Rules of love [ItaDei, HidaSaso; A/B/O] ✓

Kapitola dvacátá šestá

Červen se již pomalu blížil ke konci a teploty se šplhaly k opravdovým výšinám. I když měla vila, kde pobývali, klimatizaci, vyvalovali se Gaara s Kibou venku u bazénu na lehátkách, aby nabrali pokud možno co nejvíce bronzu na letní sezónu. Kousek od nich, pod žlutým slunečníkem, ležel na dece na trávě dlouhovlasý mladík v podobném věku a průzračnýma očima unaveně, skoro líně zkoumal puntíkový vzor nad sebou.

"To je hic," povzdechl si otráveně.

Hnědovlásek jen pokrčil rameny a protočil očima. "Tak se běž svlažit."

"Namočil bych si vlasy..."

"Ježíš seš jak ženská," zamručel nechápavě Kiba.

Hyuuga si odfrkl. "Jenom proto, že mám dlouhý vlasy, neznamená, že jsem zženštilej."

Poslední z trojice se toho okamžitě chytil a prudce se na lehátku narovnal. "Ten novej je dlouhý má a zženštilej je taky," ušklíbl se a v zelených očích mu pobaveně zalesklo, "Tak bacha, abys to od něj nechytil."

Kiba, do té době užívající si příjemného počasí, zpozorněl a chystal se výchovně si odkašlat a trochu ty dva ukáznit, než se mu tam začnou hádat do krve, ale dřív, než tak stačil učinit, ho v jeho úmyslu vytrhlo prudké rozevření posuvných dveří terasy, která stála u domu přesně naproti ním, od níž je momentálně dělil zapuštěný bazén s příjemně chladivou vodou, od jejíž hladiny se odrážely záblesky žhnoucího slunce. Netrvalo dlouho a mezi futry se objevil o něco starší mladý muž s plavými dlouhými vlasy a s notebookem v náručí. Už už to vypadalo, že se půjde podívat na zahradu a možná si i nakonec zaplavat, nebo s nimi poklábosit, ale hned, jakmile zvedl hlavu a pohledem se zarazil kamsi vedle něj, jen se zamračil, otočil se na podpatku a zmizel zpátky v domě.

Z místa, kam Deidara zíral, se ozvalo pobavené uchechtnutní. "Snad si nemyslel, že tu bude vítaný s otevřenou náručí."

Inuzuka se na lehátku posadil a chvíli vydýchával horkost, než se zvednul a udělal několik kroků směrem k bazénu. Když byl až u něj, zvednul jednu nohu a špičkami prstů se zlehka otřel o drobné vlnky způsobené líným teplým větrem. Pak se otočil a složil ruce v bok.

"Nechápu, co proti němu máš. Nás taky ostatní přijali víceméně v pohodě. Možná, že sis s ním nesedl, ale vždycky se tu přece všichni snažili se všema vycházet, i když byl první dojem třeba špatnej," zamračil se.

"Pfe a co jako? A vůbec, od kdy jsi tak umravněnej, hm?" vyjel na něj Gaara, pomalu rudnoucí v obličeji, "Tos ho neposlouchal? Mlel nějaký hovadiny o nějakým odboji nebo co. Očividně neví, kde je jeho místo a takový já úplně nesnáším. Však on se bude divit, až na to přijde. A vůbec, co to notebook? To mu Itachi dává drahý dárky, aby si s ním ta omega konečně zašoustala? Je jí tak posedlej?"

Poslední slova skoro zavrčel a Kiba věděl, že je zle. Sabaku si jen odfrknul a protočil se na břicho, aby byl všude stejně dobře opálený.

"Třeba mu jen chce pomoct s tou jeho věcí," zamumlal Kiba a nasucho polkl. Pomalu začínal cítit, že se začíná pohybovat na opravdu tenkém ledě.

"To těžko," usoudil Neji, "Itachi je sice skvělej a k nám se chová slušně - teda až na ty ujetý prášky - ale jinak ho blaho ostatních omeg vůbec nezajímá. Zato ten týpek do toho vypadal docela zapálenej."

"Taky popravdě nechápu, co ho na tom bere. Dostal se na úžasný místo ke skvělému chlapovi, tak proč by měl řešit někoho jinýho, hm? Proč se starat o jiný, když si může žít jako v pohádce výměnou za trochu dobrýho sexu? To je nabídka, která se neodmítá," uchechtl se.