Potter hledá holku! [HP FF]

7.- Famfrpál

,, Ehm...Amy si v pohodě?" zeptal jsem se a opatrně si sedl vedle ní.

Vyděšeně zvedla hlavu, utřela si hřbetem ruky slzy. ,, Jo jsem v pohodě."

,, Co se ti stalo? Někdo ti ublížil? Bolí tě něco?" pohladil jsem ji jemně po zádech.

Malinko se otřepala. ,, Jsem v pohodě, vážně."

,, Proč jsi teda plakala?"

Když se neměla k odpovědi, znovu jsem se zeptal. ,, Můžu ti nějak pomoct?"

Chvíli váhala, ale pak tiše zašeptala. ,,Potřebovala bych obejmout."

Zaskočeně jsem vykulil oči i přesto jsem si přisedl blíž a konejšivě ji objal. Přece jen taky jsem ji už žádal o objetí když jsem se cítil špatně.

,, Děkuju." promluvila polohlasně.

Seděli jsme tam nějakou dobu. Bylo to, ale vlastně příjemné. Nebylo to jako když jsem objímal Lily, Rose, Viktorii nebo jiné sestřenice. To je samozřejmě pochopitelné, ale byl to pocit který bych chtěl zažívat pořád. Jakoby mě něco začalo šimrat v břiše. Přemýšlel jsem co se to semnou děje. Měl jsem nutkání ji už nepustit, chránit jí. Nechtěl jsem, aby už plakala, bolelo mě to u srdce když nevím jak pomoci.

,, Aaaaa!" zapištěl někdo před námi. Oba dva jsme zvedli hlavu a nechápavě se dívali před sebe.

,, Albus má holku!!! Lidí pojďte sem!!!" pištěla hnědovlasá dívka.

,, Cože? Co se to děj-. "

,, Jdu, nechci aby si měl kvůli mně problém. Děkuju moc Albe." zvedla se najednou.

,, Problém? Jaký problém, co?" nechápal jsem. To už byla, ale pryč.

Seběhli se nějaké studentky a zírali na mě.

,, Melindo co to povídáš nikdo tady není." řekla hnědovlásce až nelidsky vysokým hlasem.

Jak rychle se seběhli, tak rychle taky zmizeli. Zvedl jsem se tedy a odešel pryč. Procházel jsem chodbou, když jsem si vzpomněl na famfrpál. Chtěli jsme jít přece s klukama trénovat. Rychle jsem se rozeběhl k famfrpálovému hřišti.

,, Co tě tak zdrželo?" ptal se nechápavě Dan když jsem doběhl k nim.

,, Ale to nic, co se stalo Eriku, že jsi se tak zdejchl?" otočil jsme pohled na svého rudnoucího kamaráda.

,, Nechce nám to říct." postěžoval si Scorpius.

,, Nic co by jste potřebovali vědět se nestalo." začal chytat svou normální barvu.

,, Takže jste s Michelle v pohodě?" ujistil jsem se.

,, S Michelle je vše naprosto v pořádku." zakřenil se na nás a než vzlétl dodal.,, Myslím, že se náš vztah dokonce vyhoupl na úplně jinou úroveň." blaženě se usmál a vylétl.

,, Tak to na hádku nevypadá." zašklebil se Dan a taky nasedl na své koště.

,, Alespoň si nemusíme dělat starosti." vyrazili jsme společně na menší trénink. Pořád si myslím, že je velká náhoda aby jsme se potkali právě my čtyři. Jak se stane, že na jednom pokoji jsou čtyři kluci, všichni rádi a dobře hrají famrpál a navíc si skvěle rozumí.
........................................................................

,, Je to tady hoši!" křičel nějaký blázen přes celý pokoj.

,, Neřvi vždyť je sobota." zahuhlal jsem do polštáře.

,, No a co je tuto sobotu?" dostával se k důvodu brzkého ranního probuzení.

,, Nevím, víken?" typl si posměšně Daniel a snažil se otevřít oči.