The only gay class

14.

Jolča O starterpack

Bff Marťa
Friendí s Jonášem

Bylo ráno a měli jsme se dostavit na snídani. Lachnit nám včera řekl, že dneska nás přijde vzbudit on, ale pak se bude určovat služba dne, která bude kontrolovat, že jsme všichni, aby si Lachnit nemusel zapamatovat naše jména.

Jak jsme později zjistili, snídaně byla nejlepší jídlo, které jsme dostávali. Byla v podobě švédského stolu, kde jate sj mohli nabrat od lupínků přes pečivo a šunku po jogurty.

Po jídle jsme dostali půl hodiny pauzu na strávení a přípravu na první rozřazovací lyžování. Vzala jsem si svůj snowboard a šla se postavit do řady snowboardistů. To už se řítil Lachnit a hulákal na nás, že máme minutu zpoždění.

Najednou se uprostřed nadávání zastavil a otočil se, aby viděl na naši chatu (no byl to spíš hotel ale dejme tomu). V tom něco spatřil ale nikdo nechápal co. Všichni jsme už byli nastoupení, a čekali jsme co z Lachnita vypadne.

,,KDO NECHAL OTEVŘENÉ OKNO?!" Zavrčel na nás. Myslím, že v tom pokoji bydlel Jonáš s Vildou a spol. A opravdu když jsem se na ně podívala, bylo vidět, jak se jim před očima odehrává celý život. Z ničeho nic se přihlásil Vilda a hned za ním Sofka. ,,To jsem nechal otevřené já. Větrali jsme." Odůvodnil to Vilda. Jonáš se na něj překvapeně podíval.

,,Ano omlouváme se." Přidal se Sofka. Nevěděla jsem, že jsou Sofka s Vildou takový kámoši, aby čelili Lachnitovi společně. ,,No máte štěstí, že jste jediní, kdo mě poslechli a vyvětrali. Šup co tu ještě děláte? Nebudeme na vás čekat než přijdete zpátky.  Paní kolegyně byla byste tak hodná?" Podíval se na Pacalovou. Ta jen kývla, protože stejně věděla, že nemá na výběr a vůbec jí nevadilo, že nepůjde v čele s Lachnitem.

My ostatní jsme tedy odešli. Ale nešli jsme na sjezdovku, kde říkal, že budeme lyžovat. Házeli jsme na něj zmatené pohledy ale ten si ničeho nevšímal a pokračoval v cestě. Zároveň si u toho mumlal něco o správném držení těla, což tedy rozhodně on sám neměl.

Odněkud se vedle mě vynořil Jonáš. ,,Joli?" Oslovil mě. ,,Copak Jonáši?" Odpověděla jsem. Šli jsme teď jako poslední, protože mi bylo, jako snowboardistce svěřeno poslední hlídací místo, protože nemám lyžáky a mohla bych když tak někomu lépe pomoc.

,,Noo.. Je tu něco, co ti potřebuju říct. A nevím jak na to zareaguješ." S Jonášem jsem se znala hodně dlouho a moc dobře věděl jak se zhruba chovám. To muselo být vážný. Povzbudivě jsem se na něj podívala. ,,Povídej. Jestli si myslíš, že se ti vysměju tak to neudělám." Podíval se na mě pohledem, který kontroloval jestli to myslím vážně. Prostě už to na něm poznám. ,,No někdo se mi líbí." ,,Jee náš Jonašek dospívá." Přerušila jsem ho. ,,Promiň. Pokračuj." Řekla jsem když jsem viděla jeho výraz.

,,A ten někdo je kluk." Podíval se na mě, aby zjistil jak reaguju. ,,Dobře. Kdo to je??" Vypadal překvapeně, že to beru tak v pohodě. Však to není nic divnýho. Mě se taky líbí holka.. ,,No právě. On je to.." nedokázal vyslovit jeho jméno. ,,Jony nemusíš to říkat v pohodě." Uklidňovala jsem ho. ,,Ne já ti to chci říct." Naposledy se odmlčel. ,,Je to Pavel." Konečně to ze sebe dostal.

No mě osobně teda Pavel nevadí ale jsou tací, kteří jeho tak geniální až naprosto blbé teorie silně nedávají. Zvláštní nevím proč ale nějak jsem si myslela, že kdyby se mu líbil kluk, byl by to Vilda nebo Sofka. Ale je fakt, že u Pavla jsem si všimla, že se k Jonášovi chová trochu jinak než k ostatním.

,,Myslíš, že se líbíš i ty jemu?" Zeptala jsem se ho. ,,No právě, že si to začínám myslet a chtěl jsem vědět jak bys reagovala.. Ale bál jsem se zbytečně." Podíval se na mě s úsměvem. ,,Jonáši můžu ti s jistotou říct, že tě budu podporovat i kdyby si skončil s jednorožcem. Uděláš to samé pro mě?" Nervózně jsem se na něho podívala. ,,Jasně." Odpověděl okamžitě.

(Trochu delší pov ale víte co coming out si zaslouží i 2x delší než normálně).

Adéla S starterpack

(To je ta na kterou teď v příběhu "má crush" Opletal)
Bff Pavlína
Přijde mi hodně pozitivní možná je s Pavlínou jediná kterou jsem neviděla v depresi

Pov Adéla S

Šly jsme s lyžema na zádech směrem kamkoliv Lachnit určil. Byla to docela dost náročná a dlouhá cesta ale když už jsem si (suii) začínala myslet, že nikdy nedojdeme konečně se Lachnit zastavil uprostřed ničeho. Aha ne počkat vpravo na tom, to ani nebyl kopec to byl hrbol, byla kotva.

Všichni jsme očekávali, že nám řekne ať si nazujeme lyže a vyjedeme po kotvě ovšem zatím jsme neměly lístky. Lachnit tedy vybral od každého 20 korun, o kterých nám ráno na snídani řekl, aby jsme si je vzali a na chvíli odběhl.

Nevěděla jsem co dělat tak jsem shodila lyže z ramen. Z ničeho nic mi za krkem přistál sníh. Snažila jsem ho vytřepat a rozhlížela se kdo to byl. Asi 2,5 metru za mnou stála Pavlína (dál nedohodí teda cože). Podívala jsem se jí do očí a tak jsem dala jasně najevo, že začala válku.

Začaly jsme po sobé házet sníh ať už zmačkaný ve sněhových koulí nebo jenom poprašek. Samozřejmě ne všechny cílené rány se trefily, a tak brzy začala válka i mezi ostatními.

Jediní, kdo po sobě neházeli sníh byli Adam s Jolčou. Dřív jsem si myslela, že na Adama mám crush ale pak jsem pochopila, že je to celé jinak. Ovšem flirtuje se mnou i Pavlínou pořád, což je divný když má holku.

Přiblížila jsem se k Pavlíně zezadu když zrovna bojovala s Veronikou a strhla ji na zem. Vzala jsem sníh a strčila jí ho za krk. ,,Ty jsi úplně blbá!" Vypískla. ,,Ty víc." Obě jsme se rozesmály ale pak mi Pavlína znovu hodila za krk sníh.

Z ničeho nic si někdo všiml, že sem jde Lachnit. Okamžitě se všichni zvedli a upravovali bundy, šály a hledali helmy. Lachnit zvedl hlavu od lístků a věnoval nám zkoumavý pohled. ,,Vy teda vypadáte."

Pov Pavel

Měl bych se naučit picklocking.

No řekněme že Pavel si to opravdu i zkusil ovšem, že by se to naučil to se (stejně jako o všem ostatní) říct nedá. No mám za cíl dávat kolem 1000 slov a další pov už by byl dlouhej tak dneska takhle. Naučte se narozdíl od Pavla pickolocking a pápá.