Po zdlouhavém nakupování,které mě extra nebavilo jsem si sedla unaveně na lavičku před obchod a přišla za mnou nějaká paní s mikrofonem v ruce a za ní pán s kamerou.Strašně jsem se jich lekla. Pozdravili mě francouzsky a asi chtěla vědět co si o něčem myslím ,ale neporozumněla jsem o čem. Slušně jsem ji řekla ,že nejsem Francouzska a že nerozumím. Oba dva byli strašně udivení a řekli mi že na 100% by si mysleli že jsem Francouzska. A nakonec mi sdělili ,že stejně budu v televizi. Vůbec jsem nechápala proč ,když jsem stejně řekla že jím rozumím úplně minimum.
„Co tu chtěli?" přijde za mnou Annis a kývne na tu mladou paní s kameramanem. „Nevím.Moc jsem jim nerozumněla ,ale prej budu v televizi nebo co." zasměju se a mávnu rukou. ‚Domů' jsme se vrátili až k večeru. Eliss mi řekla že v osm hodin večer má jít za Michelem do jeho pokoje. Po večeři jsme šli všechny do našeho pokoje a nakonec to Eliss odvolala ,protože z toho měla špatný pocit. Kolem 10 hodiny večer za námi přišla paní Thomasová ,která nám řekla ,ať se potišeji bavíme a ať neponucujeme. Dali jsme se s ní do řeči.Měli jsme takovou anglicko- francouzskou komunikaci. Měli jsme u sebe papír s tužkou a kdyžtak jsme se dorozumívali obrázkama. Zní to vtipně,ale občas to bylo fakt těžké. Probrali jsme snad úplně všechno. Seděla na mé postely a smáli se a řešili i závažnější téma. Dalo se s ní suprově povykládat a myslím že za ty dvě hodiny vykládání si jsem ještě víc zlepšila angličtinu a francouzštinu docela taky.
Dokonce se dostalo na řadu i téma : Adam .Když se mě na to zeptaly začala jsem se strašně červenat a uculovat. Nějak jsem to zkrátila a řekla jen pár věcí. Nechtělo s mi o tom mluvit..Za prvé je to naše věc s Adamem a za druhé v pokoji byla Emma tak před ní mi to taky nebylo extra příjemný ,i když se na mě usmívala ,když jsem o něm mluvila.
Ráno jsme vstávali později ,protože jsme toho v plánu moc neměli. Měli jsme se jet podívat na zámek Versailles ,což bylo skoro na celý den. Strašně jsem se na to těšila ,protože o Versaillesu jsem se učili hlavně v dějepise a strašně mě zajímalo jak je to velký a jak moc krásný.
Ráno jsem si nakulmovala vlasy. Ne,já si opravdu do Francie kulmu nebrala ,ale Emma jo. Vzala jsem si pruhované bílo černé tričko s riflovou vestičkou a obyčejnými riflemi. „Tak teď jak Francouzska fakt vypadáš." řekne mi Regča a zasměje se a přitom si mě prohlíží od hlavy až k patě. „Nic na mě francouzského není." řeknu a jdu si dát červenou rtěnku. Holky se začnou smát ještě víc a potom jsem teda usoudila ,že trochu jo.
Na prohlídce Versailles jsem byla naprosto udivená a strašně mě to bavilo. Annis s Reginou očividně ne a pořád do mě žduchali. „Koukej na toho hezouna za tebou." řekne potichu na půl pusy Annis. Nenápadně se kouknu za sebe a začne se na mě jeho okouzlujícím úsměvem smát. I kdyby se na mě díval sebekrásnější kluk tak je mi to jedno. Já mám Adama. „Líbíš se mu." z druhé strany mi pošeptá Regina. „Holky nechte toho! Vás taky nic jiného nezajímá než kluci že? Jste ve Versailles tak si to užívejte. " řeknu a holky vyprsknou smíchy začnou se přes celou chodbu smát a řechtat. „Buďte potichu. Všichni po nás čumí." řeknu a chce se mi taky strašně smát ,když vidím některé obličeje nechápavých lidí.
ČTEŠ
Město světel
RomancePatnáctiletá Tereza prožije poslední rok na základní škole ,na který nikdy nezapomene.Bude čelit různými změnami ve svém životě .Tereza je příkladem toho, že během sekundy se vše může změnit.