His Master ✓

28. kapitola

Následující den v Aydenově sídle trávili odpočinkem. To bylo koneckonců to, proč sem vůbec jeli. Celý den zůstávali na zahradě a chvílemi se koupali v bazénu, ale momentálně se rozvalovali na lehátkách pod slunečníkem, aby jim nebylo zase takové vedro. V tichosti odpočívali a pro oba byl ten klid vítaný. Ayden chtěl takhle strávit co nejvíc času, než se budou muset vrátit do jeho bytu.

Pohlédl vedle sebe na Liana a chtě nechtě se musel usmát. Oba měli na sobě pouze plavky, takže se rozhodně bylo na co dívat a navíc se Aydenovi připomněla včerejší noc, ale neusmíval se jen kvůli tomu. Měl hlavně radost, že je tu Lian zkrátka s ním. Ležel vedle něj v klidu, nezraněný, nic mu nehrozilo. Ayden možná nevypadal jako ten typ, který si nejvíc cení domácí pohody, ale bylo tomu tak. Už s jeho předchozím společníkem vždy považoval za nejdůležitější, aby byl s ním a v bezpečí. Všechno ostatní pro něj bylo podřadné.

Jejich pohodu ovšem narušil zvonek, který se ozval od příjezdové brány. Lian se rychle posadil a i Ayden se překvapeně zvednul, protože nikoho nečekal.

„Zůstaň tady," nařídil Lianovi. „Půjdu se tam podívat."

„Buď opatrný," odvětil, což přimělo Aydena k úsměvu.

„Neboj, nejspíš je to jen pošta nebo tak něco," uklidnil ho, přehodil přes sebe alespoň košili a šel otevřít.

Překvapilo ho, když před bránou uviděl černé auto svého přítele od policie Gavina. Nečekal, že se tady ukáže osobně a tak brzy.

Vystoupil z auta, obhlédl okolí svým pevným pohledem, kterému nikdy nic neunikne, a Ayden se ho po pozdravu okamžitě zeptal: „Co tady děláš?"

„Mám pro tebe pár novinek ohledně těch chlapů, který tě tak zajímaj," odpověděl. „Nechtěl jsem to řešit všechno po telefonu. Můžu dál?"

„Jasně," souhlasil Ayden a vpustil ho na zahradu.

Gavin šel po jeho boku směrem k bazénu. „Neruším v něčem?" zeptal se.

„Ani ne," odvětil s pousmáním, „jen odpočíváme."

Jakmile došli až k Lianovi, mladíkův pohled okamžitě utkvěl na neznámém muži a viditelně znejistěl.

„To nic, zlato, je to můj známý," uklidnil ho Ayden.

„Jsem Gavin," představil se s úsměvem, zřejmě ve snaze nepůsobit děsivě.

„Lian," odvětil mladík stručně a dál se Gavinovi věnovat odmítal.

„Poslyš, zlato, co kdyby sis šel trochu zaplavat," navrhl Ayden. „My s Gavinem potřebujeme něco probrat."

„Dobře," přikývl a skočil do bazénu.

Ayden zavedl Gavina trochu dál na terasu, aby byli jakž takž z Lianova doslechu, ale mohl ho mít pořád na očích. Neměl v úmyslu dělat před ním nějaké tajnosti, protože se ho to koneckonců taky týkalo, ale už byl zkrátka zvyklý řešit většinu věcí mimo své společníky. Nechtěl je ničím zatěžovat.

„Dáš si něco k pití?" nabídl Gavinovi a ten s díky přijal jeho limonádu, než si sedl ke stolku naproti němu.

„Tak co pro mě máš?" zajímal se Ayden.

„Ty dva kamarády Maxe Webera máme ve vazbě. Auto který jsi mi popsal včera do telefonu, zachytily dopravní kamery. Několik porušení rychlostního limitu a jízda na červenou. Když mi dáš papíry ze servisu o škodách na tvým autě, budu ty dva moct nějakou dobu dusit a možná z nich dostanu, jaký další neplechy kde prováděli."