Město světel

33.kapitola

Po mé zprávě ,kde jsem Adamovi poslala můj řetízek od něho na Eiffelovce napsal mi taky zprávu. Psal tam ,že se mu už stýská a přál by si ,aby tam byl semnou. Začala jsme na něho myslet a představovala jsem si ,že je tu semnou. "Teryy ! Čum!" řekne mi Eliss a strčí mě do ramene. Já se proberu z myšlenek a vlastně jsme si uvědomila ,že už jsme na zemi a jdeme pryč od Eiffelovky. "Na co mám čumět?" hledím okolo zmateně. "Ten chlápek na tebe pořád civí a baví se s tím druhým chlápkem a mají v ruce foťák a nějaký věcičky na to." pořádně se zadívám a opravdu na mě koukají . Když si všimli ,že se už na ně dívám taky začali se usmívat a šli za mnou. "Ty vole..Co po mě chcou?" zeptám se holek ,ale řeknu to tak nenápadně. "Čekám,že když mají v ruce foťák tak tě chtějí asi vyfotit." Už jdou ke mě a začne mi bušit srdce. "Hello beautiful girl." řekne mi jeden z těch dvou chlápků. Začnu na ně taky mluvit anglicky. Začali se mě vyptávat jestli mám svoje přírodní vlasy a jestli si je třeba nebarvím pak taky jestli je mám vyžehlený atd. V půlce vyzvídání jsme je zarazila a zeptala se o co jde a proč to chtějí po mě vědět. Usmáli se a řekli že jsou modelingová agentura. Když to dořekli ,byla jsme zaražená a holky očividně taky. Když jsem dlouho nic neříkala, pokračovali dál . Řekli mi ,že je tu jeden háček a to z jaké jsem země. Prej vypadám na rodilou Francouzsku ,ale protože nás slyšeli ,jak si vykládáme jiným jazykem tak je to zaskočilo. "Noo,no já nevím." řeknu normálně česky ,protože jsem byla zaražená tak ,že jsem si neuvědomila ,že mluvím jiným jazykem. "Tery ,řekni něco." řekne Aniss a zasměje se. Řekla jsem jim ,že jsem z České republiky a oni se trošku zarazili. Chvilku mezi sebou mluvili francouzsky a bohužel zrovna jim jsme nerozumněla ani slovo. Pak se na mě usmáli a řekli jestli si mě nemůžou vyfotit u jednoho stromu a ať udělám jakoukoliv pozu. Trochu jsem se zděsila ,protože kolem nás chodilo strašně moc lidí. Nakonec mě holky přemluvili ,ať jdu a slíbili mi,že půjdou semnou. Stoupla jsem si tam před nějaký strom a rozhodla jsem se ,že pravou rukou hrábnu do vlasu a druhou ruku budu mít v bok a jednu nohu budu mít natáhlou a druhou mírně pokrčenou. Připadala jsem si neskutečně trapně a koukala jsem ,jak mě lidi očumují a nechápou co předvádím. Byla jsme strašně v křeči ,ale snažila jsem se usmívat. "Perfect! Perfect!" mluví nadšeně fotograf a druhý chlápek se na mě dívá. Až si mě dofotil dali mi na sebe adresu a já moji a prej mi napíšou ještě dnes večer a bylo by dobré ,abych to probrala s rodiči. Nechápala jsem co ,tak jsem to hodila za hlavu. Dva chlápci potom odešli a já si sedla na lavičku a dívala se ,jak odchází. "Tak to bylo.." hledá slova Regina. "Zajímavý?" řeknu. "Jo přesně.." a všechny se zasmějou. "Neříkej mi ,že zrovna já bych mohla být modelka ? Vždyť jsem úplné dřevo." řeknu zoufale. "No když jsem tě asi před třemi minutami viděla jak tady pozuješ tak mi nepřipadalo ,že by si byla dřevo." podotkne Emma a usměju se na ni. "Nejdem na zmrzku?" snažím přejít na jiné téma ,protože tohle mě vyvedlo naprosto z míry. Nikdy v životě mě ani nenapadlo si to přát být modelkou. "My můžem ,ale ty ne!" řekne mi Eliss. "A to jako proč?" "Protože modelky nejí sladké." řekne Eliss. "Nech toho . Žádná modelka nejsme a ani nebudu. Vždyť je to francouzská modelingová agentura . To jakože bych nechala školy a bydlela ve Francii a všechny bych tam nechala ? To asi ne.."