19. kapitola

63 8 0
                                    

Kihyunův pohled

Mrtvě jsem se natáhl k mobilu. Půl jedenáctý. Odložil jsem mobil zpátky na noční stolek. Zkřivil jsem tvář bolestí, když jsem si opatrně sedl. Tak to bude dneska zajímavý. Ale co jsem mohl čekat. Poprvé to bylo bez přípravy. Po několika týdnech bez sexu. S několika koly. A to jeho přirození... Divím se, že můžu sedět. 

,,Za hodinu a půl mám přednášku." zamumlal jsem si sám pro sebe. S nechutí a bolestí jsem se zvedl. Asi to vzdám a nikam nepůjdu. Jednou mě to nezabije. Překvapeně jsem zamrkal, když jsem našel lísteček na nočním stolku.

Dobré ráno, zlatíčko. Musel jsem už jít do školy, tak se nelekej, že jsi doma sám. Uvidíme se po přednášce u mě v kabinetu. Pa.

Nad jeho oslovením jsem se šťastně usmál. Když mi to řekl v noci, tak jsem už napůl spal, takže...mi to úplně nedocházelo. Pak mi ale došlo, že se musím dostat do školy. S povzdechnutím jsem došel ke skříni. Vytáhl jsem nějak oblečení a snažil se ho obléknout s co nejmenší bolestí. Vydal jsem se do koupelny. Vydechl jsem vzduch z plic, když jsem se uviděl v zrcadle. Natáhl jsem se do skříňky pro můj make-up, abych mohl zamaskovat značky, které mi Hyunwoo udělal. Po deseti minutách jsem se usmál nad svým dílem. Nic nebylo poznat. 

,,Jen se učesat a vyčistit zuby." zamumlal jsem. 

Hotový jsem posbíral všechny věci, které jsem potřeboval do školy. Nechtěl jsem pak absolvovat tu únavnou cestu po schodech. Dole jsem si na chvilku sedl. Z ošatky jsem vytáhl jablko a dal si ho do batohu. Najím se až ve škole. A možná vyrazím dřív, abych mohl jít pomalu a aby mě nikdo neviděl chodit. Aspoň, že ta bolest začala trochu povolovat. 

V předsíni jsem si oblékl kabát a nazul si boty. Zamkl jsem za sebou dveře a vyrazil na zastávku. Vůbec bych nečekal, že...se na mě Hyunwoo najednou tak vrhne. Myslel jsem, že mě v jeho domě jen trpí, ale...možná tomu tak není. A...napsal mi, že jsem zlatíčko. To mi ještě nikdo neřekl. Možná Kyunova babička mi tak párkrát řekla, ale...tohle je něco jiného. 

Díky zprávě, kterou mi Hyunwoo nechal na nočním stolku, jsem se usmíval celou cestu do školy. Sedl jsem si na své místo v první řadě. Sundal jsem si kabát a položil ho vedle sebe. Připravil jsem si věci na hodinu. Opřel jsem se o opěradlo a zakousl se do jablka. Už jsem měl pořádný hlad.

Ohryzek jsem vyhodil do koše, který byl nedaleko od mého místa. Umyl jsem si ruce a vrátil se na své místo. Pomalu začali přicházet moji spolužáci. Těšil jsem se, až si s Kyunem o všem popovídám. Vím, že bych neměl, ale je to můj nejlepší kámoš. Beru ho jako svou rodinu. Takže by měl vědět, že jsem začal chodit s Hyunwooem. Nebo nezačal? Doufám, že to nebylo jen na jednu noc.

Skousl jsem si ret a zadíval se na své ruce. Kdyby se se mnou jen vyspal, tak by mi nepsal tak hezký vzkaz. Ale pár chlapů mi občas říkalo zdrobnělinami... Hyunwoo takový není. Určitě to se mnou myslí vážně. Nic takového by mi nikdy neudělal.

,,Ahoj. Děje se něco?" zeptal se Kyun, když si vedle mě sedl. Odkašlal jsem si a podíval se na něj. 

,,Jsem v pohodě. Jen...jsem nad něčím přemýšlel." zamumlal jsem. Changkyun si povzdechl a přisunul se víc ke mně.

,,Vyklop to." pobídl mě. Otočil jsem se k němu.

,,Včera...prostě jsme se spolu s Hyunwooem vyspali. Já to s ním myslím vážně, ale nevím, jak on se mnou. Myslíš, že se se mnou chtěl jen vyspat?" zeptal jsem se. Changkyun překvapeně zamrkal.

,,No...to asi nedokážu takhle říct. Ale co jsi vyprávěl, tak by to neudělal. Ani na to teda nevypadá." odpověděl tiše. Povzdechl jsem si a prohrábl si vlasy.

TetováníKde žijí příběhy. Začni objevovat