Bitch [CZ] - Nově aktualizace!!

5#Nechápu ho /NEW

Večer:

Je to od něj hezké, že mi dal růži, a ještě hezčí, že se snaží chovat líp. Určitě to jeho ''deep'' chování jenom předstírá, a ve skutečnosti je to hodnej kluk. Když tak přemýšlím, kolik mu vůbec je? Doufám že budu mít příležitost se ho zeptat..Přestaň Noro! Už se ti dostává pod kůži.. Pomalu ale jistě.. Měla jsem nekonečno myšlenek, když jsem ležela ve vaně. Miluju tu horkou vodu..Ale už jsem tu skoro hodinu, musím vylézt, nebo se tu rozmočim.. Spláchnu ze sebe zbytky pěny a obmotám si ručník kolem těla. Jsem tu sama, proto tu chodím jenom s ručníkem. Otevřu ledničku, kde samozřejmě skoro nic není. Okej, tak něco musim uvařit, jak jinak. Když máte neschopnýho přítele, který nemůže ani dojet do krámu a koupit to, co mu napíšete tak je to pak težký. Nechce se mi trávit večer se sporákem tak jenom rychle opeču kuřecí maso, který tu překvapivě je... Už ho chci sundat s pánve, když mě ale vyruší klepání na dveře. Necham maso masem, přece ještě chvíli vydrží, aspoň bude propečenější.. Nějak jsem neřešila že mám jenom ručník..Otevřela jsem dveře, kde stál Adam.

,,Adame'' zmateně jsem koktla. Jeho bych nečekala.. Jak vůbec ví kde mám pokoj?

,,Noro ahoj..'' chtěl něco říct, ale zasekl se při pohledu na muj ručník. Konkrétně na prsa. Nad tim sem se musela v duchu zasmát.

,,Ano? Nebo si přišels abys..?'' naznačila jsem. I on sám se nad tim rozesmál. Tohle je snad poprvý, co slyším jeho upřímný smích. Krásnej smích.

,,No jasně, promiň.'' Promnul si oči.. ,,Chtěl jsem tě pozvat..'' říkal pomalu a zase se zarazil. Nadzvedla jsem nad tim obočí. On se fakticky neumí vyjadřovat. To je celkem roztomilý.

,,Takžee..'' snažila jsem se mu pomoct .

,,Pojď se mnou, to bude lepší než abych to tu ze sebe soukal. ''

,,Tak to abych se převlíkla..''mrkla jsem na něj. Rychle jsem si ze skříně vytáhla černý legíny a tričko s logem nike. V tý rychlosti jsem se nestihla ani namalovat. Vedl mě až na konec statku, kde byly ale jenom louky!? Co tu budeme dělat?
,,Adame, víš že sou tu už samý louky, jo?'' zeptala jsem se s obavou v hlase.

,,Právě proto'' pousmál se.

,,Co tu teda budeme dělat?'' zeptala jsem se ho, ale mlčel.. Oka, vytáhne mě ven, a mlčí. Šli jsme asi ješte 100 metrů, když jsem uviděla tu krásu. Sakra, jak je možný, že jsem si toho výhledu nikdy nevšimla?

,,Líbí?''

,,Je to nádherný'' koukala jsem na ten západ slunce s otevřenou pusou. Tak krásnej západ vidím asi poprvý v životě.

,,Tak to jsem rád'' pohladil mě po tváři. Ne! Tohle nesmí dělat.. Nechci, abych pochybovala ve svých citech.

,,Tohle nemůžeš dělat, promin'' sundala jsem mu jeho ruku z mé tváře. Zatvářil se smutně. To taky ne! Mě vždycky smutný pohledy dostanou.. ,,Adame, mám přítele'' pohladila jsem ho po rameni.

,,To já přece vim''.. Zakroutil smutně hlavou. Vážně ale nechápu už vůbec jeho chování.. V jednu chvíli je to městskej cucák, v druhý citlivka?..

,,Jak o tomhle místě vůbec víš?"rozhodla jsem se změnit téma. Chvíli to vypadalo, že přemýšlí.

,,Náhodou" odpověděl stručně a dál sledoval západ slunce. To je vážně uraženej? Jestli ano tak ho absolutně nechápu. Nastalo ticho, tak jsem si stoupla vedle něho a sledovala západ.

Takhle jsme tam stáli asi 10 minut dokuď nepromluvil.

,,Většinou dostanu to co chci" řekl ale neodtrhl pohled od západu. Nevěděla jsem co na to říct. Jak na tohle mam asi odpovědět? Po chvíli ze mě ale vypadla věta..

,,A co chceš? Zrovna teď?'' řekla jsem o něco tišším hlasem. Pomalu otáčel hlavu směrem ke mě.

Chvíli mě vážným pohledem sleduje, párkrát zatřepe hlavou..

,,Sama to víš moc dobře'' promluví ke mě.

,,To není ale správné Adame.'' vydechnu a on hned zbystří.

,,Myslíš na tohle?'' řekne trochu nejistě a podezíravě. Nechápu na co zase naráží.

,,Co myslíš? Nějak to ted nechápu.'' zamračím se. Pomalu se mu na tváři tvaruje úsměv. A přibližuje se.

,,Chci to co chci, ať už je to špatný, či dobrý.'' šeptne a naklání se blíž. Zase! Už je to tu zase. Chce mě políbit. Mám spolupracovat? Je to špatný, co by se asi stalo, kdyby se to dozvěděl Frederik..

Ale Adam mě tak přitahuje.. Nedokážu to ovládat. Chci.

Zavrtím hlavou nad svým rozhodnutím, a nechám ho, ať pokračuje..