Parkinsonová si Merlin ví proč myslela, že si mne může nějak nárokovat a když jsem ji ubezpečil, že tomu tak rozhodně není, urazila se. Později zjistila, že já již partnera mám a tak si na něm s pomocí svých přátel vybila zlost," vysvětlil Severus a studenti zalapali po dechu.

" Takže to znamená...," řekl jeden třeťák.

" Pan Potter a já jsme partneři a kdo s tím nesouhlasí, to je jeho problém."

" Vždycky je to student," namítli studenti.

" Jsem už plnoletý, vrátil jsem se, protože chci dál studovat a chci se tedy připravit dobře na přijímačky na vysokou," ozval se Harry a Severus ho chytil za ruku.

"Není to správné," zavrtěla hlavou primuska.

" Nežádám vás o povolení. Vezměte to laskavě jako fakt. Pokud se dozvím byť jen o jediném prohřešku vůči panu Potterovi. Věřte, že si to s vámi vyřídím a ne jako profesor," zavrčel Severus a sevřel hůlku v ruce, aby tak dal nejevo, že to myslí vážně. Studenti se na něj dívali zařaženě. Dosud nikdy neprojevil nějaké city ani vůči nim a teď Potter?

" Severusi, nemusíš jim přeci vyhrožovat," řekl Harry a políbil ho na hřbet ruky čímž vykolejil své spolužáky víc než Snape. Muž se na něj ohlédl a svůj pohled zjemnil a zmijozelští konečně zjistili, že ředitel jejich koleje má srdce. Podívali se na sebe, aby se vzájemně ujistili a pak jako jeden sborově přihlásili:
" Dobře, vítej Pottere mezi hady!" A Harry málem odpadl. Muž mu stiskl ruku a přikývl.
Když odcházeli z koleje Severus ho popadl do náruče a políbil. A Harry zklidněný lektvarem se nechal.

" A teď ta těžší část... Musíme to říci zbytku světa," řekl Severus.