Potter hledá holku! [HP FF]

16.- Zpět v Bradavicích

,, Děti vstávat!" rozeznělo se celým domem.

,, To bude Sonorus." zamumlal jsem.

,, Hraješ jako nějaký kvíz sám se sebou kdo uhádne kouzlo, nebo o co se snažíš?" prohlásil rozespale Scorp.

,, Samozřejmě už se nemůžu dočkat školy víš."

,, Vstávat! Nebo to nestihnete do Bradavic." ozvalo se od dveří.

,, My už jdeme mami." promnul jsem si oči a posadil se.

V deset jsme už seděli v autě a byli na cestě do vnitra Londýna. O tři čtvrtě na jedenáct jsme dorazili na nádraži King's Cross. Prošli jsme přepážkou a pohled nám padl na zářivě červenou lokomotivu.

,, Tak si to užíjte děti. Uvidíme se až o prázdninách." objala nás všechny mamka.

,, Vždyť nás umačkáš." zasténal James.

,, Mějte se zlatíčka." pohladila nás po vlasech. Oči měla jako zrcadla.

,, No tak, mami nebreč." usmál jsem se.

,, Když já vás tak dlouho neuvidím." zamrkala, slzy jí vytekly z pod víček. Hřbetem ruky si je setřela.

,, Dobře se učte a nedělejte žádné problémy." objal nás pro změnu taťka.

Potom už nám nebránilo nic aby jsme vešli do vlaku. Ještě několik minut jsme se loučili, dokud se vlak nerozjel.

,, Tak se mějte." pozdravil jsem Jamese když se chystal s Jess k odchodu za svými přáteli.

,, Scorpiusi nebude ti vadit když půjdu za holkama?" sklopila Lily pohled k zemi.

,, Jen běž, byli jsme spolu skoro celé prázdniny." Lily se jen usmála a na rozloučenou ho políbila, potom se s Amy vydala za svými kamarádkami.

,, Pojď si někam sednout. Třeba cestou potkáme kluky." vydali jsme se úzkou uličkou podél vlaku.

Dveře se douličky urychleně otevřeli a praštili plnou silou chudáka Albuse silně do hlavy.

Tmavovlasý chlapec jen sprostě zaklel a chytil se za poraněnou hlavu.

,, Promiň Albusi, neviděla jsem tě." kulila na něj oči ta zrzavá palice.

,, V pohodě Rose, příště se ale podívej jestli někdo nejde když vycházíš ze dveří." podíval jsem se na svou sestřenku.

,, Samozřejmě." utrousila a tiše se zasmála červenému otisku na mém čele.

,, No jo, jen se mi směj. Chudáka člověka zraní..." mumlal jsem si pro sebe.

,, Ahoj Scorpiusi, tebe už jsem dlouho neviděla. Taťka tě vroucně pozdravuje, přes svátky se o tobě několikrát zmínil. Například když se mu něco nepovedlo nebo chtěl na něco nadávat." mrkla na něj.

,, Jo myslím, že mě má vážně v oblibě. Co prázdniny Rose?" otázal se přátelským tónem.

,, V pohodě, znáš to...klasické svátky. Jo a Ale..." obrátila se opět na mě.,, Šla jsem tě zrovna hledat. Babička po mně posílá...no sám uvidíš, přece jenom je to tak trošku tajné, vzpomínáš si co jsi zapomněl v Doupěti?" podala mi úzký balíček.

,, Hmm...tenké, velikostně odpovídající nějákému pergame-" zarazil jsem se a plácl se do čela.,, Jsem to ale vůl, díky Rose."

Jednalo se samozřejmě o Pobertův plánek. Dostal jsem ho k jedenáctým narozeninám kdy jsem se chystal poprvé do Bradavic. Stejně jako James dostal neviditelný plášť. Na Lily ale žádná magická věc nezbyla. Lil si toho byla vědoma a proto neochotně taťku požádala jestli by nemohla dostat onu dečku ve které byl malý Harry Potter položen před dům Dursleyových. Lily věděla ža pro taťku hodně znamená a proto mu ji nechtěla brát. Jednou to z ní ale omylem vylétlo. Jaký byl její úžas když jí dečku ochotně daroval. Často jsme si věci mezi sebou půjčovali. Proč nevyužít Pobertova plánku a neviditelného pláště při nočních toulkách?