Harry se nemohl dočkat rána. Dokonce vstal dřív než Snape. Šel se umýt a obléknout a nachystat od skřítků snídani. Všiml si, že Snape vážně snídá jen černou kávu bez cukru. Zkoumavě prohledal kuchyňku a našel ve skříňkách vše potřebné. Kávu docela často vařil doma u Dursleyových, takže nebyl problém ji připravit.
Pak už byl trochu unavený a šel si raději sednout na pohovku. Když Snape vyšel ze své ložnice.
" Co tak časně?" řekl Severus cestou do koupelny.
" Už jsem nemohl spát," pokrčil Harry rameny a napil se čaje. Když Severus vyšel oblečen Harry měl již téměř celou snídani v sobě. Muž se usadil do svého křesla, upíjel ze své kávy a rozprostřel Denního věštce.
Harry ho neposedně pozoroval. Když začal bubnovat prsty o svá kolena Snape se zhluboka nadechl a sevřel oči.
" Mohl byste mne Pottere nechat v klidu přečíst noviny?"
" Ehm, pardon," řekl Harry a vstal odnesl nádobí ke kuchyňce. Tam stál a netrpělivě zíral na profesorův zátylek.
" Pottere, přestal byste s tím?" Vědom si jeho pohledu.
" Co dělám?" ohradil se Harry nechápavě.
" Víte moc dobře co," zavrčel Snape.
" Fajn, až na mě budete mít konečně čas, tak budu ve svém pokoji," řekl Harry naštvaně a práskl za sebou dveřmi.
" Konečně klid," poznanenal Severus výsměšně a dál si v klidu četl noviny a pil svou kávu.
Harry mezitím ve svém pokoji chodil sem a tam a zuřilZabilo by ho kdyby si to kafe vypil až potom, co dokončí ten lektvar? Copak nevidí, jak je to pro mě důležité?
***
Když Severus nechal Harryho nějakou dobu vyvztekat, zašel do laboratoře, a dokončil lektvar tranzice. Poté jej zchladil a přelil do lahviček. Vzal krabici, do které lahvičky odlevitoval, vyšel z laboratoře a zaklepal na Harryho pokoj.
" Dále," zabručel Harry rozmrzele.
" Pane Pottere, zde máte svůj lektvar nadávkovaný na měsíc. Zaznamenejte si do kalendáře, kdy vám bude docházet. Nezapomeňte, že se vaří tři dny. Pokud byste z nějakého důvodu vynechal, nic se nestane, prostě si ho vezměte až si vzpomenete. Pokud byste třeba zvracel i to není překážka. Pokud byste však vynechal déle jak týden, účinek by se postupne snížil."
" Dobře..." přikývl Harry a vzal jednu z lahviček a vypil. Překvapeně se podíval na Severuse.
" Děje se něco?"
" Nemá to žádnou chuť," řekl Harry.
" Zjevně vynálezci brali ohled na to, že jej lidé budou užívat denně několik měsíců."
" Proč jste mi ho nedal hned, věděl jste, že na to čekám," zeptal se ho Harry vyčítavě.
" Právě proto. Tato lekce vás měla naučit větší trpělivosti. I v čekání na první známky tranzice. Musíte se naučit, že vše nebudete mít hned. Tato cesta je dlouhodobá a cíl máte zatím v nedohlednu, to ovšem neznamená, že se na něj nesmíte těšit, jen že musíte být trpělivý," podíval se mu do očí. Ten pohled byl intenzivní Harry zamrkal trochu se k Severusovi pohnul s objal ho.
" Děkuju," vzdychl Harry a pevně ho stiskl. Severus byl zprvu zaskočený, ale poté mu také omotal paže kolem těla." Měl bych jít do laboratoře a vy vypracovat nějaké úkoly," odkašlal si Severus a zmizel.
Páni... To bylo... Uff asi jsem zmatený... Je to přece Snape. Ale dovede být i milý, když chce.
***
Co to se mnou to dítě jenom dělá... To je tak nepatřičné a v tolika ohledech špatné...
Zakroutil hlavou, aby odehnal vtíravé myšlenky a začal pracovat, aby si vyčistil hlavu Lekvary na to byly nejlepší.
***
Po třech týdnech...
Severus raději jejich kontakt omezil na úplné minimum. Musel si udržet odstup. Pořád to byl jeho student. A pak jednoho večera stalo něco, co změnilo vše...
Severus právě přišel z laboratoře, byl akorát čas na večeři, ale Potter nikde. Obvykle už zde seděl s připraveným jídlem. Zamračil se a vydal se do jeho pokoje. Zaklepal a vzal za kliku, narazil však na zamčené dveře.
" Pottere, je čas večeře."
" Nemám hlad," uslyšel Severus tichý hlas.
" Říkal jsem vám, že budete muset mít lepší životosprávu. Tomu sotva dopomůže fakt, že budete vynechávat jídla," zavrčel Severus.
" Není mi dobře," vzlykl Harry.
" Otevřete," zavrčel Severus.
" Půjdu spát," odpověděl Harry.To není dobré....
" Jdu dovnitř Pottere, vaše výmluvy mne nezajímají," řekl a kouzlem si otevřel. Našel Pottera schouleného na posteli, držíc se za břicho. V očích slzy.
" Co vám je?" zarazil se Severus.
" Říkal jsem, že mi není dobře. Prosím, chci být sám," vzdychl Harry.
" Mám dojít za Poppy?"
" Ne..."
" Tak co vám je, Pottere?"
" Já o tom nechci mluvit," zavrtěl Harry hlavou.
" To neberu, Pottere," zavrčel Snape a zakouzlil na něj diagnostické kouzlo. Poté překvapeně zamrkal. Harry zoufale zakňučel a zakryl si oči předloktím. Cítil se příšerně.Copak mě ten chlap nemůže nechat být? Copak to musí zjišťovat?
Severusovi si kouzlem přivolal lektvar proti bolesti a podal mu ho.
"Vypijte to," řekl smířlivěji. Harry po něm vrhl nenávistný pohled.
" Vydržela bych to," prskl po něm Harry. Severus překvapeně zvedl obočí.
" Kam zmizel mužský rod?"
" Nemůžu něco předstírat když..." vzlykl Harry.
" Pottere..."
" Jsem zrůda... Nemůžu být normální...copak neexistuje něco, co to zastaví hned? Myslela jsem si, že když ten lektvar budu brát, že to konečně přestane," vzdychl Harry do polštáře.
" Říkal jsem vám, že musíte být trpělivý..."
" Na to kašlu netušíte, jak mi je," vzlykal Harry čím dál víc a nebyl k utišení. Severus se zamračil. Sedl si k Harrymu na postel. Objal jej a hladil ho po vlasech.
" Uklidněte se, Pottere. Vezměte si ten lektvar," řekl Severus a přidržel mu lahvičku u úst. Poté co vypil obsah ho chytil za obličej a setřel mu slzy.
" Všechno chce svůj čas, Harry," zašeptal. Potter překvapeně zamrkal.Cítit mužovu blízkost po delší době, kdy se mu skoro vyhýbal, bylo nádherné. A tak se nadechl a dodal si odvahy. Pohl se k Severusovi a chtěl spojit jejich rty. Muž mu v tom však zabránil. Položil mu na ústa své prsty.
"Harry, to přeci nejde," zašeptal opatrně sám bojujíc s touhou nechat to vše zajít mnohem dál.Harryho oči se znovu zalily slzami, tváříc se ublíženě.
" Proč?" vzlykl.
" Z několika důvodů."
" Je to protože ještě nejsem.... Že jsem... zrůda?" Harryho hlas vyskočil o několik oktáv výš. Nemohl popadnout dech, cítil se strašně. Měl záchvat paniky.
" Harry, uklidni se!" zatřásl s ním. Marně, mladík v jeho náručí se celý třásl a zalykal se až sotva popadal dech.
" Přestaň s tím!" křikl po něm Severus. Muž nevěděl, co dělat.Hysterický člověk potřebuje šok.
Mám mu snad dát facku? Za to by mi sotva poděkoval...A tak se rozhodl vše hodit za hlavu. Popadl ho znovu do náruče a vášnivě ho políbil. Harry zprvu ztuhl, pak se uklidnil a poddal se tomu. Polibek byl velmi opojný. Po chvíli oddálil jejich rty.
" Ty nejsi žádná zrůda, nechci už něco takového slyšet!" zamračil se Severus a Harry zrudl.
" Myslel jsem, že to nechceš," zašeptal Harry.
" To není o tom, že bych nechtěl. Stále jsem tvůj profesor. Mám za tebe zodpovědnost a navíc teď bych ti neměl vůbec plést hlavu. Máš toho teď naloženo víc než dost," mračil se Severus.
" Ale..."
" Harry, nedokážeš počkat? Však ti nic neuteče a třeba časem zjistíš, že chceš někoho jiného než starého, nevrlého profesora."
" Ne!" zamračil se Harry a vrhl se na mužovy rty a tím zpečetil jejich osud.
ČTEŠ
Láska bez hranic
FanfictiePár: snarry Poznámka: hlavní postavě je 18. let Varování: 18+, transgernder tématika Děj: Harriet Potterová se pokusí o sebevraždu. Včas jí najde její profesor. Když mu odmítne říct, proč to udělala, rozhodne se, že zjistí pravdu pomocí nitrozpytu...