Láska bez hranic

8.

Harry se nemohl dočkat rána. Dokonce vstal dřív než Snape. Šel se umýt a obléknout a nachystat od skřítků snídani. Všiml si, že Snape vážně snídá jen černou kávu bez cukru. Zkoumavě prohledal kuchyňku a našel ve skříňkách vše potřebné. Kávu docela často vařil doma u Dursleyových, takže nebyl problém ji připravit.

Pak už byl trochu unavený a šel si raději sednout na pohovku. Když Snape vyšel ze své ložnice.

" Co tak časně?" řekl Severus cestou do koupelny.

" Už jsem nemohl spát," pokrčil Harry rameny a napil se čaje. Když Severus vyšel oblečen Harry měl již téměř celou snídani v sobě. Muž se usadil do svého křesla, upíjel ze své kávy a rozprostřel Denního věštce.
Harry ho neposedně pozoroval. Když začal bubnovat prsty o svá kolena Snape se zhluboka nadechl a sevřel oči.
" Mohl byste mne Pottere nechat v klidu přečíst noviny?"
" Ehm, pardon," řekl Harry a vstal odnesl nádobí ke kuchyňce. Tam stál a netrpělivě zíral na profesorův zátylek.
" Pottere, přestal byste s tím?" Vědom si jeho pohledu.
" Co dělám?" ohradil se Harry nechápavě.
" Víte moc dobře co,"  zavrčel Snape.
" Fajn, až na mě budete mít konečně čas, tak budu ve svém pokoji," řekl Harry naštvaně a práskl za sebou dveřmi.
" Konečně klid," poznanenal Severus výsměšně a dál si v klidu četl noviny a pil svou kávu.
Harry mezitím ve svém pokoji chodil sem a tam a zuřil

Zabilo by ho kdyby si to kafe vypil až potom, co dokončí ten lektvar? Copak nevidí, jak je to pro mě důležité?

***

Když Severus nechal Harryho nějakou dobu vyvztekat, zašel do laboratoře, a dokončil lektvar tranzice. Poté jej zchladil a přelil do lahviček. Vzal krabici, do které lahvičky odlevitoval, vyšel z laboratoře a zaklepal na Harryho pokoj.

" Dále," zabručel Harry rozmrzele.
" Pane Pottere, zde máte svůj lektvar nadávkovaný na měsíc. Zaznamenejte si do kalendáře, kdy vám bude docházet. Nezapomeňte, že se vaří tři dny. Pokud byste z nějakého důvodu vynechal, nic se nestane, prostě si ho vezměte až si vzpomenete. Pokud byste třeba zvracel i to není překážka. Pokud byste však vynechal déle jak týden, účinek by se postupne snížil."
" Dobře..." přikývl Harry a vzal jednu z lahviček a vypil. Překvapeně se podíval na Severuse.
" Děje se něco?"
" Nemá to žádnou chuť," řekl Harry.
" Zjevně vynálezci brali ohled na to, že jej lidé budou užívat denně několik měsíců."
" Proč jste mi ho nedal hned, věděl jste, že na to čekám," zeptal se ho Harry vyčítavě.
" Právě proto. Tato lekce vás měla naučit větší trpělivosti. I v čekání na první známky tranzice.  Musíte se naučit, že vše nebudete mít hned. Tato cesta je dlouhodobá a cíl máte zatím v nedohlednu, to ovšem neznamená, že se na něj nesmíte těšit, jen že musíte být trpělivý," podíval se mu do očí. Ten pohled byl intenzivní Harry zamrkal trochu se k Severusovi pohnul s objal ho.
" Děkuju," vzdychl Harry a pevně ho stiskl. Severus byl zprvu zaskočený, ale poté mu také omotal paže kolem těla.

" Měl bych jít do laboratoře a vy vypracovat nějaké úkoly," odkašlal si Severus a zmizel.

Páni... To bylo... Uff asi jsem zmatený... Je to přece Snape. Ale dovede být i milý, když chce.

***

Co to se mnou to dítě jenom dělá... To je tak nepatřičné a v tolika ohledech špatné...

Zakroutil hlavou, aby odehnal vtíravé myšlenky a začal pracovat, aby si vyčistil hlavu Lekvary na to byly nejlepší.

***

Po třech týdnech...

Severus raději jejich kontakt omezil na úplné minimum. Musel si udržet odstup. Pořád to byl jeho student. A pak jednoho večera stalo něco, co změnilo vše...

Severus právě přišel z laboratoře, byl akorát čas na večeři, ale Potter nikde. Obvykle už zde seděl s připraveným jídlem. Zamračil se a vydal se do jeho pokoje. Zaklepal a vzal za kliku, narazil však na zamčené dveře.

" Pottere, je čas večeře."
" Nemám hlad," uslyšel Severus tichý hlas.
" Říkal jsem vám, že budete muset mít lepší životosprávu. Tomu sotva dopomůže fakt, že budete vynechávat jídla," zavrčel Severus.
" Není mi dobře," vzlykl Harry.
" Otevřete," zavrčel Severus.
" Půjdu spát," odpověděl Harry.

To není dobré....

" Jdu dovnitř Pottere, vaše výmluvy mne nezajímají," řekl a kouzlem si otevřel. Našel Pottera schouleného na posteli, držíc se za břicho. V očích slzy.
" Co vám je?" zarazil se Severus.
" Říkal jsem, že mi není dobře. Prosím, chci být sám," vzdychl Harry.
" Mám dojít za Poppy?"
" Ne..."
" Tak co vám je, Pottere?"
" Já o tom nechci mluvit," zavrtěl Harry hlavou.
" To neberu, Pottere," zavrčel Snape a zakouzlil na něj diagnostické kouzlo. Poté překvapeně zamrkal. Harry zoufale zakňučel a zakryl si oči předloktím. Cítil se příšerně.

Copak mě ten chlap nemůže nechat být? Copak to musí zjišťovat?

Severusovi si kouzlem přivolal lektvar proti bolesti a podal mu ho.
"Vypijte to," řekl smířlivěji. Harry po něm vrhl nenávistný pohled.
" Vydržela bych to," prskl po něm Harry. Severus překvapeně zvedl obočí.
" Kam zmizel mužský rod?"
" Nemůžu něco předstírat když..." vzlykl Harry.
" Pottere..."
" Jsem zrůda... Nemůžu být normální...copak neexistuje něco, co to zastaví hned? Myslela jsem si, že když ten lektvar budu brát, že to konečně přestane," vzdychl Harry do polštáře.
" Říkal jsem vám, že musíte být trpělivý..."
" Na to kašlu netušíte, jak mi je," vzlykal Harry čím dál víc a nebyl k utišení. Severus se zamračil. Sedl si k Harrymu na postel. Objal jej a hladil ho po vlasech.
" Uklidněte se, Pottere. Vezměte si ten lektvar," řekl Severus a přidržel mu lahvičku u úst. Poté co vypil obsah ho chytil za obličej a setřel mu slzy.
" Všechno chce svůj čas, Harry," zašeptal. Potter překvapeně zamrkal.

Cítit mužovu blízkost po delší době, kdy se mu skoro vyhýbal, bylo nádherné. A tak se nadechl a dodal si odvahy. Pohl se k Severusovi a chtěl spojit jejich rty. Muž mu v tom však zabránil. Položil mu na ústa své prsty.
"Harry, to přeci nejde," zašeptal opatrně sám bojujíc s touhou nechat to vše zajít mnohem dál.

Harryho oči se znovu zalily slzami, tváříc se ublíženě.
" Proč?" vzlykl.
" Z několika důvodů."
" Je to protože ještě nejsem.... Že jsem... zrůda?" Harryho hlas vyskočil o několik oktáv výš. Nemohl popadnout dech, cítil se strašně. Měl záchvat paniky.
" Harry, uklidni se!" zatřásl s ním. Marně, mladík v jeho náručí se celý třásl a zalykal se až sotva popadal dech.
" Přestaň s tím!" křikl po něm Severus. Muž nevěděl, co dělat.

Hysterický člověk potřebuje šok.
Mám mu snad dát facku? Za to by mi sotva poděkoval...

A tak se rozhodl vše hodit za hlavu. Popadl ho znovu do náruče a vášnivě ho políbil. Harry zprvu ztuhl, pak se uklidnil a poddal se tomu. Polibek byl velmi opojný. Po chvíli oddálil jejich rty.

" Ty nejsi žádná zrůda, nechci už něco takového slyšet!" zamračil se Severus a Harry zrudl.
" Myslel jsem, že to nechceš," zašeptal Harry.
" To není o tom, že bych nechtěl. Stále jsem tvůj profesor. Mám za tebe zodpovědnost a navíc teď bych ti neměl vůbec plést hlavu. Máš toho teď naloženo víc než dost," mračil se Severus.
" Ale..."
" Harry, nedokážeš počkat? Však ti nic neuteče a třeba časem zjistíš, že chceš někoho jiného než starého, nevrlého profesora."
" Ne!" zamračil se Harry a vrhl se na mužovy rty a tím zpečetil jejich osud.