Two sisters on Vampire Academy

50.kapitola

Pohled Kornélie

Stála sem na pláži a měla jsem na sobě červené plesové šaty bez ramínek a vlasy mi ležely volně na ramenou „Kornélie!“ slyšela jsem za sebou známí hlas.Otočila jsem se a tam stála Oksana .Rozběhla jsem se k ní do roztažené náruče „Trvalo mi dlouho než sem se k tobě dostala holčičko“odtáhla se „Máme však málo času“ vydechla „Kde si Kornélie?“ zeptala se „Já nevím“ řekla jsem smutně „Moc si toho nepamatuji.Pamatuješ jak mě Nikolaj odvedl?“ zeptala jsem se .Pouze přikývla „Před autem mě praštil do hlavy,ale když jsem se probouzela tak jsem cítila smrk.Takže si myslím,že jsme blízko lesa, navíc to tady vypadá jako v chatě ,víc bohužel nevím“ řekla jsem sklesle „Myslím ,že to bude stačit.A co ostatní?Prý tam nejsi sama“dělá si starosti „Viktor jim dal přívěšky ,které ruší pouto a éter.Proto se nikdo s nikým nemůže spojit ,ale já žádný zatím nemám.A myslím ,že Lise nebo Adrianovi ho brzo sundají ,protože sem byla slabá a Viktor potřebuje vyléčit a já to nezvládla.Stáhla jsem jenom část“ z oka mi vytekla slzička „A proč si to děvče udělala?“ utřela mi slzu „Ona..“ víc už sem neřekla.Spojení se přerušilo.Začínala jsem se probouzet.Cítila jsem cizí rty na svém čele.Pomalu jsem otevírala oči a uviděla Nikolaje „Konečně“ vydechl úlevně.Okamžitě jsem se mu začala vrtět „pust mě“ zařvala sem „No tak Kornélie! Uklidni se! Dělám to pro tebe“ snažil se mě uchlácholit „Jak pro mě? To ty si nás hodil do jámy lvové“ řekla jsem vyděšeně a nechápavě „Tebe ne! Slíbil mi ,že pokud vás dovezu tak tebe mi vydá dobrovolně a už se na tebe ani škaredě nepodívá.“ Pokusí se mě pohladit po tváři „Proč si to udělal?“ cukala jsem se mu dál.Měla jsem stále svazané nohy a ruce mi opět někdo uvázal „Protože tě miluju! To sis za celou tu dobu ničeho nevšimla?“ ptal se s překvapeným úsměvem.A začal si hrát s něčím na mým krku.Měla sem tam přívěšek.Přívěšek s růží „To je proti éteru?“ zeptala jsem se na rovinu „Hm?“ zvedl oči zase k mým „Jo“ přiznal „Sundej mi ho.Prosím“ koukla jsem na něj smutnýma očima „A ryskovat ,že nás najdou?“ zeptal se se smíchem „Umím pouto blokovat“ zalhala jsem „Ten přívěšek mi nedělá dobře.Éter se tomu brání, chce na povrch“ lhala jsem dál a z oka mi ukápla slza „Dobře“ změkčil se mu výraz „ jakmile budeme venku tak ti ho sundám.Slibuji“ pohladil mě po tváři.Neucukla jsem.Možná že pokud budu hrát podle jeho divadélka zachráním tím ostatní „Děkuji“ zašeptala jsem a hrála si ,že sem vyčerpaná.Ani jsem to moc hrát nemusela byla sem hrozně unavená „A promiň za tu hlavu“ trochu se pousmál „V pořádku“ pozvedla jsem koutky a pomalu zavírala oči.