Rules of love [ItaDei, HidaSaso; A/B/O] ✓

Kapitola čtyřicátá sedmá

Rudovlasý mladý muž seděl zrovna u bazénu na lehátku s ostatními omegami potulujícími se okolo, aby nachytal trochu bronzu a přirozeně se opálil, aby byl pro svého vyvoleného ještě o něco přitažlivější a v hloubi duše mezitím vymýšlel plán, jak se toho otravného a namyšleného blonďáka, který jemu a ostatním chlapcům z Uchihova harému, zničil život. Co, harému! V několika posledních týdnech se takové označení již používat nedalo a to z jednoho jediného prostého důvodu. Přesně nevěděl, co tmavovlasému pánu domu přeskočilo, ale od doby, co se ten přidrzlý floutek vrátil zpět do jeho sídla, už to nebylo takové jako dřív. Itachi už za nimi každý večer nechodil, aby si jednoho z nich vybral jako svého večerního společníka. Jistě, čas od času je navštívil ve společenské místnosti, nebo tady dole u bazénu, ale to bylo asi tak všechno. Veškeré intimní věci, všechny ty experimenty, jež se svými omegami prováděl, byly pryč a staly se dávnou minulostí. A on jen čekal na to, co se bude dít dál.

Zatímco spokojeně ležel na zádech a užíval si, jak silné srpnové paprsky bombardovaly každý kousíček jeho kůže, stále se víc a víc ztrácel ve vlastních myšlenkách. Lehce nadzvedl hlavu a jasně zelenýma očima zakrytýma pod tmavými slunečními brýlemi se zadíval kolem sebe, aby měl jasnou představu o tom, co kdo dělá, když ho najednou napadlo, že by na celou tu prekérní situaci nemusel být sám, ale že by se s někým o to břemeno mohl podělit.

Kiba se na břiše vyvaloval na nafukovacím lehátku přímo v bazénu a dlaněmi ponořenými ve vodě pomalu "pádloval" ze strany na stranu. Na malý okamžik se zamyslel, jestli by bylo moudré, ho ke svému plánování přizvat, ale nakonec nad tím jen zavrtěl hlavou. Ne, hnědovlásek byl až moc velký dobrák a očividně proti tomu, že si Uchiha vybral Deidaru, vůbec nic neměl. Ba naopak to vypadalo, že mu do dokonce i vyhovuje, a z toho důvodu mu už nějakou dobu zkrátka plně nevěřil.

Nakonec nad tím jen zavrtěl hlavou a kradmým pohledem přejel hned vedle sebe, kde se na zemi na dece vyvaloval Sai a něco si kreslil do sešitu se čtvrtkami, vypadaje přitom naprosto uvolněně. Jednalo se asi tak o jedinou činnost, kdy s těma svýma obrovskýma očima nevypadal jako šílenec frčící na piku. Tenhle bledolící chlapík by mu s jeho plánem mohl pomoct ze všeho nejvíc, jelikož se dokázal pohybovat tak, aby si ho vůbec nikdo nevšiml, a naprosto dokonale odposlouchávat cizí rozhovory. Zatím si ale úplně nebyl jistý jeho loajalitou. Nikdo nikdy nevěděl, co všechno se skrývalo pod falešným úsměvem, jenž měl stále přikovaný k obličeji. A on nechtěl nic riskovat tím, že by ho špatně odhadl.

Naproti tomu Neji, který tu zrovna nebyl, a Haku, jenž se toulal bůhví kde, to byla jiná. Ti dva dlouhovlásci byli vychcaní jak mraky a co se Deidary týkalo, měli na něj úplně stejný názor jako on. Možná, že by nebylo tak špatné, je zasvětit do toho, co se mu už několik dlouhých týdnů honilo hlavou. Bylo potřeba se blonďáka zbavit co nejrychleji a pokud možno co nejvíc nenápadně. Už několikrát nad tím přemýšlel a musel uznat, že přímá konfrontace by mu vyhovovala nejvíc, ale tu si kvůli své prostořekosti nemohl dovolit. V momentě, kdy by Itachi pojal jakékoli podezření, že má v plavovláskově odchodu prsty on, mohl se tu s tím velice rychle rozloučit.

Na moment zalitoval toho, jak moc se po posledním sexu se svým vyvoleným nechal vykolejit a že prozradil, že by raději všem tady podřízl krky, jen aby s ním mohl zůstat navěky, ale nemohl si pomoct, opravdu to tak bylo. Nakonec se chystal zbavit se i všech ostatních a nějak je odtud dostat, aniž by podezření padlo na něj, ale na to bylo času dost. Teď se musel zbavit Deidary, což byla naprosto prioritní záležitost. A byl naprosto a dokonale rozhodnutý, že do toho nepůjde sám a že dvě ostatní omegy požádá o pomoc.

Jako kdyby to snad přivolal, dveře na verandu se otevřely a v nich stanuli dva dlouhovlasí mladíci odění pouze v plavkách, s několika ručníky v náručí, a vyrazili k nim.

Gaara neváhal. Rychle jako blesk se posadil na lehátku, sundal si brýle, navázal s bělookým oční kontakt a hlavou nepatrně kývnul směrem k zahradní sprše, která stále jen kousek od nich. Jakmile spatřil, že jeho náznak pochopil, zvednul se a několika krátkými kroky došel až k ní a pustil na sebe vlažnou vodu. Zatímco si na rozpálené tělo nechal dopadat chladivé kapky, které alespoň na okamžik snížily teplotu jeho pokožky, ostřížíma očima sledoval, jak se druhé dvě omegy přibližují, jako kdyby se nechumelilo. V momentě, kdy došly až k němu, hodily připravené ručníky na zem a mladý Hyuuga se k němu pod sprchou připojil.

Po všech těch experimentech, které s nimi pán domu prováděl, už nikomu z nich vzájemná omezí blízkost nepřipadala nijak zvláštní, a tak se nikdo nedivil, když se bělooký nalepil na rudovláskova záda a omotal kolem něj pevné paže. Bradu si mu položil zezadu na rameno a pořádně se k němu přitiskl, téměř do nějakého podivného druhu mileneckého objetí.

"Musíme se toho blonďáka zbavit," zamručel tiše Gaara, aby ho slyšel jen on a Haku a sám zaklonil hlavu, tváří se otíraje o tu druhého muže. Rty mu zlehka přejel přes linii dolní čelisti, než spokojeně zavrněl. "Včera jsem je poslouchal za jeho dveřmi. Očividně mezi sebou uzavřeli nějakou zvrácenou úmluvu, že pokud jim to mezi sebou dobře půjde a pokud jim to bude klapat, Itachi nás nakonec pošle pryč."

V další vteřině ucítil, jako tělo za ním šokovaně ztuhlo.

"To myslíš vážně?!" vyjekl potichu Neji, zatímco mu druhý rty jemně rejdil po tváři, "A-a co chce proboha dělat, vyhodit nás na ulici?!"

"Jo," zalhal Gaara, "Podle toho, co jsem pochopil, na něj má ta blonďatá děvka až extrémní vliv, což popravdě vůbec nechápu. Nakecala mu všechno možný a on teď skáče, jak si píská."

"Slyšel jsem od Saie, že jsou spříznění. A potom, co si Itachi Deidaru označil, se jeho vliv možná ještě zesílil," napadlo Hakua a nehty se zamyšleně podrbal na temeni hlavy.

"Co dalšího jsi od Saie ještě slyšel? Ten chlapík má uši jak dva satelity," uchechtl se jemně Gaara.

"Nic moc," mykl bledolící rameny, "Jen to, co už víme - jak ho odtud Itachi vykopnul, že žil pár dní u Sasoriho a že se pak vrátil."

Sabaku jen kývl hlavou, než se na vteřinu odmlčel, přemýšleje, čeho by asi tak mohl využít v jejich prospěch, když se najednou zarazil a ústa se mu roztáhla do širokého úsměvu. V mysli se mu přitom rozblikala pomyslná žárovička.

"Vyhodil ho odtud kvůli rozprodávání věcí. Co se do toho pustit znovu? Prostě mu vlezem na počítat, nafotíme nějaký věci, který jsou pro Itachiho důležitý a pak je rozprodáme. Bude si myslet, že je to jeho vina a že pořád jede v tý svý stupidní organizaci," při posledních slovech se zapitvořil.

"To ti nevyjde," zamručel Neji, "Všude jsou kamery. Stačí, aby ho Deidara donutil, ať se podívá na záznam. Hned uvidí, žes mu lezl do pokoje."

Na to se Gaarova ústa roztáhla do širokého úsměvu. "A právě proto je tu Haku," uchechtl se, "Pamatuju si dobře, že jsi říkal, že to moc dobře umíš s kamerovými záznamy, hm?"

Druhý dlouhovlásek se jen spiklenecky ušklíbl.

"Tak zrovna v tomhle se na mě můžeš spolehnout," mrknul na něj.