Láska bez hranic

21.

Při obědě si Snape zjednal klid. A zopakoval přede všemi v podstatě to, co řekl už ve Zmijozelu. Ovšem tentokrát vyvolala jeho řeč bouřlivou reakci. Hlavně tedy u Nebelvírů. Harry by nejraději zalezl někam do kanálu. Ale jako správný představitel své kolekce vstal a přešel k Severusovi, čelit svému osudu. Když došel až k němu, muž se pousmál a Harry pod vlivem uklidňující jí lektvaru mu se mu rukama ovinul kolem krku a políbil ho. Ostatní zalapali po dechu.

" Bylo toto skutečně nutné?" zašeptal Severus se smíchem v hlase.
" Ano," přisvědčil Harry.
" To přece nemůžou?" vyhrkl Neville a Harry se zatvářil rozpačitě.
" Ujišťuji vás, že můžeme, pane Logbottome," zavrčel Severus.
" Tohle až se dozví rodiče," vypískla havraspárská treťačka.
" Nemusí vás to znepokojovat, pan Potter je dospělý. Navíc má od zítra individuální výuku. V pololetí složí z jednotlivých předmětů zkoušky, abychom věděli, jak si vede," řekla Minerva a Harry překvapeně zvedl obočí.
" Věděl jsem, že to výřeší," zašeptal mu Severus do ucha a pak ho už táhnul z Velké síně pryč.

***

" Jak je ti?" zeptal se muž když došli do jeho bytu.
" Díky lektvaru dobře... Bojím se co bude, až přestane působit," řekl Harry.
" To vyřešíme," objal ho Severus.
" Jak?"
" Zeptáme se doktora greena zda by ti nedoporučil dobrého psychologa."
" Myslíš, že to bude stačit?"
" Uvidíme."
" Zítra toho budou plný noviny," povzdechl si Harry.
" Nejspíš ano," přikývl Severus.
" Nevadí ti, že tvoje jméno bude Holoubková pranýřovat?" zeptal se Harry opatrně.
" Je mi jedno, co ta ženština napíše. My pravdu víme a to stačí."

***

Druhý den ráno byli Bradavice bombardovány tisícemi sov. Všude se válel Denní věštec a na nich se pohybovala Harryho a Severusova fotka, jak se mu Harry vrhnul kolem krku.

Díky Coline protočil Harry oči. Nalil do sebe uklidňující lektvar a rázem mu to bylo tak trochu jedno. Čekal ho mnohem horší zážitek než soví pošta nebo novináři. Musel jít vypovídat.

Seveverus a Harrym použili krb u ředitelky,al aby se dostali na ministerstvo. Když si jich všiml reportér, který zrovna postával kolem, okamžitě je začal fotit.

"Pane Pottere, máte nějaké vyjádření ke včerejšku?"
"Bez komentáře," řekl jen a šel se Severusem po boku na oddělení bystrozorů. Uvnitř na ně čekal Pastorek a tvářil se ustaraně.

" Harry, cos to vyváděl? Nemohli jste s tím prohlášením počkat, dokud nevyřešíme ten případ? Teď do toho budou šťourat novináři,"tvářil se Pastorek naštvaně.
" Myslím, že už je to jedno," pokrčil Harry rameny.
" No uvidíme," řekl Severus a vešli společně do kanceláře.

" Budete souhlasit s Veritasérem?" zeptal se Pastorek.
" Nebude vadit ten lektvar uklidnění?" zeptal se Severuse Harry a muž zavrtěl hlavou.
" Dobře, dejte mi ho," přikyvl Harry.
Druhý bystrozor přinesl lahvičku a nakapal Harrymu na jazyk příslušny počet kapek. Harry se uvolnil a posadil na židli.
" Řekněte celé své jméno," řekl Pastorek.
" Harriet Lily Potterová," zavrčel Harry. Ještě si nestihl změnit úředně jméno.
" Pod jakým jménem momentálně vystupujete,"
" Harry James Potter," řekl úlevně mladík.
" Vaše profese?"
" Studuju dobrovolně poslední ročník v Bradavicích, abych mohl dále studovat vysokou školu. Chci být profesorem."
" Podle výslechu vašich spolužáků, jsem vyrozuměl, že jste byl do pokoje slečny Pansy Parkinsonové, přivlečen nedobrovolně."
" Na to si nevzpomínám, byl jsem omráčen na chodbě ve sklepě, když jsem se vracel z Prasinek kde jsme slavili s týmem vyhraný famfrpálový zápas."
" Poveězte mi vše, co si pamatujete od té doby, co jste se vzbudil," vyzval ho Pastorek.

Harrymu se zalily oči slzami. Bylo to ponižující, nechtělo se mu po tom mluvit, ale Veritasérum mu nedalo a výběr. Když popisoval, vše co se událo, Pastorek zbledl. I pro ostříleného bystrozora to byla silná káva. Harry byl i přes lektvar rozrušený a usedavě plakal. Severus po celou dobu stál po jeho boku a držel ho za rameno. Harry byl rád, že tu nebyl sám.

" Děkuji pane Pottere. Parkinsonová už je v Azkabanu. Měla soud hned vcera. Musím vám ale bohužel sdělit, že pan Zabinni a Goyle budou podmínečně propuštění."

" Cože?" vyhrkl Harry a Snape se zamračil.

"Parkinsonová je očarovala Impériem. Celou dobu si uvědomovali, že dělají něco strašného a nechtěli to. Jenže to kouzlo je velmi mocné."

" Ale jde zlomit! Já sám jsem to dokázal, když jsem byl mnohem mladší a to ho na mě použil Voldemort," prskl Harry.

" Vy jste velmi silný kouzelník pane Pottere, každý toto nedokáže," podotkl Pastorek.

" Nemůžu se s nima vídat... To nejde," hlesl Harry a uslzenýma očima se díval na Severuse.

" Nějak to zařídíme. Ty máš ode dneška individuální výuku. Což bychom mohli zařídit i u nich."

" I tak se asi občas uvidíme... Severusi, tohle já nemůžu. Zblázním se z toho..." hroutil se Harry.

" Něco vymýšlím. Vezmi si prosím další lektvar," podal mu lahvičku.
" Po něm asi usnu," řekl Harry ale poslechl.
" Podepište prosím svou výpověď a můžete jít. Hodně sil," prosil ho Pastorek a propustil ho.

Přes krb se zase vrátili zpět. Harrymu se točila hlava a usínal za chůze a tak ho Severus uložil do své postele a čekal dokud mladík neusne. Potom si šel dát panáka, protože toho na něj bylo příliš. Když poslouchal, co si všechno musel Harry prožít. Nejraději by ty zrůdy sám mučil a pak rozčtvrtil. Minimálně z Parkinsonovou.

***

Harry se vzbudil následujícího rána. Severus už byl dávno vzhůru. Jako každé ráno se probouzel v erekcí, ale nyní raději hned odešel do sprchy. Nechtěl, aby se ho Harry lekl. Bez lektvaru na uklidnění l nebyl schopen snést jeho doteky. Což byl problém, Severus se ho rád dotýkal. Bude muset vyřešit psychologa co nejdříve.
Po sprše se rozhodl kontaktovat doktora Greena. Ten mu doporučil tři své motácké kolegy. A Severus se rozhodl obejít všechny. Nakonec se domluvil s jednou psycholožkou na termínu pro Harryho. Musel tedy zaplatit značnou sumu, aby předběhl několik čekatelů, nicméně Harry potřeboval pomoc hned.

Když se vrátil, Harry seděl na pohovce.  Ve tváři vystrašený výraz. Před ním netknutá snídaně. Pri zvuku letaxu z krbu sebou Harry škubnul.
" Severusi, kde jsi byl?" vyhrkl Harry. Trochu se uklidnil, ale ne moc.
Severus neverbálně přivolal uklidňující doušek a podal ho Harrymu.
" Já už to nechci jsem po tom jak opilej," zavrtěl Harry hlavou.
" Potřebuješ to, Harry," řekl Severus konejšivě a chytil ho za ruku. Harry sebou škubnul.
" Promiň, to asi reflex," zabil Harry.
" Neomlouvej se, chápu to. Vezmi si ten lektvar, ať je to líp. Zítra budeš mít sezení s psycholožkou. Doprovodím tě tam,"
" Děkuju ti," pousmál se Harry, když vypil lektvar. Okamžitě ho zalil pocit otupělosti. Chytil muže za ruku a stiskl.
" Zvládneme to Harry," řekl Severus pevně.

Harry přikývl. Osmělil se a nejistě muže objal a Severus ho k sobě lehce přitiskl.