Hyunjin v úterý po škole zamířil na stadion. Jako by oprašoval starý zvyk, po škole doma s Felixem vyzvednout brusle, jet na stadion trénovat a nechat se peskovat od Lixe, že ho má pevně držet a nepustit. Dnes však nepočítal s tím, že bude bruslit či slíbí, že ještě někdy bruslit bude. Felix ho samozřejmě následoval, zatímco přemýšlel, co tak pořadatel bude chtít. Vždyť je jasné, že se nezúčastní párové soutěže, když jeden z páru - no, jak to říct - není ani kurva vidět a jeho rodina plánuje pohřeb.
Když Hyunjin vcházel dovnitř, slyšel hrát hudbu, takže asi někdo okupoval led. Neskutečně překypoval nadšením, že se například stane svědkem nějakého přeslazeného páru, který se bude účastnit Zimní soutěže.
Na ledě však poznal Jeongina v černých kalhotách a v černém roláku s vyhrnutými rukávy, který mu obtahoval hubený trup a hubené paže. Bruslil na vážnou hudbu, přičemž působil dojmem černé labutě, jejíž elegance opětovně brala veškerý dech z plic.
Jenže při dopadu ze skoku sebou švihnul o zem takovým způsobem, že to Hyunjinovi s Felixem vyrazilo dech více než jeho krasobruslení. O to děsivější bylo, že se nezvedal.
"Okay, zatím se neobjevil vedle mě, takže žije," poznamenal Felix, u čehož se rozešel k Inovi přes mantinel.
"Od kdy máš černější humor, než mám já?" podivil se Hyunjin a co nejrychleji se dostal k Inovi, aby se přesvědčil, že žije. Dalšího člověka po smrti fakt nepotřeboval.
"Jeongine? Ine!" Hyunjin s ním trochu zatřásl, a když viděl reakci, pomohl Inovi se přetočit na záda.
"Vnímáš?" ptal se Hyun, přičemž se nad svého kamaráda nahnul. Naštěstí měl otevřené oči a dýchal, takže se domníval, že z nejhoršího jsou venku. Jen kousek kůže na konci obočí měl In roztržené.
"Jo, jen to bolí," zaskuhral a ruku si zasunul pod hlavu.
"Máš roztržené obočí," informoval ho Hyunjin a pomohl mu se posadit. In se na chvíli zatvářil jako trpící mládě a sáhl si na otevřenou ranku. V tom si Felix všiml náramku, který měl na ruce a na kterém byl přívěsek hvězdy s ostrými hranami. Asi právě našel viníka Inova zranění.
Jeongin si to za chvíli odvodil také, protože si při pádu snažil krýt hlavu, takže se musel tím náramkem seknout.
"V šatně je lékárnička. Vydezinfikuj mu to," rozkázal Felix, když jeho přítel zvedal svého potlučeného kamaráda. Hyunjin neznatelně přikývl a pomohl Inovi až do šatny, kde se jal hledání zmíněné lékárničky.
In si mezitím snažil sundat brusle, jenže se mu roztočila hlava, když se ohnul, takže to hodně rychle vzdal. Hyun si toho všiml, takže odložil dezinfekci s tampónkem, který vyndal z lékárničky, a klekl si před Ina, aby mu pomohl.
"Děkuju. Myslím, žes mě dneska zachránil," špitl Jeongin tiše, jako by si nebyl jistý, jestli to má blondýn opravdu slyšet.
"V pohodě." Přikývl starší, zatímco mu jednu brusli sundal jako střevíček a vrhnul se na druhé zavazování.
"Budeš bruslit taky, když už jsi tady, nebo jsi tu jen kvůli pořadateli?" snažil se trochu rozproudit konverzaci Jeongin, přičemž nervózně sledoval počínání svého kamaráda, který u něj takhle blízko asi dosud nebyl.
"Jen kvůli pořadateli. Nevím, jestli se chci vrátit na led," vysvětlil Hyun.
"Ale chceš a vrátíš se. Nemůžeš se kvůli mně vzdát něčeho, co ti tak jde," upřesnil Felix svým hlasem který říkal, že přes to nejede vlak.
"Ty bruslíš moc hezky, Ine, měl ses přihlásit na soutěž jako jednotlivec," řekl Hyunjin snad proto, aby Lixovi zabránil v dalším mluvení.
"Vážně? Teda. Děkuju mockrát. Ale soutěže jsou... Neužívám si je," odpověděl In a rozpačitě polkl, když se mu Hyunjin dostal na úroveň očí, aby mu mohl vyčistit ránu.
"Kdybys někdy chtěl, tak... No... Chápu, že kvůli Felixovi to není tak jednoduchý a neber mě nějak špatně, jen kdybys chtěl... Tak bychom mohli někdy bruslit spolu. Teda, samozřejmě nemyslím sestavu, to ani náhodou, spíš... Že kdybys tu někoho měl..."
"Ten kluk je zmatenej jak lesní včela na louce," poznamenal Felix, zatímco Hyunjin stále dezinfikoval ránu. Na to Hyunovi cukly koutky trochu nahoru a lehce zavrtěl hlavou.
"Promiň, ten pád mi motá myšlenky," ozval se Jeongin, kterému jeho úvahy směřovaly k tomu, že skočí z mostu kvůli tomu, jak se tady momentálně ztrapnil.
"Nevadí, Ine. Někdy třeba uvidíme. Teď by sis měl dát chvíli pauzu, aby sis znova neublížil," poradil mu Hyunjin, když byl se svou prací hotov. Možná by ještě něco dodal, jenže to už do šatny nakráčel pořadatel s asistentkou a nějakými deskami v rukou.
"Vy musíte být Hwang Hyunjin. Potřebuji s vámi mluvit ohledně té soutěže. Samozřejmě vám vyjadřuji upřímnou soustrast nad ztrátou vašeho krasobruslařského partnera," řekl ne zrovna vysoký muž s ne úplně hubenou postavou, přičemž Hyunjinovi podal ruku a vyzval ho, ať s ním jde do kanceláře, aby to mohli probrat.
"Wow, díky, krasobruslařský partner, skvělý, přidejte k tomu i životní partner. A moje jméno taky dohromady nedáte, co? Budete ho v kanceláři lovit z těch desek, skvělý," ucedil Felix dotčený tím, že si pořadatel nebyl ochotný ani přečíst jeho jméno.
"Hned přijdu, jen tu ještě něco vyřeším s Jeonginem." Přikývl Hyunjin, nedbaje na to, že se to nepočítá mezi zdvořilé chování.
"Nechceš pro jistotu hodit do nemocnice? Nebo odvést domů?" nabídl mu starší, jakmile pořadatel opustil místnost.
"Ne, asi ne. Děkuju, budu v pořádku a nechci tě zdržovat," sdělil Jeongin s úsměvem a hodil si brusle do tašky.
"Řekni mu, aby na tebe počkal. Mohl by ses ho zeptat na pár otázek, byl taky na té party a ještě pořád nemáme zmapováno, s kým vším jsem byl," navrhl Felix, kterého tenhle úžasný nápad osvítil. S Inem se také bavil, tak proč by s ním na té party nemohl prohodit pár slov. Třeba bude vědět víc a doplní něco, co pomůže.
In už se připravoval k nádechu, že Hyunjinovi ještě jednou za všechno poděkuje, ale Hyun ho nenechal mluvit.
"Tak tu počkej, než to vyřídíme, a pak tě hodím domů," rozhodl Hyunjin a vydal se do pořadatelovy kanceláře. Tam celou dobu jen zaraženě stál a mlčel, zatímco Lix do něj hustil, ať řekne ano. A pořadatel do něj hustil, ať řekne ano. A on ano, přestože kurva zatraceně vůbec nechtěl, zahmkal a vystřelil tak rychle, že málem sejmul Jeongina, co na něj čekal u dveří.
"Co ti chtěl?" zeptal se In, když ho dohonil u auta.
"Chtěl, abych odjel sestavu bez Felixe na té soutěži. Sám. Na jeho počest, jako smuteční rozloučení. Nastup," vyplivl jedovatě Hyun, sedl si na místo řidiče a práskl dveřmi.
ČTEŠ
Poslední sbohem
Fanfiction"Luč se se svými nejbližšími, jako kdyby to bylo naposledy." Tak se to říká a tak by se to mělo dělat. Většina lidí to však nedělá, jelikož žijeme v uspěchaném a internetem propojeném světě, kde ťukneme do klávesnice a mluvíme s člověkem, který je n...
