Láska bez hranic

19.

Ehm no dobře budu hodná a dám vám to teď, protože po půlnoci budem odpalovat
petardy s dětmi na zahradě, tak nebude čas 😉 tak tedy šťastný nový rok všem .🥰

***

Harry se cítili strašně. Křičel tak moc, že skoro přišel o hlas, ale nebylo mu to nic platné. Ta mrcha použila tišící kouzlo na svůj pokoj.
V momentě kdy ucítil že se k němu již přiblížili téměř má dotek, byl najednou kouzlem odhozen na postel. Harry se rychle přikryl dekou a celý se třásl. Severus tam stál ve dveřích jako bůh pomsty. Na ty dva použil Petrifikus a na Pansy svazující kouzlo a roubík do pusy. Jeho pohled mohl vraždit. Pak se otočil na Harryho a jeho výraz zjihl.
" Jsi v pořádku?" zeptal se starostlivě a chtěl se ho dotknout, ale Harry se od něj stáhl. Stále byl vyděšený.
" Harry, to jsem já. Neublížím ti," šeptal Severus a přeměnil deku, kterou Harry křečovitě svíral kolem svého těla, na oblečení.  Pak si Harryho přitáhl do náruče. Jemně ho hladil po zádech a kolíbal. Mezitím na něj seslal diagnostické kouzlo a zjistil, že kromě nervového šoku z cruciatu, několika řezných ran  nic není. Uzdravil mu rány a  přivolal si uklidňující lektvar, který mu vnutil. Pak ho Severus políbil. Harry ho naštěstí neodstrčil.

Hermiona s Ronem to sledovali s vytřeštěnýma očima. Harry se na ty dva unaveně podíval.
" Vysvětlím vám to," zašeptal Harry.
" Později, teď musíš odpočívat," pousmála se Miona a stiskla mu ruku. Ron se tvářil rozpačitě.
" Přijdeme jindy," řekl.
" Zůstaňte prosím tu, pohlídejte ty tři. Jen se postarám o Harryho a přijdu. Musíme zavolat bystrozory."
" Ne!" hlesl Harry.
" Harry, musíš s nimi mluvit. Nenechám ty tři tady. Ještě dnes musí opustit školu," řekl Severus tvrdě a nehodlal o tom diskutovat. Pak s ním v náručí odešel k sobě domů. Harryho položil do své postele a podal mu lektvar na odstranění následků po Cruciatu a Bezesný spánek.
" Nechci to, pil jsem a už teď mám v sobě uklidňující lektvar,"
" Dobře, vezmi si tento," švihl hůlkou a v ruce mu přistál jiný lektvar.
" Pro vystřízlivění," vysvětlil Severus a Harry ho poslušně vypil. Pak mu dal zbylé lektvary.
" Potřebuješ spát," řekl Severus. V jeho očích se zračila bolest.  Harry přikývl a Severus zůstal, dokud Harry neusnul a vyrazil zpět.

***

"Co si o tom myslíš?" zašeptal Ron Mioně.
" počkej," řekla Hermiona a švihla hůlkou aby použila kouzlo které zabrání těm dvěma poslouchat.
" Jo dobrý nápad," přikývl Ron.
"Myslíš o Harrym a Snapeovi? No jsou dospělí. Je to jejich rozhodnutí."
" Já vím, ale stejně. Myslíš že by nám to někdy řekl?"
" Určitě. Ale teď kvůli škole asi nechtěl... Sice není nezletilý, ale stejně. Snape je profesor. Netuším, co by se stalo, kdyby se to profláklo," povzdechla si Hermiona.

Severus dorazil během chvilky. Ty dva propustil z Petrifika oblékl je kouzlem a svázal stejně jako Pansy. Poté použil krb a zavolal ředitelku. Ta dorazila během pár minut.

***

" To je strašné," mračila se Minerva.
" Chci zavolat bystrozory. Odmítám tu tyhle tři nechat. Nedovedu si představit, co si musel Potter prožít, ale nehodlám ho vystavovat tomu ponížení je vídat," řekl Severus rozčileně.
" Samozřejmě. Osobně půjdu zavilst mistrovi, ať sem pošle své lidi," přikývla Minerva.
" Děkuji."
" A jak je mu?" zeptala se ředitelka.
" Teď spí, dal jsem mu několik lektvarů. Doufejme, že se to obejde bez následků, ale nespoléhal bych na to. To co se mu chystali přivést bylo traumatizující," mračil se Severus.
" Chudáček, tolik si toho už vytrpěl. Postarej se o něj Severusi," stiskla mu Minerva rameno a Severus v tu chvíli by přísahal, že v nich zahlédl cosi, co vídaval v očích Brumbála. Jakoby s postem ředitele najednou věděli o všem, co se tu událo.
" Jistě," přikývl Severus. Minerva odešla a on čekal u těch tří dokud nedorazí bystrozoři.

Bylo už téměř půlnoc když se zjevili. Provedli důkladně ohledání místa činu. Vyslechli podezřelé pod Veritasérem a vzali od nich vzpomínky na události. Poté se s nimi přemístili pryč.
" Pana Pottera vyslechneme, jakmile toho bude schopen," řekl poslední bystrozor a rozloučil se se Severusem.

Muž si oddechl a vydal se konečně do svého bytu. Byl vyčerpaný. Lehl si k Harrymu, který spokojeně oddechoval a téměř okamžitě usnul. Ještěže zítra byla neděle vám nemusel brzy vstávat.

***

Harry se probral a dobrý pocit se spánku okamžitě vyprchal. Odskočil od Severuse, ke kterému se ve spánku přitulil, a chvěl se.

Severus se ho pokusil chytit za ruku, ale mladík se nenechal.
" To jsem jen já, Harry,"  řekl Severus tiše.
" Promiň," zašeptal Harry v očích slzy. Objal sám sebe rukama, potřeboval utěšit
" To nic, pokud nechceš nedotknu se tě,"
" Já vím že mi neublížíš, ale... já nevím... nemůžu...," drkotal Harry zuby.
" V pořádku. Bylo to pro tebe příliš stresující."
" Já chci obejmout, ale bojím se," vzlykl Harry.
" Mám raději přivést slečnu Grangerovou?" zeptal se Severus.
" Prosím," vrhnul na něj psí oči. Severus přikývl.

Oblékl se kouzlem a vyrazil k nebelvírské věži. Ve společenské místnosti naštěstí byl příhodně jen Weasley a Grangerová.
" Stalo se něco?"
" Pojďte se mnou, potřebuje utišit, nedaří se mi...," zmlknul a díval se na Grangerovou. Ta okamžitě přikývla a pak se podívala na Rona a ten zase na Snapea.Ten se prudce nadechl, ale nakonec také přikývl.

Společně se vydali do sklepení.
Harry mezitím došel do obývacího pokoje a sedl si na sedačku. Pořád se třásl a slzy mu tekly proudem. Když vešli jeho přátelé v doprovodu Severuse, vrhl po něm Harry vděčný pohled a pak se mu jeho tvář ztratila v záplavě hnědých vlnitých vlasů slečny Grangerové.

Harry ji chytil tak pevně jakoby jí snad chtěl kosti rozdrtit a tak nahlas a usedavě plakal. Jen přihlížet bylo nesnesitelné. Weasley tam stál a čekal jestli také dostane pozvání k oběti. Po chvíli oba rozevřeli náruč a zrzek přešel k nim a pevně oba sevřel. Zlaté trio. Jejich prvné přátelství nezlomilo nic. Věděl, že udělal dobře, že je přivedl. Potřeboval je a oni jeho. Navždy mu budou oporou ať už se stane cokoli. Přivolal si skřítka a přikázal mu přinest snídani pro ty tři. Poté zapadl do svého pokoje, kde si hodlal číst.

Že ti dva odešli poznal podle toho, že se Harry objevil na prahu jeho pokoje.

" V pořádku?" ijišťoval se Severus.
" Děkuju ti, za všechno" řekl Harry a Severus přikývl.

Vybudovat si znovu důvěru bude chtít hodně velké úsilí, ale Severus věděl, že to podstoupí. Uvědomil si totiž, že toho mladíka miluje a nechce o něj přijít.

" Mám ti něco nechat přinest?" zeptal se Severus.
" Ne."
" Zítra musíš na ministerstvo, podat svědeckou výpověď," řekl severus tiše.
" Jo já vím," vzdychl Harry.
" To zvládneš," ujistil ho Severus.
" Nejsem si jistý,"  zavrtěl Harry hlavou.
" Doprovodim tě a budu celou dobu s tebou. Je mi jedno, co si kdo pomyslí."
" Vážně?"
" Samozřejmě," řekl Severus pevným hlasem a Harry děkoval Merlinovi, že mu poslal do cesty tak skvělého muže, který je pro něj takovou oporou.