Temnotu má v krvi (FF - HP, CZ)

23 // Malfoy Manor

Srpen 1943

Emma stála v Prasinkách, vedle ní její bratr a v ruce taška kde měla všechny věci které si plánovala vzít na Malfoy Manor. Pevně se chytla svého bratra, který už měl za sebou kurz přemisťování, a rázem ucítila nepříjemný pocit v břiše, jakoby se jí zvedl žaludek. Během chvíle stáli opět na pevné zemi. Emma rychle zahnala nutkání na místě vyzvracet svou snídaní a rozhlédla se po místě kde se ocitli. Byla to jakási louka uprostřed zalesněných kopců. Nedaleko se rozkládalo nádherné jezero s průzračnou vodou. Avšak letní sídlo Malfoyů nikde neviděla.

,, Jdeš, nebo tady budeš stát a koukat?" Ozval se podrážděný hlas jejího bratra který už byl pěkných pár metrů před ní.

,,Už jdu! A kam vůbec jdeme, nikde tu nic není" řekla nazpátek.

Tom se zastavil a přeměřil si ji nechápavým pohledem. ,,Malfoy Manor je pod několika kouzly proti mudlům. Teprve až projdeme bariérou která místo chrání jej uvidíš. A teď už pojď." V okamžiku kdy to dořekl udělal krok vpřed a zmizel.

Emmu nenapadlo jiné východisko než bratra následovat a tak pomalu přešla k místu kde stál on a přešla neviditelnou bariéru. Zalapala po dechu. Z ničeho se před ní objevilo obrovské sídlo, sladěné do černé a bílé barvy. Muselo mít alespoň čtyři patra, a nespočet pokojů. Mladý Riddle již sebevědomě kráčel známou cestou k mohutným dveřím kde už čekal starý muž, který měl nejspíše za úkol uvést hosty do jejich pokojů. Jak pochopila Emma z dopisů které dostala od Astrid, ona s Tomem nebyli ani zdaleka jedinými hosty. Ale o tom se koneckonců brzy přesvědčí sama.

Musela přidat do kroku, ale svého bratra rychle dohnala a kráčeli teď vedle sebe. ,,Tom Riddle a má sestra, Emma" představil je muži před dveřmi. Ten pokynul že mohou jít za ním a dovedl je do malého salónku prosvíceného dopoledním sluncem. Tam už na ně čekal Abraxas Malfoy.

Seděl na starobyle vyhlížející pohovce a četl si knihu. Když se je však spatřil, okamžitě vyskočil na nohy aby je řádně přivítal.

,,Tak vás vítám zde, na Malfoy Manor" řekl. Poté vykřikl: ,,Sony" a po jeho boku se objevilo malé stvoření. Emma, která domácího skřítka ještě v životě neviděla, na Sony vyjeveně koukala.

,,Tady Sony vám bude během pobytu k dispozici, stačí jen zavolat. Nejprve vám však odnese zavazadla do pokojů."

Sony jim vzala z dlaní tašky a v mžiku byla zase pryč. V ten moment se dveře otevřeli a dovnitř vešla Astrid.

,,Emmo, Tome! Už jste dorazili, to je skvělé!" řekla a vzala svou kamarádku za ruku. ,, Pojď Emmo, ukážu ti to tady. Za chvíli však začíná večeře, a ty tam rozhodně nemůžeš přijít v těchto šatech. Něco ti najdu."

Mladá Riddleová se prohlédla v dlouhém zrcadle které viselo v chodbě. Měla na sobě hnědé šaty po kolena s bílými kvítky a límcem. Byli to ty nejlepší šaty které vlastnila, a které si za poctivě ušetřené peníze koupila první den prázdnin na své jednodenní cestě do Londýna.

Astrid však byla nesmlouvavá a tak už za chvíli měla na sobě dlouhé šaty z lehkého tmavě modrého materiálu, které na díky kouzlům skřítka poupravila její míry. Její kamarádka si ji spokojeně prohlížela.

,,Takhle je to mnohem lepší."

Emma si své názory radši nechala pro sebe, přesto že se v nových šatech příliš necítila. Jenže pokud chtěla zapadnout, musela se přizpůsobit.

Za chvíli ji už Astrid opět vedla dlouhými chodbami Malfoy Manor až do jídelny. Byla obrovská, s dlouhým stolem uprostřed, u něhož už sedělo snad třicet velice důležitě vyhlížejících lidí.