twenty-one

225 13 0
                                    


Právě George odcházel z kabiny po tréninku.
,,Georgi..?" Ozvalo se za ním. George hned ten hlas poznal. Přotočil oči a otočil se. Stál tam Clay, který vypadal že se za chvíli propadne do země. Okolo George právě stál skoro celý fotbalový tým.
,, Co?" Odsekl George.
Clay se zhluboka nadechl a vydechl.
,, Já nechtěl.." vydal ze sebe. George se rozesmál.
,, Tys..Nechtěl? Tak proč jsi to udělal" propaloval ho pohledem.
,, Jen chci, aby to mezi náma bylo v pohodě" Clay sledoval zem. George z ironie začal tleskat.
,, Tak proč jsi udělal to, co si udělal" řekl vážně. Clay začal přešlapovat.
,, Mohli bychom to vyřešit v soukromí?" Podíval se za něj. George kývl a odešel s Clayem někam pryč. Přesněji řečeno, za roh školy.
Clay začal chodit v kruhu.
,, Miluju tě jasný? To co si viděl tehdy u mě doma. To nic nebylo! Jenže ty sis to nenechal vysvětlit. To včera, prostě jsem to udělal!" Vypustil ze sebe Clay. George na něj koukal a přemýšlel.
,, Nic to nebylo? Prosím, vysvětluj.." pokynul rukou. Clay si prohrábl vlasy ,, Prostě..Mě opila a pak, u mě v pokoji se začala svlékat. Neřešil jsem to, je to moje kamarádka. Vše jsem viděl rozmazaně. Jako vždy když jsi opitý. Moc si z toho nepamatuju. Jen vím, jak se po mě začala sápat a pak si přišel ty. Přísahám že týden na to, se odstěhovala. Našla si nový byt" vyšlo z Claye. George pobíral informace. Nevěděl, co říct.
,, Jo, jasně..To ti tak budu věřit" odfrkl.
Clay měl slzy na krajíčku. Bylo jasné, že se každou chvíli rozbrečí.
Začal se nekontrolovaně třást.
,, Clayi...?" Zeptal se pomalu George.
Clay ale nereagoval. Začal zrychleně dýchat. Toho stresu na něj bylo moc. Opřel se o zeď a sesunul se po ní dolů. Dal si hlavu do dlaní. 
,,Já vážně nechtěl! Říkám pravdu, vážně. George, chci tě zpátky! Bez tebe se cítím hrozně. Věř mi nebo ne, ale mám oči jen a jen pro tebe" Začal brečet. George si povzdechl a sedl si vedle něj. Mýval panické záchvaty už před tím, takže věděl, co dělat. Objal ho za ramena ,,Klid..Clayi..Uklidni se. Dýchej. Nádech, výdech.." opakoval. Clayův dech se zpomaloval. Jeho tělo dostal aspoň pod malou kontrolu. George mu utřel slzy a opřel svou hlavu o jeho rameno. Začal ho hladit po hlavě.
,, Hlavně klid a dýchej" Řekl jemně.
Když se Clay zklidnil, zadíval se na George ,, Já vážně nechtěl.." Zašeptal.
,, Já vím... Promiň" Řekl zpět George

××××××

,, měl bych si to už přebarvit" zasmál se George a prohrábl si své vlasy.
,, Mě se to takhle líbí" usmál se Clay a podíval se na George. Mezi nimi vládlo ticho. První se soustředil na toho druhého. Clay svou hlavu přiblížil k Georgovi. Tikal pohledem mezi rty a očima.
,, Můžu?" Zeptal se opatrně Clay a podíval se na Georgeovi rty. Ten pomalu kývl. Clay se přiblížil a začal George líbat. Pro nabrání kyslíku se odtáhli. Sledovali toho druhého. George se usmál a pak se znovu nahnul pro polibek. Clay si na George při stálém líbání obkročmo sedl. George se začal červenat. Najednou se ozval zvonek. Clay se s trhnutím odpojil od Georgovích rtů. Prokroutil očima a zvedl se. George ho sledoval, jak jde ke dveřím. Clay dveře otevřel a dovnitř se nahrnula paní, mohlo ji být něco okolo čtyřiceti s blonďatými vlasy, celkem vysoká.
,, Clayi! Jela jsem okolo tak jsem si řekla že se zastavím" usmála se a objala Claye. George se zvedl a šel za nimi.
,, Ehm..Dobrý den..?" Řekl nejistě.
,, Jo..Georgi, to je moje máma. Mami, to je George, můj..." Zastavil se. Nevěděl jak George nazvat ,,Kamarád" dokončil to po chvíli. George mu to neměl za zlé. Viděl, jaký byl jeho otec a ještě dopoledne, spolu nemluvili.
,, Ahoj. Ráda tě poznávám" usmála se žena a přivítala se s Georgem objetím.
,, Můžeš mi říkat Jennis" řekla a zamířila do kuchyně. George zařazeně koukal. Clayova mamka vypadala sympaticky.
George napochodoval za ní a sedl si vedle ní ke stolu.
Clay hned vedle.
,, Tak co? Jak se daří?" Spráskla ruce žena. Clay se uchechtl.
,, Jo..Dobrý.." odpověděl.
,, Kde je vůbec Cora?Já myslela že u tebe bydlí" ptala se žena. George se oklepal. Na tu mrchu nechtěl už ani pomyslet.
,, Ona už si našla nedaleko byt" odpověděl ji Clay. Žena přikývla.
,, no a co ty Georgi? Nějaké ženy? S ním se o tom bavit nemůžu, každý týden přitáhne jinou" Zasměje se Clayova matka. George se uchechtne ,, Jo mami, všichni víme jaký jsem byl.. " Protočí očima Clay.
,, Byl? Takže už takový nejsi? Copak, nějaká ta pravá? " Vyptávala se.
Clay si povzdechl,, Vlastně.. Ne pravá. Spíš pravý" Podíval se na George. Ten zaraženě koukal na něj.
,, Clayi.. Je nám teprve sedmnáct" Upozornil ho. George nechtěl, aby ho nazýval jeho pravým. Hlavně když si není jistý, jestli se dožije dospělosti. Polemizoval nad tím už nějaký ten měsíc.
,, A? Co je špatného na tom, že s tebou chci být do konce života?" Zeptal se Clay.
,, moment.. A to si nám chtěl říct kdy? " Zeptala se zmateně žena.
Clay pokrčil rameny.
,, Věci se změní.. Možná spolu nebudeme za měsíc. Kdo ví co se se mnou stane.. " Řekne bezmyšlenkovitě George. Pak si uvědomí, co řekl.
,, Nebo s tebou.. " Dokončí rychle.
Clay si povzdechl,, koho zajímá co bude za měsíc" Řekl. George prokroutil očima a zvedl se,, Stejně už musím jít.. Rád jsem vás poznal" Kývne na ženu a odejde z domu.

Light dark /DNF/ (Cz)✔️Kde žijí příběhy. Začni objevovat