Temnotu má v krvi (FF - HP, CZ)

Kapitola 3.

Rok 1942, Srpen

Vysoká tmavovlasá dívka stála před zrcadlem a svýma modrýma očima kontrolovala svůj vzhled.

Vlasy měla kouzlem navlněné, a sepnuté stříbrnou sponou. Na sobě šaty tmavě modré barvy, které sahaly až na zem. Byla nádherná, ostatně jako každý člen rodiny Blacků. Své předky prostě nemohla zapřít.

,,Astrid, už to začíná, pospěš si" pobídl ji Alphard, její o pět let starší bratr.
,, Všichni čekají už jen na tebe."

Beze slova k němu přešla a nechala se odvést ven. Naskytl se jí pohled na obrovskou zahradu, kde stálo několik dlouhých stolů, pokrytými čistě bílími ubrusy. Venku se to jen hemžilo čistokrevnými kouzelníky.

Věděla moc dobře proč se tato oslava chystá. Už od mala si byla vědoma toho, že si bude muset vzít čistokrevného čaroděje, a bylo jedno jestli se jí to líbilo, nebo ne. Její otec byl domluven s Malfoyem od jejího narození - čistokrevní se snažili provdat své potomky vždy ve velmi mladém věku. Dnes nastal ten den, kdy hodlal Pollux Black oznámit zasnoubení své dcery s mladým Malfoyem.

Nebyla ovšem jediná, která dnes měla tuto velkolepou novinku oznámit světu. Astrid věděla že spolu s ní, byla tato slavnost uspořádáná i na počest zásnub její sestry Walburgy s Orionem Blackem, a jejího bratra Alpharda s Francouzkou čarodějkou Francoise Delacroix.

Všichni usedli ke stolům. Astrid měla po své levici Walburgu a po pravici Acruxe Malfoye, svého snoubence. Některé dívky by možná v patnácti letech byli proti tomu, aby je jejich rodiče takto veřejně zasnoubili s poměrně cizím člověkem. Jakoby byla zboží, u kterého jde pouze o to, aby se dobře prodalo. Avšak Astrid to ani zdaleka nevadilo. Její matka Irma ji vždy vychovávala tak, aby byla skvělou manželkou po boku svého úspěšného a čistokrevného manžela. Požadovala se po ní absolutní poslušnost, v čemž doposud neselhala.  Astrid navíc v domluveném sňatku viděla mnohé výhody, které v mnohém přeceňovali právě ty drobné nevýhody. Tak například by se ve společenském žebříčku kouzelnické společnosti posunula ještě dál, než doposud byla. A taky si byla moc dobře vědoma toho že Malfoyovy byli finančně velmi dobře zaopatřeni, takže by jistě nemusela celý život hnout prstem. Jediné co by se po ní chtělo, bylo zajištění Malfoyovic dědice. Z tohohle pohledu jí domluvený sňatek vlastně vůbec nevadil.

Její otec se zvedl, aby tak na sebe upozornil. Všichni ztichly a pohlédli na Polluxe Blacka. ,, Vítám všechny, kteří mohli přijet. Jak jistě víte, touto slavností bych chtěl oznámit zásnuby šesti mladých kouzelníků, z nichž jsou dvě mé překrásné dcery Astrid a Walburga," Pollux se odmlčel a pokynul směrem kde seděli jeho dcery. ,,A mého nejstaršího syna Alpharda. Jsem hrdý že se náš rod opět propojí s rodem Malfoyů." Muž opět ztichl a ukázal na mladého Malfoye, který se na všechny díval s chladným výrazem, jakoby jim chtěl všem připomenout kdo je - i když to vůbec nemusel. ,,Taky bych chtěl přivítat mého synovce Oriona, který si bere mou nejstarší dceru Walburgu, a nakonec Francoise Delacroix, která k nám přicestovala až z daleké Francie" dokončil svůj proslov, a od všech stolů se k nim nesl potlesk. Všechny přítomné rodiny se hrnuli k mladým snoubencům, aby jim řádně pogratulovali, i když spíše ze slušnosti, než z radosti.

Astrid věnovala několik falešných úsměvů a přijala mnoho gratulací. Musela si vyslechnout zdlouhavou řeč Imogen Malfoyové, zanedlouho její tchýně, jak je Astrid pro jejího synáčka ta pravá partie. Dokonce si musela na počest jejich zásnub s Acruxem zatančit, přičemž se modlila k Merlinovy aby byl její snoubenec lepší manžel než tanečník. Když se konečně celá vyčerpaná vymanila ze spárů jejich hostů, zamířila k nedalekému altánku kde zahlédla známou osobu.

,,Nečekala jsem tě tu" promluvila a pohlédla do hlubokých očí Toma Riddlea, v kterých se odrážela temnota, která však dívku záhadným způsobem přitahovala.

,, Pozval mě Abraxas" odpověděl a napil se ze své skleničky. Pokývala hlavou že rozumí.

,, Gratuluji k zasnoubení" řekl. Jeho hlas byl chladný a odtažitý, přesto svým způsobem zněl upřímně. Skrývalo se za ním tolik tajemství, které toužila Astrid rozluštit.

,,Přesto se mi zdá že jsi trochu mladá, na něco takového " dodal předtím, než se po jeho boku objevil Abraxas Malfoy, spolu s jeho bratrancem Acruxem.

,,Astrid! Chtěl bych tě představit svému bratranci Abraxasovi" řekl Acrux Malfoy. Abraxas jí vzal za dlaň a jemně ji políbil na její hřbet.

,, Těší mě. Máš velmi okouzlující snoubenku, bratranče."

Astrid se falešně pousmála a vymanila svou ruku z jeho sevření. ,,Omluvte mne prosím pánové. Musím si ještě něco zařídit" špitla dívka. Kývla chlapcům na pozdrav a pak se od nich vzdálila. Před tím než se však ještě jednou podívala do temných očí Toma Riddlea.

Na slavnosti byla spousta významných čistokrevných rodin z celé Anglie, ale i Francie. Rod Delacroix byl mnohými uctívaný, a tak nebylo pochyb že s nimi chtěli propojit rody i Blackovy. Vždy bylo k užitku mít příbuzné v zahraničí.

Mezi těmito kouzelníky, se tmavovlasá dívka snažila najít jednu určitou tvář. Než ji však stačila najít, objevila se před ní a přátelsky ji objala.

,,Astrid! Tak dlouho jsme se neviděli, jakpak ses měla?" Astrid ani nestačila odpovědět, když jí její kamarádka předběhla.

,,Nemůžu uvěřit že jsi zasnoubená, upřímně, mohlo to být lepší, můj bratranec není zrovna muž k pohledání, ale co, ty sis ho nevybrala" povídala a při tom se doširoka usmívala.

,,Ale i já ti toho musím hodně povědět, byla jsem ve Francii..." Dívka se dala do dlouhého vyprávění, a tak Astrid využila příležitosti si kamarádku pořádně prohlédnout. Přes prázdniny se vůbec nezměnila.

Cassiopeia Malfoyvá, kamarády přezdívaná jejím druhým jménem Gina, měla matku Francouzku, z rodu Delacroix. Ovšem pokud jste si představovali Francouzky jako elegantní a něžné víly, tato dívka by vaše domněnky rázem vyvrátila.

Své oříškové vlasy měla vždy neupravené, a díky kudrlinkám měli vždy neskutečný objem. Malý nos, drobná ústa a pihovatá tvář by jí možná přidali na roztomilosti, ovšem to bylo celé. Oči měla velké, a stejné barvy jako vlasy, plály v nich ovšem pokaždé plamínky nadšení a neuhasitelná touha po dobrodružství.

Celé to doplňovala její zbrklá povaha, za kterou se však skrývala touha učit se nové věci, což jí napomohlo k tomu, aby se dostala do Havraspáru.

Možná by nebyla taková, kdyby jí její rodiče vychovávali stejně, jako ostatní členové její rodiny.

Astrid si všimla že na ní Gina kouká s tázavým pohledem.

,, Promiň, zamyslela jsem se" podívala se na ní omluvným pohledem.
Gina opět spustila své vyprávění. Zdálo se že vše je stejné jako dřív. To ovšem nemělo trvat na dlouho.