The only gay class

1.

Jednoho krásného dne přišla velice inteligentní holka na zaslouženě výběrovou školu... Wait to je jiný příběh.

Jeden deštivý den přišla Brňačka na školu plnou retardů v Olomouci. To už zní důvěryhodněji.

Samozřejmě (jako té 31. studentce) na ní zbylo jediné místo a to v první lavici před katedrou vedle nejhnusnějšího kluka ze třídy, protože jí nenechali sedět samotnou když je nová a pan třídní ji "musí" mít na očích. ,,Dobré ráno Myšpulíni!" To přišel velenenáviděný jednokolený jen tři trička mající óbr tlustý ženu a kamarády nemající divně chodící skoro plešatící češtinář a dějepisář a to vše vážení v jedné osobě. Krč. Třídou se ozval velmi výrazný nesouhlas s pozdravem a někteří dostali depresivní záchvat smíchu.

,,Jak jste si mohli všimnout máme tu novou spolužačku." (Později jsem se dozvěděla že jim nic o mém příchodu neřekl a proto na mě někteří koukali jako na primána, který měl jet na adapťák). ,,Chovejte se k ní hezky a my začínáme s dějepisem." A začal hledat blok A5. ( Pokud se chcete z tohoto příběhu zachránit radši teď protože to co teď přijde by znát nikdo neměl) ,,Zajímalo by mě jak jste si zapamatovali dějepis z minulého roku. Papírky na čárečky! Pojďte se projít." Samozřejmě že vstala jen polovina třídy a ostatním donesla. I když někteří kluci se na sebe vykašlali a tak vznikla druhá procházková vlna.

Jedním z takových na které se ostatní vykašlali byl Vrána. Vstal ze židle došel pro papírek a při cestě zpátky zakopl o Rudovu aktovku. ,,KURVA!" Celá třída v záchvatech smíchu zatímco Krč dělal že nic neslyšel. Kupodivu ale Vrána vzal Rudovu aktovku a dal zpátky na háček lavice. ,,Díky." Bylo možno zaslechnout ale v naší třídě vlastně nebylo. Jen Vrána na Rudu kývl Petr se na Vránu nenávistně podíval i když u něj se to těžko pozná páč je nejspíš robot a Vrána se posadil zpátky.

,,Tak všichni už dobloudili? Dobře takže..." a začal jmenovat všechna dějepisná jména co ho napadla od 2000 let před naším letopočtem po snad až 3000 let našeho letopočtu aby k nim žáci doplnili informace. Což prakticky znamená že zaplněná jména byly asi 3%.

,,Hele nevíte někdo kdo byl Karel Martel?" zeptal se Jonáš jeho bff v lavici a případně Sofky před ním. ,,Ten porazil Araby 732 Poitiers." ozvalo se současně. Vilda se nevraživě podíval na Sofku a Sofka se zase podíval zpátky na něj.
,,Joo... díky." Řekl Jonáš aniž by věděl o co mezi nima jde a zapsal si to do papírku.

Naproti nim Sophča vytrhla papír a začala do něj něco psát. Následně se otočila a hodila smuchlaný papírek klukovi za sebou. Max narovnal papírek a usmál se s nechápavým výrazem mířený na Sophču. Ta se usmála a otočila se zpátky na Anet vedle ní. Obě dostaly záchvat smíchu.

,,Co ti to poslala?" zeptal se bff Maxe Štěpán. Ten mu podal papír kde stálo:" Ztrácím se v tvých očích více než v Krčových šipečkách na tabuli." Štěpán se zasmál ale pak se otočil tak aby mu Max neviděl do tváře a nasadil svůj depressed face který ještě mnohokrát mít bude.

Ahoj! Příští kapitoly budou vždycky z pohledu třech lidí a takto vás postupně seznámíme se všemi shipy. Toto byl jen takový úvod, takže doufám, že další kapitoly se více rozjedou. Taky chci ještě říct před tím než se více ponoříte do příběhu, že některé postavy mají trochu přehnaně napsané vlastnosti, aby se lépe hodily do příběhu. (Pls lidi co se nachází v příběhu nebuďte na mě naštvaní, v reálu jste na tom mnohem líp). Teď už mám trochu čistější svědomí

-until next cringe Samlyn a Daila