Potter hledá holku! [HP FF]

26.- Večer plný pocitů

Vešel jsem do zmijozelské společenské místnosti. Bylo v ní už několik studentů. Z rohu místnosti hrála rychlá hudba.

Místo obvyklého lustru byla zavěšena na stropu disco koule. Uprostřed místnosti byl menší parket. Pohovky a stoly byli neznámo kde. Místo toho se objevil bar a menší stolky s židlemi.

,, To jste se překonali." oznámil jsem Danielovi, který ke mě právě došel.

,, Taky to dalo dost práce." prohlásil hrdě.

,, Ještě jsem vám ani pořádně nepoděkoval. Je to skvělé, takhle se všichni zabaví a odreagují." usmál jsem se.

,, Nemysli pořád jenom na ostatní, udělali jsme to aby ses konečně odvázal." ušklíbl se, než jsem však stihl něco říct začal hlasitě vítat nově přicházející hosty.

Než jsem stačil udělat pouhý krůček přitáhli mě zmijozelští kluci k baru. Společně jsme si dali panáka ohnivé wiskey. Po pár minutách jsem se, ale nenápadně odpojil neboť panáky začaly rapidně přibývat.

Místnost už byla plná studentů. Poodešel jsem o kousek dál a zadíval se na známé tváře mých přátel a známých.

Mezi nimi jsem spatřil i Scorpiuse s Lily. V rytmu pomalé hudby se pohupovali. Vypadali tak šťastně. Lily měla opřenou hlavu o Scorpiovu hruď a přivřené oči. Svou malou ručku měla položenou v té jeho. Blonďatý mladík se s úsměvem nemohl vynadívat na dívku, kterou před sebou měl. Byli doopravdy zamilovaní, vyzařovalo to z každého kousku jejich těla.

Albus byl rád, že si jeho sestřička našla tak svělého partnera. Navíc byl o to radši, že to byl právě jeho nejlepší přítel. Ten kterému vždy věřil. Věděl, že by Lily nikdy neublížil. Naopak, byl si zcela jistý, že ji bude navždy ochraňovat.

V Albusovi se mísily dva pocity. Na jednu stranu byl rád za svou sestřičku a jeho přítele. Na stranu druhou ho, ale zalil neuvěřitelný pocit smutku a samoty. Všichni v jeho blízkém okolí měli svoji polovičku, kterou nadevše milovali.

V tu chvíli nabourala Albusovi myšlenky jedna osoba, která ho už dlouho trápí.

Amy právě před jeho očima tančila se svým přítelem Derrenem.

Bodlo mě u srdce. Uvědomil jsem si, že mi na ní záleží pořád víc a víc. Nedokázal jsem to. Nedokázal jsem ji přestat milovat. Ten pocit beznaděje už mě ubíjel.

Pomalým krokem, se sklopenou hlavou jsem došel až k baru. Sedl jsem si na krajní židli a zahleděl se do stěny před sebou.

Hlavou se mi honily všechny vzpomínky na ni. Naše malé výlety na košťatech, každý její úsměv, procházky po bradavických pozemcích, učení se spolu v knihovně a v neposlední řadě její vánoční návštěva u nás doma.

Dnes už by nešla za mnou s tím, že má špatné sny. Dnes by šla za svým přítelem a nejspíš by to byl taky on, příčinnou jejího pláče. Byl by to on kdo by ji konejšil a usínal po jejím boku.

Udělal obrovskou chybu, nebyl dost rychlý. Měl jí to říct už dávno. To vše by se nestalo kdyby byl alespoň o chvíli rychlejší a pozval ji dřív na taneční parket než Derren.

Souhlasila by, ale vůbec? Chtěla by s ním vůbec chodit? Něco takového si doteď ani nepřipustil. Co kdyby ho vlastně odmítla. Možná o něj žádný zájem nemá a nikdy neměla.

Alovi myšlenky pořádně šrotovaly hlavou.

,, Jseš v pohodě?" zeptal se nově přicházející. Otočil jsem hlavu, samozřejmě to byl Scorpio. Díval se na mě tím jeho starostlivým pohledem.