Temnotu má v krvi (FF - HP, CZ)

44.

Květen 1945

Emma s Tristanem stáli uprostřed krbu, nacházejícím se v ředitelně profesora Dippeta. Dostali povolení, aby mohli na víkend odjet do Londýna, kde si potřebovali zařídit svůj budoucí byt. Ano, možná to řešili příliš brzo, přeci jen, do konce školy zbýval měsíc, jenže oni chtěli mít jistotu, že najdou ten správný domov pro jejich budoucí společné žití.

A tak tedy vzali prášek do ruky a s jasným zvoláním adresy jej vhodili do krbu. Svět se s nimi zatočil a oni se ocitli v děravém kotli. Nikdo jim příliš nevěnoval pozornost, a tak se rychle vytratili ven, na mudlovskou ulici. Tam Tristan vytáhl pergamen, popsaný adresami a časy, když měli domluvenou schůzku. První měli už za deset minut. Naštěstí to bylo odtud kousek, takže za chvíli už spěchali nahoru po schodech do pátého patra. U dveří už na ně čekal postarší mudla a nerudně si je prohlížel.

,,Emma a Tristan?" zeptal a když oba přikývli odemkl dveře do bytu a vstoupil dovnitř. Naskytl se jim pohled na malinkatý byt. V jednom rohu byla malinká kuchyňka a v druhém byli dřevěné dveře, nejspíše vedoucí do koupelny. To bylo celé. Avšak Emmě se tu líbilo. Věděli, že si nebudou moct dovolit žádný větší byt, jelikož neměli příliš moc peněz, ale aspoň tu bylo čisto a klid. Když si celý ten malinkatý byt prohlídli vyšli ven a zamířili směrem kde měli domluvenou další schůzku.

Takto si prohlídli celkem dalších pět bytů, žádný je však neoslovil tolik jako ten první. Proto se domluvili že hned dalšího dne pošlou dopis onomu mudlovy, který ten byt prodával, a domluví se s ním že od července v něm budou bydlet. Emma cítila štěstí. Její sny se konečně začínaly plnit.

Měli ještě hodinu čas, než se museli vrátit do Bradavic, a tak se rozhodli že si zajdou na příčnou ulici na zmrzlinu. Oba si dali s dýňovou příchutí a sedli si na terasu zmrzlinárny. Po chvilce se Tristan zvedl.

,,Jen si půjdu ještě dokoupit inkoust," řekl a zamířil naproti do obchodu. Jakmile se za ním zavřely dveře, Emma koutkem oka zahlédla pohyb. Prudce se otočila a spatřila vedle sebe Abraxase Malfoye. Pohled na něj ji malém vyrazil dech. Neviděla ho téměř rok a přesto si nemohla nevzpomenout na ten poslední den kdy ho viděla naposledy. V ten den kdy málem umřela. Všechny vzpomínky se jí rázem vracely jako velká vlna. Než stačila cokoli říct, už si odsouval židli a sedal si vedle ní.

,,Dlouho jsme se neviděli, Emmo," řekl chladným hlasem a ledově se usmál. Natáhl ruku a stiskl její zápěstí. Emma se pokusila odtáhnout ale držel ji pevně.

,,Neměla bys být s tím krvezrádcem," řekl.

,,Do toho ti nic není," řekla vzdorovitě, vyznělo to však mnohem ustrašeněji než čekala.

,,Někdo jako ty, tvé krve, si zaslouží být s někým jako já," řekl téměř výhružně. Emma se prudce zvedla od stolu a konečně vyprostila svoji ruku z jeho.

,,S tebou? Nikdy," zašeptala a našla onu ztracenou odvahu kterou hledala. Otočila se a rozešla se směrem k obchodu kde byl její přítel.

,,Toho budeš litovat!" zakřičel Abraxas. Koukal na její mizející záda s nenávistí a zároveň chtíčem v očích. Stále po ní toužil, tedy po jejím původu. I po všech těch letech. Byl čím dál více posedlý čistou krví.

---

Gina si nervózně pohrávala s konečky vlasů. Vedle ní ji za ruku držela povzbudivě Lina. Kolem nich stáli jejich přátelé, Emma s Tristanem a Minette se Zoe. Byli v jedné učebně, kterou nikdo nepoužíval a tak ji využívali oni, když se chtěli sejít a popovídat si. Teď se pokoušela najít odvahu aby konečně řekla to, co jí leželo na srdci.

,,Jsem těhotná vyhrkla," najednou Gina a sklopila pohled. Nechtěla vidět ty pohrdavé pohledy jejích kamarádů. Pravdou však bylo že nikdo nebyl ani znechucený, ani překvapený. Přeci jen, byla už v pátém měsíci a bříško se jí začínalo pomalu zakulacovat.

Zoe k ní přešla a objala. ,,Jsme tu pro tebe," řekla. Gina se usmála.

,, Děkuju."

,,To proto jsi nás volala?" zeptala se Minette a Gina zmateně přikývla. Myslela si že to byla dost velká novina na to, aby to bylo jasné.

Zoe si odkašlala a pohlédla na ostatní.
,, Totiž, mysleli jsme si i tak trochu že je to kvůli odboji."

Gina na ni vykulila oči. ,,Jak o tom víš?"

,,Můj otec i bratr v něm jsou a ví o tobě. Jenže mi nechtějí říct žádné informace k tomu a no..."

,,Chceme se přidat," dodala za ní Minette.

,,Mysleli jsme, že jsi nám o něm chtěla říct sama," řekla Zoe.

Emma s Tristanem na sebe zmateně koukali. O žádném odboji nic moc nevěděli. Nevěděli ani, zda u tohoto rozhovoru můžou být.

,,Je to nebezpečné," řekla Gina se strachem o své přátelé.

,,Gino, prosím. Chceme pomoct," pokračovala dál Zoe. Gina si povzdechla.

,, Dobře, zeptám se jestli se můžete přidat."

,, Děkujeme," usmála se Zoe.

Gina se zamračila a objala své rostoucí břicho. Doufala jen, že kamarády nepřivede zbytečně do nebezpečí. Ale byla to jejich volba.

---

Po dlouhé době nová kapitola. Omlouvám se, ale poslední měsíc jsem toho měla fakt hooodně a nestíhala jsem vůbec psát. Mimochodem příští kapitolou bude končit sedmý a poslední ročník. Děkuju moc za čtení a hvězdičky, neskutečně si toho vážím ❤️