Potter hledá holku! [HP FF]

12.- Jeden úraz za druhým

,, Chceš mi říct, že jsi se zamiloval do nejlepší kamarádky tvojí ségry a neřekl si mi to?"

,, Já nevím jestli ji doopravdy miluju. Lily říká, že jo. Ale co když je to jenom chvilkové a-" než jsem vše stihl dopovědět Scorp mi skočil do řeči.

,, Na tom nezáleží. Víš je mi líto, že si mi to neřekl dřív." poplácal mě po zádech. ,, Až si budeš chtít příště promluvit o nějakých citech nebo vždyť víš o něčem takovém...klidně přijď za mnou. Já se ti za to nevysměju. Když jsem začal cítit něco k Lily, moje city byli jako na horské dráze. Nikdy jsem nic takového nezažil a chápu, že si z toho zmatený. Navíc já a vyznávání lásky jsme taky nebyli ze začátku zrovna kamarádi.
Postupem času se to stalo přirozenou věcí."

,, Díky, příště si od tebe nechám třeba poradit." usmál jsem se.

,, Výborně a teď když máme tuto citlivou chvilku za sebou, půjdem nakoupit tu zeleninu pro tvoji mamku jako praví gentlemani." ušklíbl se.

,, Vzhůru na nákupy."

,, Mami kam to máme hodit? " zeptal jsem se když jsme přišli domů.

,, Hoďte mi to prosím do kuchyně kluci." zavolala na nás mamka do chodby.

Protlačili jsme se s plnými nákupními taškami kolem šatní skříně. Stačilo jen projít krátkou úzkou chodbičkou a byli jsme v kuchyni.

U hranatého stolu seděla Lily společně s Amy a nejspíš něco pekly. Byli celé od mouky od hlavy až k patě. Amy byla tak roztomilá když jí nachově rudé tváře pokrývala jemná vrstva bílé mouky. Nepatrně jsem zatřepal hlavou když jsem si uvědomil jak dlouho na ni zírám.

Lily bezmyšlenkovitě vyskočila a chtěla obejmout Scorpiuse. V půli pohybu jí to došlo. Proto pomalým krokem došla až k nám a ledabyle Scorpia pozdravila.

,, Skvělý, že už jste tady. Máte všechno?" upírala stále své kukadla na blonďáka vedle mě.

,, Myslím, že ano." usmál se na ni přívětivě a co nejvíce kamarádsky. S Amy jsme se na sebe zašklebili a sledovali co se bude dít dál.

,, Můžete to vyskládat na kuchyňskou linku."odvrátila mamka pohled od plotny a zadívala se na naše plné tašky.

Přešli jsme tedy k lince a udělali to o co nás mamka požádala.

,, Díky kluci." poděkovala aniž by odvrátila pohled. ,, Běžte nahoru ať tady nezavazíte." tlačila nás z vyhřáté místnosti do chodby která měla naproti kuchyně schody. Vyběhli jsme do mého pokoje kde jsme se s žuchnutím svalili na postel.

,, Myslel jsem, že nákupy obvykle obstarává Krátura? Kde vlastně je? Ještě jsem ho neviděl. Rád bych ho pozdravil." otáčel se kolem sebe jakoby čekal, že se skřítek v tom okamžiku vedle něj objeví.

,, Táta říkal, že si Krátura před Vánocemi ve svém přístěnku mumla ze spaní něco o společném setkání domácích skřítků, když sešel v noci do kuchyně. Ráno se ho na to prý zeptal a řekl mu, že jde o setkání sloužících skřítků z celého světa a, že byl na něj pozván. Zeptal se ho jestli tam bude chtít jít. Prý mu málem zulíbal ruce štěstím. Dal mu tedy volno na dobu do kdy bude setkání trvat. Odešel těsně před naším příchodem z Bradavic. Měl by se vrátit dnes po večeři. Zaslouží si alespoň nachvíli odpočinek. Hodně rodičům pomáhá." dokončil jsem svůj sáhodlouhý monolog.

,, To máš pravdu." nachvíli se odmlčel.

,, Co budeme dělat?" podíval se na mě nejlepší kamarád.