27.- Magická noc

51 2 0
                                    

Zastavil se až u jednoho okenního výklenku. Vycházely z něj totiž hlasité vzlyky.

U okna seděla Amy, kolena měla přitáhlé k hrudi. Seděla právě v tom výklenku kde jsem tak často truchlíval já když jsem myslel na ni. Byl to ten samý výklenek u kterého mě kdysi utěšovala.

,, Amy, jsi v pořádku?" tiše jsem si k ní přisedl.

,, Jsem tak hloupá Albusi...tak hloupá a naivní." zvedla hlavu. Měla zarudlé oči a tváře zmáčené slzami.

,, Nejsi hloupá." opatrně jsem ji pohladil po ruce.

,, Ale jsem, jak jsem jen mohla chodit s takovým..." nedořekla a ještě víc se rozplakala.

,, Lásce neporučíš." malinko jsem se usmál.

,, Moc jsem to urychlila. Ze začátku jsem ho prakticky neznala. Ale teď už vím jaký je a taky vím, že už se k němu nikdy nevrátím." setřela si slzy.

,, To je moudré rozhodnutí." povzbudivě jsem se usmál.,, Určitě si najdeš někoho jiného." povzdechl jsem si.

,, Co tu vlastně děláš ty?" zeptala se po chvíli ticha.

,, Už toho bylo na mě moc, musel jsem se jít projít."

,, Trápí tě něco?" starostlivě na mě pohlédla.

,, Spíš někdo." uchechtl jsem se.

,, Nějaká holka?" ptala se se zájmem v hlase.

,, Možná." polkl jsem a otočil se tak aby neviděla jak rudnu.

,, Aha." řekla možná až malinko smutně.,, Znám ji?"

Kéž by si věděla, že jsi to ty. Pomyslel jsem si.

,, Hmmm..." zabručel jsem neurčitě.,, Jsem rád, že ses s tím tak rychle vyrovnala" změnil jsem rychle téma.

,, No nic jiného mi taky nezbývá. Měla jsem ho ráda, ale když jsem ho slyšela říkat tak odporné věci...Nemá to smysl." povzdechla si.

,, Víš říkal jsem si, že teď budeš mít nejspíš víc času a..." na chvíli jsem zmlkl než jsem pokračoval.,, Napadlo mě, že by jsme zas mohli trávit víc času spolu, jako kdysi." ztratil jsem se hluboko v jejích očích.

,, To by bylo skvělé." věnovala mi jeden z těch jejich oslnivých úsměvů.,, Už se mi po tom začínalo stýskat." malinko zčervenala.

,, Mně taky." tiše jsem zašeptal mé přiznání.

,, Chyběl si mi Albusi." řekla najednou a stiskla moji ruku.,, Vážně, bylo mi líto, že si se semnou přestal bavit. Hodně pro mě znamenáš."

Zaskočeně jsem na ni pohlédl.,, J-já...nechtěl jsem vám překážet."

Malinko se usmála.,, Nikdy nebudeš překážet. Máš v mém srdci své místo." položila si ruku na místo kde má své srdce.,, Navždy."

,, N-nevím co na to říct..." zakoktal jsem se.,, Nejspíš to, že ty u mě taky." Vlastně tak trochu zabírá většinu místa v mém srdci pomyslel jsem si.

,, Vím, že moc neumíš vyjadřovat své pocity." usmála se.,, Ale neskutečně si toho vážím." v zápětí se ke mně vrhla a objala mě.

Prvně jsem byl hodně zaskočený, objal jsem ji ale taky a přitáhl si ji blíž. Zavřel jsem oči a užíval si tento okamžik.

Po pár minutách se ode mě odtáhla.,, Už bych měla jít. Je pozdě." kývla k oknu.,, Brzy se uvidíme."

Váhavě sebou cukla, ale nakonec se ke mně nahla a dala mi letmou pusu na tvář. Potom už seskočila z výklenku a rychlým krokem se vydala pryč.

Tohle už na mě bylo ale moc. Strnule jsem seděl v okenním výklenku, v té samé poloze asi půl hodiny. Hlavou mi proudily proudy myšlenek. Nechápal jsem co se právě stalo. Dívka kterou už tak dlouho miluji a myslím na ni každý den mi dala pusu a objala mě, jen tak sama od sebe. Stále jsem nemohl uvěřit tomu co se stalo.

Natáhl jsem se přes výklenek a několik minut pozoroval hvězdy za oknem.

Snažil jsem se pročistit si hlavu. I když jsem neměl stále dost odvahy říct jí co všechno k ní cítím...bylo to na dobré cestě.

Mlčky jsem seskočil z výklenku a s radostí v duši jsem se vrátil do společenky. Už v ní nikdo nebyl. Hodiny ukazovaly půl třetí ráno. Zaskočeně jsem na ně vyvalil oči. To jsem se zdržel tak dlouho?

Vyšlapal jsem několik schodů a otevřel dveře pokoje. Dvě ze čtyř postelí byly zaplněné.

Úplně na rohu spokojeně oddechoval Erik s úsměvem na rtech. Ve vedlejší posteli bylo ovšem víc osadníků než obvykle. V této posteli nespal jen Scorpius, objímal Lily spící po jeho boku.

S úsměvem na rtech jsem se na ty dva podíval. Byli pro sebe prostě stvořeni.

Udělal jsem si rychlou zastávku v koupelně než jsem se taky vydal do říše snů.

Daniel se tuto noc nacházel úplně na jiném místě. Společně se svou dívkou Christine objevovali tak zvaně nové směry jejich vztahu. I když se obvykle do všeho hrnul po hlavě, tuto činnost už dlouho odkládal. Chtěl si být jistý, že jejich vztah bude skutečně pevný. Nechtěl to podělat jako prvně s jeho minulou přítelkyní. Christine byla naštěstí stejného názoru, nechtěla nic uspěchat. Dnešní nocí se ale vše změnilo.

Tento večer byl nejspíš pro všechny něčím jiný. Dnešní narozeninový den teď už plnoletého kouzelníka, byl naplněn nezapomenutelnými vzpomínkami jak pro něj, tak i pro jeho přátele.

Potter hledá holku! [HP FF]Kde žijí příběhy. Začni objevovat