Temnotu má v krvi (FF - HP, CZ)

19 // famfrpálový zápas

Duben, 1943

Zoe Potterová netrpělivě poklepávala pravou nohou. Za necelých deset minut měla vstoupit na hřiště, a všem ukázat co v ní je. Pokud by teď porazili Havraspárské, znamenalo by to že zůstanou na třetím místě. Jenže pokud by to dopadlo naopak, havraspárští by se posunuli o stupeň víš, a mrzimorští by tím pádem museli zaujmout poslední místo po nich.

,,Připravena?" houkl na ni jejich chytač Daniel Edgar, s kterým si za těch pár let, co hráli spolu bok po boku, vytvořila docela silný přátelský vztah. Zoe se usmála. I přestože byla neskutečně nervózní, našla v sobě sílu se usmívat a bojovat o jejich vytoužené třetí místo.

,,Připravena" odpověděla a vydala se spolu se svým týmem ven ze šaten, vstříc tribunám plnými diváků. Do uší je okamžitě udeřil ohlušující hlukot. Z tribun, kde seděli žáci ze všech čtyř kolejí, se ozývalo tleskání, pískání a výkřiky, které měli povzbudit oba týmy.

Zoe sledovala jak profesor Ackerman zvedá píšťalu k ústům a zahajuje tak začátek zápasu. Pevně sevřela prsty kolem koštěte a odrazila se nohama od země. Rozlétla se napomoc Clintovy, aby jí mohl přihrát nově ulovený míč, a okamžitě ucítila jak jí vlasy projel studený vítr.

Clint ji přihrál, a ona rychle zamířila opačným směrem, než se nacházelo jejich brankoviště. Všimla si že na ni míří potlouk, a tak přihrála míč zpátky svému spoluhráči. Vyhla se potlouku, avšak si všimla že míče se zmocnili střelci protějšího týmu a dávají gol.

Celý zápas sledovali z tribun její kamarádky. Mezi zmijozelskými seděli Emma s Astrid, které byli obklopeny jejich spolužáky z jejich ročníku. Gina mezi nimi nebyla, spolu se svým novým přítelem fandila z modře-stříbrných tribun, s kterým chodila už něco málo přes dva týdny. Seděli vedle sebe natisklý aby se zahřáli, a pojídali mandle které si pár dní zpátky zakoupili v Medovém ráji.

Zoe se zrovna podařilo vhodit camrál do jedné z obručí a vyrovnat tak skóre. Gina se usmála a zatleskala, i přestože její soupeřivá povaha samozřejmě doufala že vyhraje její tým.

,,Mrzimorskému týmu se právě podařilo vyrovnat, oba týmy se tak ocitají s padesáti body! Dneska hrají velmi vyrovnaně, vypadá to že síly Havraspáru s Mrzimorem jsou velmi podobné a tak budeme napjatí až do konce zápasu, kdo vyhraje třetí místo, a kdo se naopak bude muset spokojit s čtvrtým a posledním místem!" ozýval se na celé hřiště hlas Jonese Irwina.

Zoe se vyhnula potlouku, který na ní vypálil odražeč protějšího týmu, a vyrazila vpřed aby měla možnost získat camrál který měl momentálně Alan, Havraspárský střelec. Využila nahrávky která byla mířená Stephanii, rychle mezi ně vlétla a míč vzala do svých rukou. Přihrála okamžitě svému spoluhráči, kterému se podařilo vhodit další gól. Hřištěm se ozval jásot od Mrzimorských fanoušků, ale i hlasité povzdechy od těch Havraspárských.

Zoe se musela usmát. Zatím se jí docela dařilo. Doufala že ji tohle štěstí bude provázet po celou dobu.

-------

Zápas trval už téměř hodinu a jak hráči, tak fanoušci začínali být unavení, hlavně protože začal foukat studený vítr a vypadalo to že se schyluje k dešti. Gina byla co nejvíce natisknutá na Samovi, a už vypadala že upadá do spánku, s hlavou položenou na jeho rameni. Astrid s Emmou na druhé straně hřiště se na chvíli vypařili aby si došli pro teplejší oblečení. Teď seděli zabalené ve svetrech, kabátech a šálách a přesto měli ještě přehozenou deku.

Emma vzpomínala ještě na včerejší odpoledne, kdy vyrazila ven jen v sukni a košili, a dneska se tu třásla zimou. Snažila se udržet myšlenku na teplý krb, který ji čekal ve společenské místnosti, až tohle přečká.

Alespoň polovina Nebelvíru a Zmijozelu už odešla, vzhledem k tomu že se tento zápas nedotýkal přímo jejich koleje, a obě dívky by nejspíš už odešli taky kdyby jejich kamarádka dnes nehrála.

Střelkyně Potterová na sebe byla touto dobou už velice pyšná, jelikož její tým vedl o dobrých šedesát bodů, a ona sama přispěla góly opravdu dost.

Ale pořád ještě potřebovali jednou tolik o kolik teď napřed byli, aby si zajistili třetí místo. Navíc jim potlouk sejmul jednoho střelce takže teď byli na to jenom dva. Přesto to dávali skvěle, přihrávali si, a dokázali udržet míč od Havraspárů poměrně dlouho. Brzy se rozdíl mezi jejich body posunul na sto dvacet. Už jenom jeden bod a výhra je jejich.

Poté ale v dálce zahlédla Havraspárského chytače jak se řítí dolů za něčím blyštivým. Všiml si toho i komentátor a ihned na to upozornil.

,,Zdá se že Havraspárský chytač právě zahlédl zlatonku. Řítí se za ní dolů a už je jenom pár metrů od ní! Pokud ji teď chytí, postupuje Havraspár!"

Zoe více slyšet nepotřebovala. Vytěsnila z hlavy jeho hlas a chytla nahrávku. V rychlosti se otočila na koštěti a hodila camrál směrem k obručím. Všichni sledovali jak ve zpomaleném záběru letí míč zatímco chytač letí za zlatonkou, která už byla jen zhruba metr od něj.

,, Neuvěřitelné! Zoe Potterová dokázala hodit camrál do obruče jen pár sekund předtím, než Havraspárský chytač stačil chytit zlatonku. To znamená že Mrzimor je o jeden celý bod před soupeřem a tento zápas tím pádem vyhrává!"

Zoe slétla dolů na pevnou zem, oči zalité slzami štěstí. Mlhavě viděla své spoluhráče jak se celý šťastní objímají a slaví. Než se konečně vymanila ze všech těch obětí, byla u nich snad celá Mrzimorská kolej, a další polovina školy kteří jásali a gratulovali.

Brzy za ní zamířili i její tři kamarádky, a všechny čtyři skončili v hromadném obětí.