11. kapitola

72 8 0
                                    

Sedl jsem si na své místo a vytáhl si skripta. Doufám, že mi dá Jooheon dneska pokoj. Co dneska. Už navždy. Nechci s ním nic mít. Ani se na něj nepodívám. Nebo se o to aspoň budu snažit. V nějakých situacích se na něj možná budu muset podívat. Ale pokusím se jim vyhnout.

,,Haloo? Vnímáš mě?" zeptal se Kihyun a zamával mi rukou před obličejem. Otočil jsem se na něj. Moc dobře jsem věděl, že Jooheon sedí na svém místě a cítil jsem jeho pohled. Zatnul jsem naštvaně čelisti. Co měl vůbec v úmyslu? Řekl mi, že Kihyun není vhodný pro dlouhodobý vztah. To...chtěl, abychom se spolu rozešli? Tak o tohle mu šlo!

Zdvihl jsem jeden koutek nahoru, když mi všechno došlo. Zadíval jsem se Kihyunovi do očí, přitáhl si ho pas k sobě na klín a vášnivě ho políbil. V tu chvíli jsem jen cítil tu naštvanost na Jooheona. Neřešil jsem nic jiného než to, jak mu dokázat, že já rozhodně nejsem někdo, s kým může manipulovat. Kihyunovi nejspíš všechno došlo, takže se nijak neodtahoval a spolupracoval. Včera večer jsem mu napsal, že si s ním potřebuju dneska popovídat. 

Rozpojil jsem naše rty a položil si hlavu na jeho rameno. Kihyun mě pohladil po vlasech a objal mě. Cítil jsem, jak se mi do očí začaly vlévat slzy. Sundal jsem si brýle a schoval si obličej v jeho košili. Nechtěl jsem, aby mě někdo viděl brečet. 

,,Už je to dobrý. Řekneš mi to, až se na to budeš cítit, jo?" zamumlal tiše, aby ho nikdo neslyšel. Souhlasně jsem přikývl a nechal ho, si sednout na své místo. Nasadil jsem si brýle, otevřel si skripta a zadíval se do nich, aby nikdo neviděl mé červené oči. Vděčně jsem se na Kihyuna pousmál, když mě chytil za ruku.





Přetrpěl jsem přednášku. Skoro nic si z ní nepamatuju. Nedokázal jsem vůbec přemýšlet. Dal jsem si všechny věci do batohu a spolu s Kihyunem jsem vyšel ven. Díval jsem se do země. Všechen vztek ze mě vyprchal a teď jsem se cítil úplně na dně. Choval jsem se jak idiot. Chudák Kihyun.

,,Promiň." zamumlal jsem. Kihyun jen zavrtěl hlavou a objal mě kolem ramen.

,,Changkyune?" zavolal za námi Jooheon. Kihyun se na mě podíval s otázkou v očích. Zakroutil jsem záporně hlavou na důkaz toho, že s ním nechci mluvit. 

,,Tak já si s ním promluvím. Pustíš mě pak nahoru?" zeptal se. 

,,Jo." zamumlal jsem a vydal se rychlejší chůzí pryč. Nechtěl jsem u toho rozhovoru být. Po několika minutách jsem došel ke svému vchodu. Podíval jsem se za sebe. Kihyun byl tak sto metrů za mnou. Počkal jsem na něj a spolu s ním vešel do vchodu. 

V bytě jsme si sundali boty a bundy a šli si sednout na gauč. Úlevně jsem vydechl a promnul si oči. Brýle jsem položil na stůl. Přitáhl jsem si nohy k tělu a hlavu si opřel o opěradlo.

,,Co se stalo, Kyunie?" zeptal se Kihyun starostlivě. Olízl jsem si rty a přetáhl si přes hlavu mikinu, kterou jsem poté položil vedle sebe. 

,,Včera za mnou přišel Jooheon, že si chce se mnou promluvit o něčem důležitém. Tak jsem si myslel, že si chce promluvit o té noci. Ale...on mi začal říkat, že...ty nejsi na dlouhodobý vztahy a že balíš našeho profesora a...tak. Strašně mě to zasáhlo. Myslel jsem, že to je pro mě už uzavřený, ale...není. A dneska ráno jsem byl tak strašně moc naštvanej. Chtěl jsem mu co nejvíc ublížit. Pochopil jsem z toho, že chtěl, abych se s tebou rozešel. Tak...tak-" Nechal jsem se vtáhnout do Kihyunovy náruče.

,,Já to chápu. Neboj se." zamumlal. 

,,Já si myslel, že se mi chce omluvit. Nebo aspoň něco řekne k té noci. Ale on se o tom vůbec nezmínil. Proto jsem s ním šel do tý kavárny." řekl jsem, zatímco mi stékaly slzy po tvářích. Kihyun si položil hlavu na tu mou.

,,A ještě k tomu...jak o tobě mluvil. Bylo to hrozný." Natáhl jsem se na stůl pro kapesníky, setřel si slzy a vysmrkal se.

,,Ale říkal pravdu. Vždycky jsem se s nimi jen vyspal a pak jsme spolu už třeba nikdy nepromluvili. Na jednu stranu chápu, že tě jakoby chtěl varovat. Víš, co je hrozný? Že do teď jsem si pořádně neuvědomoval, jak jsem se choval. Nebo...uvědomoval, ale snažil jsem se předstírat, že to je v pohodě." zamumlal Kihyun. Nechápavě jsem se na něj podíval.

,,Jooheon ti něco řekl?" zeptal jsem se. Kihyun souhlasně přikývl a natáhl si nohy na stůl.

,,Taková menší výměna názorů. Kdyby to vysílali v televizi, tak bys slyšel jen pípání. Ale...prostě jsem mu řekl, ať tě nechá být. Že jsi z něj na dně. Ty nadávky, co jsem mu řekl, vynechávám. Jenže...jsem řekl, že je hnus se s někým vyspat a pak ho ignorovat. Kvůli tomu mi vmetl do tváře to, že jsem se každou chvíli vyspal s někým jiným. Když to řekne někdo jiný, tak...si najednou uvědomíš, že to je fakt blbý." řekl, zatímco se díval někam do místnosti.

,,Jenže Jooheon si neprošel tím, co ty. Vůbec neví, jak jsi to měl těžký. A nemá ti co-" chtěl jsem se hned Kihyuna zastávat, ale přerušil mě.¨

,,Ne, Kyune. V tomhle má pravdu. To, že se na mě vysrala celá rodina a že mě nechal kluk, kterýho jsem miloval, neznamená, že se jen tak s někým vyspím." Natáhl jsem se k němu a pevně ho obejmul.

,,Já...si chci najít někoho natrvalo. Už nechci s někým jen spát." zamumlal mi do ramene. Najednou se ode mě odtáhl a odhodlaně se mi zadíval do očí.

,,A taky chci dokázat tomu kreténovi, že já jsem pro dlouhodobý vztah jak stvořený. Takže...je čas na další fotečku. Tentokrát tě ale nebudu nutit, abychom se líbali. Stejně máme oba červený oči a v takovým stavu se rozhodně fotit nehodlám." řekl, setřel si slzy, prohrábl si vlasy a usmál se. Zasmál jsem se jeho změně nálady a odtáhl se od něj.

,,Tak jaká fotka?" zeptal jsem se. Kihyun si vytáhl z kapsy mobil, který hned zapnul, a natáhl ke mně ruku. Chytil jsem ho za ruku a propletl si s ním prsty. Kihyun se spokojeně usmál a vyfotil naše ruce. 

,,A ty si pak vyměň tu profilovku, prosím." Natáhl jsem se pro mobil, abych se mohl podívat, jestli mám nějakou dobrou fotku.

,,Co tahle?" zeptal jsem se a ukázal ji Kihyunovi. Ten si olízl rty, podíval se zpátky na mě a souhlasně přikývl.

 Ten si olízl rty, podíval se zpátky na mě a souhlasně přikývl

Ups! Tento obrázek porušuje naše pokyny k obsahu. Před publikováním ho, prosím, buď odstraň, nebo nahraď jiným.

,,Skvělá. Lepší radši nefoť, jinak se vrátí můj crush na tebe." řekl, zatímco se koukal do svého mobilu. 

,,Hotovo." řekl jsem, když jsem si změnil profilovou fotku. Kihyun souhlasně přikývl, zatímco ještě něco upravoval na svém mobilu.

,,A...já taky." řekl s úsměvem a ukázal mi mobil. Nahrál na Instagram na story naše propletené ruce. Ukázal jsem palec nahoru a položil si hlavu na jeho rameno.

,,Doufám, že nebudeš chtít, abychom se dneska učili. Všechnu svoji energii jsem vynaložil na svoje projevování emocí." zamumlal Kihyun. Záporně jsem zakroutil hlavou.

,,Na něco bych se docela podíval." řekl jsem. Kihyun souhlasně přikývl.

,,Kdo se zvedá?" zeptal se. Nespokojeně jsem mlaskl a zvedl se, abych mohl dojít pro ovladač. Kihyun se tomu jen škodolibě zasmál.

TetováníKde žijí příběhy. Začni objevovat