Jsi silnější něž si myslíš

Part[6]

Nejeli jsme ani moc dlouho. Zastavili jsme kousek od centra před celkem vysokým panelákem. Vešli jsme dovnitř a Mikey zamířil ke schodům. „Nemáte tu výtah?" Zeptala jsem se unaveně.Nevím co mi dnes je, ale celý den se mi chce jen spát.

„Ne. Musíš jít pěšky." Rozešel se do schodů. Neochotně jsem ho následovala. Přišlo mi jako kdybych vyšla tisíc schodů když se konečně zastavili. Udýchaně jsem ho došla.

Stál u dveří a tlemil se na mě. „Co je?" Řekla jsem mezi nádechy. „To máš tak špatnou kondičku?" Opřela jsem se o zábradlí. „Ne, jenom dnes nemám svůj den." Zašklebila jsem se na něj. „Tak si ho zlepším." Usmál se na mě ještě víc a otevřel dveře.

Vešli jsme do moderně vybaveného bytu. Lehce se podobal tomu mému. Zamířili jsem do chodby nalevo a vešli do posledních dveří.

Na levé straně naproti dveřím byla postel a naproti ní televize na zdi. Vedle ni stála bílá skříňka s šuplíky a na ní obrázky. Vedle dveří u u zdi vysoká skříň a mezi ní a televizí stůl.

Mikey se na mě podíval. „Pustíme si film?" Zeptal se stále s úsměvem. „Klidně." Usmála jsem se nazpět. Ze stolu vzal ovladač, sednul si na postel, zády se opřel o zeď a podíval se na mě. Stále jsem stála. „No tak si pojď sednou. Nebudeš přece stát." Zasmál se a posunul se abych měla místo. Sedla jsem si vedle něho a Mikey zatím vybral film.

„Počkej počkej. Neřekl jsi že to bude horor!" Vyhrkla jsem. „Copak bojíš se?" Zasmál se. „Ne, jen je prostě nemám ráda." Vymlouvala jsem se. „Hmm bohužel ho budeš muset přetrpět." Usmál se na mě a zapnul ho.

„Ne počkat!" Řekl najednou a vyskočil z postel. Došel ke dveřím a zhasnul. „Takhle to bude zajímavější." Zasmál se a vrátil se zpátky.

Začátek byl celkem v pohodě ale pak přišla lekačka. Nečekala jsem to a lekla se. Vykřikla jsem a přitulila se k Mikeymu. Rozesmál se a já po chvíli taky. „Přece jen se bojíš." Provokoval. „Jo bojím." Mikey mi položil ruku na rameno a přitáhl si mě o kousek blíž. „Ničeho se neboj je to jen film." Řekl pořád se smíchem. „Jo ale je to horor." Opáčila jsem.

Když horor skončil jsem si oddechla. Znovu na mě padla únava. Nevím co mi dnes je. „Mikey já už půjdu domů." Oznámila jsem a zvedla se že odejdu. Mikey se však také rychle postavil a chytil mé zápěstí, aby mě zastavil. Otočil si mě čelem.

„Včera jsem spal já u tebe, takže ty budeš spát dnes u mě. Aby to bylo vyrovnané." Snažila jsem se něco vymyslet. „Nemůžu zítra je škola." Napadlo mě nakonec. „Tak do školy nepůjdeš." Usmál se.

To se mi docela zamlouvalo. „Ale já tu nemám ani nic na sebe." Zkusila jsem to znovu. Mikey se i se mnou rozešel ke skříni. Pustil mé zápěstí a začal něco hledat, až mi nakonec něco podal.

Podívala jsem se na něj. „Vážně...?" Zeptala jsem se opatrně. „Jo vážně." Řekl a zase mě táhl ke dveřím. Otevřel je a ukázal na druhou stranu chodby. „Tam je koupelna. Můžeš se jít převléct." Pustil mě a já šla do koupelny.

V koupelně jsem se zamkla, pro jistotu, a převlékla se. Mikey mi dal bílé volné tričko a černé volné kraťasy. Spodní prádlo jsem si nechala i když mi to bude v noc nepříjemné. Opláchla jsem si obličej, ale řasenku si nechala. Sice zítra budu mít obří kruhy pod očima, ale co už.

Vrátila jsem se zpátky. Mikey nejspíš čekal než se vrátím, protože seděl na posteli a vedle sebe měl položenou hromádku oblečení. Prohlédl si mě a usmál se. „Sluší ti to." Podívala jsem se na sebe ještě jednou. „Vážně na mě je to moc oversized." Usmála jsem se také. Mikey se postavil, vzal si věci a obešel mě. Ve dveřích se na mě ještě otočil. „Věci si můžeš dát támhle na židli a rovnou si lehnout. Já se za chvíli vrátím."

Odložila jsem si věci, zhasla a zalezla do postele. Byla příjemná a hezky voněla. Hned na mě znovu padla úleva. Dnes jsem vážně nějaká unavená i když nemám z čeho. Snažila jsem se neusnout, ale nepodařilo se mi to.

Probudila jsem se a všude byla tma. Podívala jsem se kolik je hodit. Bylo něco kolem druhé ráno. Otočila jsem se a trochu se lekla. Vedle mě ležel Mikey. Úplně jsem zapomněla že jsem u něj. Prohlédla jsem si ho.

Ležel tak klidně, až to u něho bylo nemožné. V duchu jsem se usmála. Vlasy měl rozcuchané a klidně oddechoval. Zavřela jsem oči a snažila se usnou. Nešlo mi to. Pokoušela jsem se o to tak půl hodiny, až jsem se nakonec posadila a dívala se do blba.

„Y/n?" Ozval se vedle mě ospale Mikey. Bylo to tak náhle, že jsem se ho lekla. Posadil se a prohrábnul si vlasy. „Děje se něco?" „Ne ne. Jen nemůžu spát."

Mikey se ke mě přesunul blíž. Stáhnul mě zpátky do lehu. Pod hlavu mi dal ruku a objal mě. „Mikey..." chtěla jsem cokoliv namítnout. „Šššš" zašeptal mi do vlasů. „Jen klidně spi."

Po tom co řekl se mi rozletěli motýli v břiše. Byli jsem tak blízko, že jsem cítila jak mu bije srdce. Začal mě hladit po zádech a já se začala červenat. Bylo to příjemné.

_______________________________
Další kapitolka :)
Omlouvám se za chyby.
880 slov