Společnice

30

Zbývá týden do premiéry. Ráno zkusím co žebra. Je to lepší, ale raději jim nechám ještě týden. Nechci riskovat, že bych to holkám zničila.
S Kylou se domluvíme, že její dnešní vystoupení natočím a pak si spolu projdeme co zlepšit.
Posadím se k baru, odkud bude dobrý výhled. Terry mi připraví kávu a když je Kyla na řadě, vytáhnu telefon.
Je čím dál lepší. Jsem na ni pyšná.

"Dobrá práce," slyšet Terryho někoho pochválit je vzácnost.
"Díky. Ale je to hlavně její zásluha. Snaží se a očividně jí to baví."
"Je skoro stejně hezká jako ty," zasměji se a podívám se na něho. Ten pohled znám.
"No nekecej!" Spokojeně se na něho usměji.
"Co?" Zeptá se nechápavě.
"Moc dobře víš co. Už jsi jí to řekl?" Dál se tváří že nechápe.
"Terry, nebuď hlupák. Je to úžasná holka." Znovu vzhlédne k uklánějící se dívce.
"To je," usměje se.
"Tak na to se napijem." Nalije mi panáka, připijeme si a vypiji ho naráz.

Terry pohlédne za mě a s vážným výrazem se otočí a odejde. Před kým by tak mohl-
"Lil?" Krucinál!
Otočím se a povzdechnu si.
"Co tu zase děláš?"
"Prej jsi spadla. Jsi v pořádku?" Prohlédne si mě jako matka své dítě, které upadlo.

"Nevypadám tak?"
"Co se stalo?" Ignoruje můj chladný tón.
"Po tom ti nic není." Přimhouří oči a popojde blíž. Prudce se nadechnu a do hlavy mi vtrhne ta jeho podmanivá vůně. To mi dělá schválně.
"Ale je. Ať chceš nebo ne. Mě se nezbavíš." Vztáhne ke mě ruku, ale ucuknu. Obejdu ho a zamířím pryč.

💠

Poslední týden pilujeme detaily. Všechny se těšíme. Den před vystoupením máme generálku, na které Banx musí celé číslo odsouhlasit. Když skončíme chvíli sedí jako přikovaný až se začínám bát.
"Tak co?" Zeptám se nakonec.
"Klobouk dolů. Nikdy bych nevěřil, že vás všechny uvidím na jednom pódiu spolu. Bude to pecka," holky začnou skákat a pískat. Jsem za ně ráda. Hodně se nadřely a zaslouží si chvíli slávy.

Dopoledne ještě dolaďují kostýmy. Když se navrhovaly, nastal problém, protože já jsem jejich verzi odmítla. Snažily se mě přesvědčit, ale když to nebyly schopné pochopit, nezbylo mi nic jiného, než jim jizvy ukázat.
Poly, která se v kostýmech angažovala nejvíc, se jako jediná nenechala zaskočit.
"Stejně bys měla mít něco jiného než my, co kdybys měla korzet a podvazky a něco jak tehdy tu průhlednou sukni, ale teď by byla jen vzadu." Chvíli nad tím uvažuji a nakonec kývnu.

💠

Když je vše připravené, jdeme se nalíčit. Vystupujeme jako první. Banx říkal, že na nás naláká zákazníky a ti budou celý večer utrácet.
Já jsem ráda z jiného důvodu: budeme to mít brzy za sebou a zákazníci z toho budou něco mít, protože budou střízlivý.

Miluju to napětí těsně před show. To šumění v publiku.
"Vážení hosté, dnes poprvé uvidíte to, co dosud nespatřil nikdo. Nyx, naše Paní noci, povolala své sestry a společně se rozhodly nám všem pořádně zatopit," podívám se překvapeně na holky a pohledy se shodneme na tom, že tek, kdo to vymýšlel byl asi opilý, "prosím přivítejte naše krásky!"
Ozve se potlesk a první tóny, které odstartují show.

Holky si to užívání, tím že kromě nacvičené choreografie a zpěvu nemusím dělat prakticky nic, je daleko snazší se uvolnit.
Teprve závěrečný postoj a potlesk mě vrátí do reality.
Jsem nadšená že se nám to povedlo. Holky utíkají do šatny a já s Kylou zamíříme k baru.
Když vidím, jak se ti dva k sobě mají, nechám jim prostor. Terry očividně poslech mé rady a Kyle se podle všeho také líbil.

"Bylo to úchvatné," to ne. Už zase?! Otočím se, ale slovy už neplýtvám.
"Vážně. Povedlo se vám to a moc ti to sluší. Jsi nádherná," cítím rozpaky, nevím jak mu ještě říct, aby sem přesral chodit.
"Ale?" Nadzvednu obočí.
"Jak jsem říkal, nejsem nadšený, když tě někdo očumuje polonahou."
"To ti může být jedno. Nepatřím ani tobě ani nikomu jinému." Smutně se usměje.

"To je smutné. Každý by měl mít někoho blízkého. To je důvod, proč nevypadáš šťastně, přestože se tak snažíš tvářit?" Zamračím se.
"Lil, prosím. Přestaň trucovat," tak tohle už je moc.
"Okamžitě odejdi."
"Nebo co?" Rozhodí rukama. Otočím se a uvidím Banxe.
Zamířím k němu a vyruším ho z rozhovoru.

"Řekni mu ať vypadne. Nechci aby sem víc chodil," podívá se stejným směrem jako já.
"Zlato co se mezi vámi stalo?" Povzdechnu si.
"Nezlob se, ale to že ti říkám tati neznamená, že ti budu říkat vše. Promiň." Jen přikývne a zamířil k Joshovi.

Ten celou dobu, co se k němu Banx nakloní a něco mu šeptá hledí na mě se zvláštním pohledem.
Přikývne a otáčí se k odchodu. Banx ho chytne za ruku a něco dodá. Josh odpoví, naposled se podívá na mě a mizí v davu.
Uleví se mi a teprve teď jsem schopná jít s ostatními slavit.

💠

Dny ubýhají a mění se v týdny a ty v měsíce. Jako každý rok na Štědrý den zamířím do Banxovy pracovny. Posadím se do křesla a počkám, než ze zásuvky stolu vytáhne obálku na kterou čekám celý rok.
Roztřesenými prsty ji otevřu a vytáhnu fotografii.
Vydechnu a zaženu slzy. Teď ne.
"Jak se má?" Přejedu po ní prsty.
"Dobře. Chodí do druhé třídy. Má nadání na tanec." Usměji se.
"Díky," vstanu a zamířím do pokoje, kde fotografii postavím před tu, která můj stolek zdobí už rok.
Tolik se změnila. Ostatně stejně jako já. Už nejsem taková jako před rokem.