27.kapitola

463 37 0
                                    

Po zdlouhavém nakupování,které mě extra nebavilo jsem si sedla unaveně na lavičku před obchod a přišla za mnou nějaká paní s mikrofonem v ruce a za ní pán s kamerou.Strašně jsem se jich lekla. Pozdravili mě francouzsky a asi chtěla vědět co si o něčem myslím ,ale neporozumněla jsem o čem. Slušně jsem ji řekla ,že nejsem Francouzska a že nerozumím. Oba dva byli strašně udivení a řekli mi že na 100% by si mysleli že jsem Francouzska. A nakonec mi sdělili ,že stejně budu v televizi. Vůbec jsem nechápala proč ,když jsem stejně řekla že jím rozumím úplně minimum.
„Co tu chtěli?" přijde za mnou Annis a kývne na tu mladou paní s kameramanem. „Nevím.Moc jsem jim nerozumněla ,ale prej budu v televizi nebo co." zasměju se a mávnu rukou. ‚Domů' jsme se vrátili až k večeru. Eliss mi řekla že v osm hodin večer má jít za Michelem do jeho pokoje. Po večeři jsme šli všechny do našeho pokoje a nakonec to Eliss odvolala ,protože z toho měla špatný pocit. Kolem 10 hodiny večer za námi přišla paní Thomasová ,která nám řekla ,ať se potišeji bavíme a ať neponucujeme. Dali jsme se s ní do řeči.Měli jsme takovou anglicko- francouzskou komunikaci. Měli jsme u sebe papír s tužkou a kdyžtak jsme se dorozumívali obrázkama. Zní to vtipně,ale občas to bylo fakt těžké. Probrali jsme snad úplně všechno. Seděla na mé postely a smáli se a řešili i závažnější téma. Dalo se s ní suprově povykládat a myslím že za ty dvě hodiny vykládání si jsem ještě víc zlepšila angličtinu a francouzštinu docela taky.
Dokonce se dostalo na řadu i téma : Adam .Když se mě na to zeptaly začala jsem se strašně červenat a uculovat. Nějak jsem to zkrátila a řekla jen pár věcí. Nechtělo s mi o tom mluvit..Za prvé je to naše věc s Adamem a za druhé v pokoji byla Emma tak před ní mi to taky nebylo extra příjemný ,i když se na mě usmívala ,když jsem o něm mluvila.
Ráno jsme vstávali později ,protože jsme toho v plánu moc neměli. Měli jsme se jet podívat na zámek Versailles ,což bylo skoro na celý den. Strašně jsem se na to těšila ,protože o Versaillesu jsem se učili hlavně v dějepise a strašně mě zajímalo jak je to velký a jak moc krásný.
Ráno jsem si nakulmovala vlasy. Ne,já si opravdu do Francie kulmu nebrala ,ale Emma jo. Vzala jsem si pruhované bílo černé tričko s riflovou vestičkou a obyčejnými riflemi. „Tak teď jak Francouzska fakt vypadáš." řekne mi Regča a zasměje se a přitom si mě prohlíží od hlavy až k patě. „Nic na mě francouzského není." řeknu a jdu si dát červenou rtěnku. Holky se začnou smát ještě víc a potom jsem teda usoudila ,že trochu jo.
Na prohlídce Versailles jsem byla naprosto udivená a strašně mě to bavilo. Annis s Reginou očividně ne a pořád do mě žduchali. „Koukej na toho hezouna za tebou." řekne potichu na půl pusy Annis. Nenápadně se kouknu za sebe a začne se na mě jeho okouzlujícím úsměvem smát. I kdyby se na mě díval sebekrásnější kluk tak je mi to jedno. Já mám Adama. „Líbíš se mu." z druhé strany mi pošeptá Regina. „Holky nechte toho! Vás taky nic jiného nezajímá než kluci že? Jste ve Versailles tak si to užívejte. " řeknu a holky vyprsknou smíchy začnou se přes celou chodbu smát a řechtat. „Buďte potichu. Všichni po nás čumí." řeknu a chce se mi taky strašně smát ,když vidím některé obličeje nechápavých lidí.

Město světelKde žijí příběhy. Začni objevovat