Výměnný Student

Útěk 13

"No to není tak jak si myslíš" řeknu a otočím se ještě rychle na Sáru. "Asi budu končit promiň ahoj" řeknu a típnu to. Nestačila mi ani říct sbohem no. "Tak mi to vysvětli" pobídne mě a pomalu se ke mě blíží. Postavím se a začnu pomalu couvat ke zdi. "No on je ten výměnný student a ve škole si ze mě s Ester dělali srandu" vymyslím si. "Jasně" řekne a ironicky se zaměje. "Takže ty se jestě opovažuješ mi lhát přímo do očí?!" řekne už naštvaně a mě zastaví zeď. "No ne, ale já si opravdu nevymýšlím" řeknu mu. Teď příjde rychle ke mě a dá mi velkou facku. Otočí se mi hlava a snažím se ho obejít a jít pryč. Bhužel mě chytne za ruku a dá mi další silnou facku. Vymknu se mu z rukou a utíkám směrem k chodbě. Obuji si nějaké cukle a vezmu si nějakou první věc co je na stole. Otvírám dveře a výjdu on je otevře a chce mě dohonit, ale běžím co mi nohy stačí. Výjdu ven kde je už docela o něco větší tma než odpoledne, protože se rozpršelo a je zataženo. Chvilku za mnou ještě běží a nakonec to vzdá. Já běžím rovnou za nosem. Domů se neodvažuji teď a takhle přijít. Ještě by mě rodiče seřvali za to že mám jít zpátky za Vojtou. Jako první mně napadne Jacob, ale nakonec ho nechci moc otravovat. Doběhnu k našemu  kampusu a nakonec se rozhodnu zaklepat na Jacoba, ten asi není doma a neotevře mi. Pokud se ptáte jak to vím, tak tam je něco co si kreslí vždy do sešitu. Taková malá hvězdička, tak tohle jsou určitě jeho dveře. Má to tam namalovaný. Nakonec se orzběhnu ke dveřím od Jamese. Zaklepu a chvilku čekám. Nakonec když se rozhodnu odejít se dveře otevřou. Rozcuchaný James se na mě nechápavě podívá. "Co tu děláš?" zeptá se mě a prohlíží si mě. "Já, Já..." sama nevím co mám odpovědět. "Co to máš na tváři?" zeptá se mě a sáhne mi rukou na obličej. Monokl ještě mám, ale už není až tak viditelný. Nejspíš Vojtova facka přepila můj monokl. "No..Prosím můžu k tobě?" zeptám se a rozhlídnu se kolem sebe. Pár studentů chodí po chodbě a nějací se koukají i na mně. "No jo" řekne mi. Uvolní mi místo, abych vešla odvnitř. "Děkuji moc. Hodně si toho vážím" poděkuji a skloním hlavu.