Město světel

21.kapitola

Ráno,když jsem se probudila a Adam ještě spal začala mě trochu bolet hlava.Tak jsem se šla napít,dát si prášek a udělat snídani. „Ahoj Terinko" řekne mi mamka ,když vyjde z koupelny. „Čau mami. Ty už se nezlobíš?" zeptam se a u toho dělám čaj. „Ne.Ja jsem se ani včera nezlobila.Jen jste nezodopovědný."
Po hodině se vzbudil Adam a držel se za hlavu a byl zašklíbený. Začala jsem se smát a šla jsem mu dát prášek a džus. „Já jsem takový debil." sedne si na pohovku a zavře oči. „Nespi." pohladím ho a nesu mu pití. „Díky. Promiň. Neměl jsem to tak přehánět." omluví se mi. „Nebylo to tak hrozné." usměju se a chci mu dát pusu ,ale když na mě dýchne tak málem umřu. „Ježiši jdi si vyčistit zuby." a zacpala jsem si nos.
Do Francie jedeme v neděli,což je zítra brzo ráno a s Adamem už se neuvidím. Loučili jsme se celou sobotu a vůbec se mi od něho nechtělo. Už jsme se loučili u dveří a mě se chtělo brečet. „Neplakej.Ten týden uteče jako voda a budem si každý den volat jo? A ne že mě tam s někým podvedeš! Eliss mi bude všechno hlásit!" zasměje se a pohladí mě rukou po tváři a já si užívám ještě jeho poslední doteky. „Nechoď ode mě.Prosím." zakňučím a pořádně ho pevně obejmu. „Musiš se ještě nachystat a rozloučit se s rodiči." mamka šla zrovna kolem nás a jenom pípla „Jo,to je pravda." trochu se usměje a jde zase pryč. „Tak pa miláčku a opatruj se mi tam." řekne a políbí mě. Těžce polku a pak ,když už odchází mu jenom mávam se slzama v očích.
„Tery,neblbni šak ho uvidíš za týden zase." řekne mi taťka. „ Já vím ,ale my nejsme zvyklí se nevidět celý týden,ještě ke všemu ,když budu tak daleko."Věř tomu,že ve Francii budeš myšlenkama někde jinde a když si na Adama vzpomeneš jendou za den tak to bude hodně. Francie je nádherná země a určitě si to tam užiješ."
Až dnes si zapnu noťas.nebyla jsem na něm už od včerejška. Podívám se na facebook a chci napsat holkám ze třídy ,abychom si povykládali o našem výletu. A najednou vidím koláž kde na jedné půlce jsem vyfocená já s Dennym jak jsme včera tančili ve třídě a na druhé půlce jsem já s Adamem jak se líbáme. Bylo to asi hned po koncertě ,protože jsem držela v ruce růže. A k tomu popisek : Žeby dva naráz ? Tery,Tery.."To si dělá srandu ne ?" řeknu nahlas a zuřivě bouchnu do polštáře. Kdo jiný než Emmička ? Kdo jiný mi chce zničit život. Podívám se na komentáře a po přečtení mě to uklidnilo. Bylo tam:
Nech Terku už konečně být.S Dannym jsou jenom kamarádi. nebo Annis tam napsala : Emmo ,být tebou tak to smažu. Okamžitě jsem ji napsala komentář : "Milá" Emmo, nevím co si tím dokazuješ ,ale tohle je opravdu trapný. Dva naráz ? Tohle jsem se za tu dobu našeho kamarádství od tebe naštěstí nenaučila. Chvilku jsem přemýšlela jestli to mám opravdu odeslat nebo ne ,ale byla jsem naštvaná a klidně bych ji tam napsala i horší věci,ale nechci být tak ubohá hádat se přes sociální sítě.Na takové mizerné úrovni jako je ona fakt nejsem. Za chvilku mi naskočili lajky na komentáři a po chvilce to i Emma smazala.Absolutně se k tomu nevyjádřila.Radši jsem si tu fotku ještě uložila ,kdyby se něco dělo,ale nechci to rozpytlávat. Radši jsem odložila noťas a ještě si chystala věci a bála jsem se abych něco nezapomněla. Potom mi mamka přišla pomoct a pomalinku se rozloučit.