Rules of love [ItaDei, HidaSaso; A/B/O] ✓

Kapitola čtvrtá

V sále to nespokojeně zahučelo. Na dražby tohoto typu stále ještě chodilo více alf, než omeg, takže jejich nespokojené mručení rozhodně přehlušilo očividné nadšení slabšího "pohlaví". Přece jenom někteří z nich se sem trmáceli opravdu dlouhou cestu a moc se jim nelíbilo, že si ještě nějakou dobu budou muset počkat, než si budou moci vydražit nějakého toho sexuálního otroka v podobě krotké omegy. Nehledě na to, že se jim rozhodně nekoukalo moc dobře na jednoho z nich, spoutaného v řetězech jak obyčejné, prachsprosté zvíře bez svobodné vůle. Doba šla sice stále víc a víc dopředu, ale některé věci byly ještě stále poměrně dost tabu.

Černovlasý muž jen zúžil temné hloubky, snaže se další dění raději moc nevnímat, avšak Sasori naproti tomu vypadal, že je v sedmém nebi. Pohodlně se opřel do opěradla židle, v drobných prstech sevřel sklenici s bublinkovým nápojem a zlehka, s hnědýma očima přikovanýma k molu, se napil. V druhé ruce ještě stále držel letáček otevřený na požadované straně a skenoval dění na pódiu pečlivým pohledem.

Několik ostatních omeg zatleskalo, což v hukotu zbylého nespokojeného osazenstva nebylo skoro slyšet, a napjatě čekalo, co se bude dít.

O chvíli později se objevil vysoký muž s delšími rovnými vlasy, následován někým, kdo vypadal jako opravdu elitní člen ochranky. Na rukou měl želízka a na nohou řetězy, které ho shazovaly tak akorát, aby mohl chodit.

"Dámy a pánové, velice rád bych vám představil Kakuza!" objevil se těsně vedle něj zrzavý Pein s mikrofonem u úst a pozvedl ruku, aby jim nově příchozího ukázal. Posunkem zápěstí mu dal znamení, aby popošel ještě trochu víc dopředu, kde se zastavil.

V davu to překvapeně zašumělo a všechny pohledy se rázem stočily k jeho tělu, jež bylo téměř celé od hlavy až k patě pokryto zvláštními, bílými a již zahojenými jizvami, které na některých místech vypadaly až podezřele pravidelné a připomínaly tak zvláštní, rozšklebené náramky, které působily, že si je ten člověk snad udělal sám. Sálem se ozývalo špitavé pozdvižení, jak si jej všechny omegy pečlivě prohlížely.

"To vypadá strašně," zhodnotil ho rusovlasý a nechápavě nakrčil obočí, "To si jako udělal sám?"

Zatímco licitátor vysvětloval všechno o momentálním předmětu dražby a nadhodil první, nízkou a dost směšnou částku, Itachi jen nakrčil obočí a sjel svého nejlepšího přítele zkoumavým pohledem.

"Myslel jsem, že přesně tyhle typy tě berou. Však víš, ti špatní kluci," nadhodil, ale to Sasori už oříškově hnědýma očima sjížděl přes zjizvené, ale vypracované břicho až k plně ztopořenému penisu.

Díky viagře, kterou do alf i omeg těsně před aukcí cpali, bylo vždycky krásně vidět, jak byli či nebyli dobře vyvinutí. Tahle část byla popravdě Akasunova nejoblíbenější. Už už se chystal se pousmát, ostatně jako pokaždé, když zahlédl dobře vypadající klacek nad dvacet centimetrů, když sebou nepříjemně škubl.

"Si děláš prdel, že to má i na péru," vykulil oči, když na jeho dlouhém, štíhlém přirození spatřil další z těch rozšklebených, ošklivých jizev, "Tak tohle ne. Vybavený je sice dobře, ale mám rád, když je zboží pokud možno co nejmíň poškozený. Navíc smrdí jako desinfekce."

"Jsi hroznej estét," protočil očima Uchiha, avšak on jen v odpověď pokrčil rameny.

"No a co, tak chci, aby můj majetek vypadal dobře. Rád se koukám na hezká těla a tohle se mi teda moc nelíbí. Péro má sice uspokojující, ale s takovým vzhledem ho nechci. Jen ať si ho rozeberou ostatní a já počkám na lepší materiál," odfrkl si nespokojeně, složil ruce na hrudi a trochu si poposedl, aby se mu lépe sedělo. Rukou se natáhl po sklenici s medově zabarvenou tekutinou, kterou jim před několika málo okamžiky donesla ta růžovlasá beta a rychle do sebe panáka kopl, čekaje, až se mu v hrudi rozlije požadovaná a příjemná, pálivá horkost alkoholu.