Město světel

1.kapitola

Nechápu, jak v naší škole můžou být lidi tak bezohlední. Je první školní den a my se s mojí nejlepší kamarádkou probouráváme mezi davem lidí ze školy a snažíme se dostat do naší třídy. Ten dav lidí je snad nekonečný. Všichni nás bouchají lokty do břicha a naráží do sebe jak nějaká zvířata. Tohle mi opravdu přes prázdniny nechybělo. Celý rok opět před námi . Konečně, jsme s kamarádkou vešli do třídy a uslyšíme jenom nějaký výkřik a než zaregistruji odkud se výkřik ozval tak nás Annis obejme. Neviděla nás celé 2 měsíce , protože byla celé prázdniny u taťky v Kanadě. Byla jsem ráda, že jí zase po dlouhé době vidím. Vítáme se spolužáky a říkáme si zážitky z prázdnin. Jako každý rok bývá naše třída nejhlučnější . Tento rok už jsme v 9 třídě a čekají nás přijímačky na střední školy . Než usedneme všichni do lavic tak už zvoní na hodinu. Zjistili jsme že nám zkrátili přestávku. Už jenom slyšíme jak klapou podpatky učitelky Goydelové ,která nás mívá z matematiky .Naštěstí odbočila do jiné třídy a k nám do třídy vešla naše milovaná třídní učitelka Handllová ,kterou máme všichni rádi. Učí nás Češtinu a Němčinu. V jejich hodinách se obvykle neučíme, ale jen si vykládáme.Učitelka nás uvítá v novém školním roce a pak nám dá volno a můžeme se bavit jak chceme.Ve třídě se kupodivu nevytvořili skupinky jako minulý rok, ale už se bavíme všichni dohromady a nikdo není odstrčený. Za těch 9 let jsme už asi vyrostli a už u nás není šikana jak předminulé roky. Všichni si už uvědomujeme že je to poslední rok ,který strávíme na téhle škole a spolu. Někteří se vysloveně těší až odejdou a někteří by tady zůstali aspoň ještě rok. Někdo na mě křičí z předních lavic „Terez,ty si nám nějak vyrostla přes ty prázdniny ! Krásnější a krásnější" Ozval se náš vtipálek Denny (normálně se jmenuje Daniel ,ale všichni mu tak říkají už asi od 5 třídy) a já se na něho jenom usměji a zavrtím hlavou. Všichni moc Dennyho známé jaký je to sukničkář a snad už na všechny holky to zkusil ,ale nevyšlo mu to.Je to prostě Denny. Za chvíli nás p.u. Handllová ztiší a říká „Doufám že jste se do školy těšili,je to náš poslední rok spolu ,takže doufám že s vámi nebudu mít žádné problémy a tenhle rok si v klidu užijeme .Chtěla jsem vám říct takový jedno překvapení co mě napadlo přes prázdniny a to že.." nechala nás chvilku v napětí a začali jsme pokřikovat ať už nám to konečně řekne."Poletíme do Francie!!!!" vykřikla. A my jsme se na ni dívali jenom s otevřenou pusou.Totiž my jako třída jsme moc nikam nejezdili a jiné třídy vlastně taky ne .Jen párkrát do kina jsme si zajeli.Nic víc a teď na nás vybalí to že pojedeme do Francie ?! Tak to je pecka .Nikdo nemůže věřit svým uším. „Tak se radujte ne ?" zeptala se nás učiteka a my jsme začali ječet a utíkali jsme k ní a všichni jsme ji obejmuli.„Zadržte,zadržte! Sedněte si ještě .Je to až za rok broučci a taky je možný že všichni nepojedou ,protože pro některé by to bylo finančně náročné .Musíte se o tom doma pobavit s rodiči.Někteří rodiče vás nepustí ,protože by o vás měli strach,přece jenom budeme bydlet v cizích rodinách a budete se muset domlouvat francouzsky sami. Zítra vám dám lístky ,kde budou všechny informace o Francii napsané.Vaši rodiče a Vy se můžete rozhodnout do listopadu ,protože pak to musím zajistit .Samozřejmě ještě se o tom zmíním na třídních schůzkách ,které budou na začátku října." A všichni jenom protočili oči a začali mrmlat že třídní schůzky nejsou potřeba a že jsou k ničemu .Jen aby učitelé si mohly postěžovat jací jsme haranti. Bohudík, tohle naše p. u .Handllová nedělá. Opět nás musela trochu ztlumit a říkala nám další věci jako to,že tento rok nás čekají přijímačky a že se budeme muset snažit a nebrat vše na lehkou váhu. Sama jsem na tenhle rok zvědavá jak to vůbec dopadne. Ale těším se. Otočila jsem se na mojí nejlepší kamarádku Emmu ,která zrovna čuměla na mobil a někomu psala. Říkám ji „Koho zase máš ?" směju se. „Hele,nestarej se o mě!" odpověděla mi a s úsměvem se na mě podívala. „No ták ,nedělej a vyval to" dotírám „Až půjdem ze školy tak ti to povykládám jo ?" přikývnu hlavou a jdeme se bavit s ostatníma.Emma byla totiž fakt pěkná ,takže nebylo divu když každou chvíli někoho měla.Taky to zároveň byla strašně super holka a dokázala člověka rozesmát.
Po třech hodinách ve škole nás pustili domů.Měla jsem s Emmou stejnou cestu ,takže jsem se jí hned začala vyptávat co ten kluk ,s kterým si vypisovala v té hodině „No tak už mi to řekni ? S kým sis psala a proč si se na ten mobil tak tlemila ?" . „Noo,víš jak jsem byla na tom sportovním táboře ? Tak jsem se tam s jedním klukem seznámila.Jmenuje se Vojta a je fakt úžasný" když to dořekla tak jsem přestala na chvíli reagovat a pochvilce říkám „A to si mi chtěla říct kdy ?" ptá se jí .Možná to vyznělo trochu nazlobeně ,což jsem nechtěla ,ale překvapilo mě to ,protože tyhle věci si nezatajujem.Spíš naopak chlubíme se tím. Ona se na mě tak nesměle podívala „Tery,nechtěla jsem ti to hned říkat ,protože já sama si tím ještě nejsem jistá a nechci to zakřiknout.Chci tomu dát čas." Docela jsme ji chápala ,takže jsme radši přešla na jiné téma.Bavili jsme se o té Francii a už jsme si to plánovali jak budeme spolu a s Annis spát u jiné rodiny.
S Emmou jsem se rozloučila a odbočila jsem do ulice , kde bydlím .Moje mamka už byla doma a rychle jsem šla za ní abych ji řekla tu super novinu o Francii. Ani jsem nepochybovala že by mě nepustila ,protože domluvit bych se domluvila. V hodinách francouzštiny mi to docela šlo ,jenom teda záleží kolik to bude stát,ale už jsme s Emmou přemýšlela že budeme chodit na brigádu abychom si něco vydělali .Šla jsem za mamkou do kuchyně a zrovna dělala zeleninový salát ,který naprosto zbožňuju . „Čau mami ,mám pro tebe novinku!" . „Ahoj ty už jsi zpátky ze školy ? Chtěla jsem aby ten salát už byl hotový až příjdeš. No to je jedno." Ještě věnuje pozornost krájení rajčat a po chvíli se na mě otočí „Jakou novinku?" usmála se na mě. „No učitelka nám vymyslela uplně super překvápko! Zařídila že na konci roku pojedeme do Francie!!" oznamuju ji to slavnostně . „Do Francie? A to pojede celá třída?" byla stějně překvapená jak naše třída,když nám to učitelka oznámila. Málem se nezmohla na slovo. „Ne,mami.Jen kdo na to bude mít a koho pustí rodiče a já bych tam strašně ,ale strašně moc chtěla mami" prosím ji. „Terčo,já vím ale přece v létě jsme ti chtěli dělat ten nový pokojíček. Nevím jestli bychom na to s taťkou měli peníze. Musíme to pořádně pořešit i s ním a navíc nemáme ještě pořádně žádné informace" . A sakra, uplně jsem na ten pokojíček zapomněla ,asi se budu muset rozhodnout jestli Francie nebo pokojíček. „Mami ,ale já už jsem uvažovala že si najdu brigádu.Patnáct mi bude za měsíc." Až dostanu od učitelky informace a budu vědět kolik to stojí tak to budeme řešit. Teď ne" odsekla mi. Sklamaně jsem se na ni podívala ,vzala si baťoh a šla nahoru po schodech do mého pokojíčku.
Rozhodnu se ,že zavolám Emmě. „Emmi ? Francie je v ohrožení!!" vyjeknu. „Cože ?? Proč ?" zeptá se. „No,říkala jsem to mamce a netvářila se moc nadšeně.Že prej to ještě probereme i s taťkou. Vidím to tak že se budu muset rozhodnout mezi novým pokojíček a Francii" odpověděla jsem ji. „Tak budeme až do června pracovat třeba v Mekáči nebo budeme uklízet .Musíš jet do Francie ! Klidně kvůli tomu budu s tebou umývat hajzly!" řekla se smíchem a já jsem se začala smát jak smyslu zbavená .Po chvilce jsme to ukončili a obě dvě jsme se šli učit.Večer ,když už byla tma jsem šla na chvíli na zahradu. Lehla si na trávu a přemýšlela jsem ,jaký bude tento rok. Dívám se na oblohu a najednou spadla hvězda a mě první co napadlo bylo aby se mi splnilo to,že pojedu do Francie a abych na tento rok nikdy nezapomněla !
Druhý den ráno jsem klasicky nestíhala. Nikdy jsme do školy nepřišla včas a byl docela úspěch ,když jsem se do školy dostavila minutu před zazvoněním. Dneska jsem do třídy vtrhla se zvoněním na hodinu a zrovna jsme měli chemii ,naštěstí náš učitel z chemie Brounk nebyl ještě ve třídě. Utíkala jsem k mojí lavici ,kde seděl můj dobrý kámoš Lack.Ani si nestihnu nachystat věci do hodiny a do třídy vchází starej páprda Brounk. Je na mě ustavičně hnusnej a pořád mě buzeruje. „Langová! Myslíš že jsem tě neviděl že jsi přišla do hodiny pozdě ?! Příště už máš poznámku!" Jenom protočím oči a jsem zticha.Celá hodina chemii byla zatím jen taková informační.Říkal nám jaké budou změny ohledně bodování a písemek a taky co všechno budeme v 9 ročníku brát. Když jsem to slyšela ,málem se mi zamotala hlava.Budu ráda když budu mít z chemie tento rok trojku. Další hodinu nám dala třídní učitelka papíry ohledně Francie a je toho opravdu moc.Další čtyři hodiny se dali v klidu přežít.
Když jsem přišla ze školy domů ,sedla jsme si na gauč a všechno jsme si to přečetla.Nikdo nebyl doma ,takže jsem to rodičům ukázala až u večeře. Konzultovali jsme to celá rodina, kromě bráchy,který byl potichu a občas něco broukl."Miláčku 9000kč není málo a taky si chtěla nový pokojíček,jedině že by sis našla tu brigádu a trochu se zlepšila ve škole.Co říkáš ?" zeptá se mě taťka.Táta vždycky všechno řešil s klidnou hlavou a vždy něco vymyslel ,jakým způsobem by se to dalo vyřešit."Jo dobře,já se budu opravdu snažit!!! Přispěju si i na Francii i na pokojíček!" Uvnitř sebe skáču radostí .Nakonec to výjde! „A mimochodem už víš na jakou školu půjdeš ?" Tou otázkou mě mamka vyvedla pryč z myšlení a já zase začala vnímat co se kolem mě děje „Noo,nevím"klesnu hlasem. Mamka se na mě usměje „Ale víš že kdyby si ve škole zabrala tak by si mohla jít i na nějakou solidní školu ? Ty nejsi blbá" . „Vím,mě se ale nechce moc učit" zvedla jsem se od stolu ,poděkovala za jídlo a šla jsem pryč.
Asi po 14 dnech jsem si našla brigádu tady nedaleko od mojí školy. Pracovala bych v knihovně. Skládala bych knížky do regálů a uklízela bych to tam atd. Chodila bych tam o víkendech a dvě hodinky po škole a dostala bych celkem slušný peníze takže hned zítra se tam půjdu zeptat.
„Šla jsem se zeptat na brigádu a za týden už můžu začat chodit" křičím přes celý dům. „To je super ,já teď musím na rychlo do práce tak potom si o té práci povykládáme .Ahoj" řekl mi taťka a dal mi pusu na čelo a zaklaply se dveře.