The only gay class

15.

Pov Kika:

Po dlouhé a namáhavé cestě, při které jste udělali jeden krok tam a pak jste po ledu na silnici sjeli 2 zpátky jsme konečně došli k malému kopečku, který vypadal dost jednoduše i na mě a to jsem začátečník. Ovšem Lachnit vypadal spokojeně. Vybral si od nás peníze a zasněně odešel pro legitky (tady nemůžu použít šalinkarty).

Nedůvěřivě jsem se podívala na moje lyže. Už od pohledu mi prostě byly nesympatické. Asi si mého pohledu všiml Vrána, protože se najednou ocitl vedle mě. ,,Začátečník?" Zeptal se s uchechtnutím když mě probral z transu. Kývla jsem.

,,No vsadim se, že budu lepší začátečník než ty." Řekl poVránovsku. ,,No já se na tom dost rozsekám ale vsadim se, že kdykoliv spadnu, spadneš taky. A ještě víckrát." Odpověděla jsem mu a on se zasmál. Ovšem pak se podíval směrem ke své skupince, kde viděl Rudu s Petrem (nové shipjméno rutr ale fakt to nedělejte není to zdravý) a doběhl za nimi. Cestou ještě nabral sníh.

Všimla jsem si, že právě probíhá 3. světová a já jí málem propásla. Ihned jsem se taky natáhla pro sníh. Očima jsem hledala Aničku a ostatní caprisluníčka. Uviděla jsem ji společně s Rózkou a Aďou, plížící se za ní s náloží sněhu. Ovšem hned jak tato nálož skončila Rózce za krkem, i když nechápu jak tam došáhla, ji Rózka popadla za bundu a přitiskla k zemi.

Přišla jsem blíž, abych se přesvědčila, že Aďa žije. Jo žije pohoda. Pak jsem se otočila na Aničku a hodila po ní sněhovou kouli. Ta se na mě zmateně otočila, protože nečekala útok od někoho jiného než Rózky. Ještě se podívala ma Rózku jak tam mučí Aďu a Elen zároveň a pak si klekla a hodila po mě sníh taky.

Začaly jsme tak soukromou sněhovou bitvu a většinu času jsem vyhrávala já. Ovšem to už se Rózce nelíbilo, a tak ujednala s Aďou a Elen mír pod podmínkou, že jí pomůžou mě zlikvidovat. No a Rózka sama o sobě je opravdový soupeř, natož s dalšíma dvěma.

Samozřejmě se jim podařilo mě skolit a Rózka se prohlásila hlavním obráncem Aniny. Když to řekla, zaměřila jsem se na Aniččinu reakci. Pochopila jsem, že na tom něco bude.

Pov Opletal:

Šel jsem teď vedle Staška. Konečně jsme si zase normálně povídali i když i tak bylo něco jinak. Nedokážu to popsat, jen vím, že se mi to takhle líbí víc. Krysák teďka zase balil Rózku. Musíme se ho zeptat jak to vlastně má, protože ještě před chvílí tvrdil, že se mu líbí nějaká Mája z hokeje.

Adam nás taky neotravoval a kupodivu se k nám nechtěl vetřít ani Pavel nebo Sofka. Ještě s Vildou vypadali ti tři nějak depressed a občas se ohlédli za sebe.

Hned jak jsme došli byla koulovačka, takže všichni vybili polovinu energie a tak tak potom dávali lyžování. Konečně se vrátil Lachnit a rozdal nám lístky. Obuli jsme si lyže a doklouzali po sněhu ke kotvě. (Možná tam byla poma já už nevim ale dáme tam kotvu).

,,Hej Opli budem spolu?" Zeptal se Stašek a na chvíli se odmlčel. Chvíli jsem na něho koukal. Vůbec jsem nechápal jak mohl přejít k takovýmu tématu tak najednou. ,,Noo..." naštěstí jsem si uvědomil v čas, že myslí kotvu. ,,Jo jasně." Usmál se ale když se podíval stranou odletěl jsem na jinou planetu. (Myšlenkami. Asi si říkáte že by tohle všem lidem došlo rychleji ale jedno slovo. Radiátoři.)

Dostala se na nás řada a připravovali jsme se na kotvu. Já měl snowboard, takže to bylo trochu těžší a co jsem pochopil tak Stašek je na lyžích tak průměr, takže jsme jen oba doufali, že se nevysekáme hned v prvním výjezdu nahorů.

Podařilo se mi chytit kotvu a zahákl jsem si ji o nohu. Staškovi se podařilo sednout, a tak jsme začali vstoupat do prvního asi nejprudčího kopečku. (Takovej ten kopeček, při kterém úplně cukne lanovka a vy si říkáte že spadnete).

Dlouho jsme jenom tak jeli. Už jsme byli skoro v půlce svahu. Stále jsem se díval trochu nepřítomně. Pořád se nemůžu smířit s tím, že... Počkat co? Ne však to není pravda to je jenom takovej vtip to hned přejde. Nad čím vůbec uvažuju. ,,Opletal?" Slyšel jsem ho jak na mě mluví. Tak tak jsem se držel abych nespadl. ,,Můžu se tě na něco zeptat?" Kývl jsem.

Pořád jsem ho napůl nevnímal. Však co se to děje? Já nechci, aby se to dělo ale cítím se hrozně špatně, že to nechci... ,,Pořád se ti líbí Adéla?" (S). Řekl s nějakým až moc smutným pohledem. Pustil jsem kotvu, kterou jsem až do teď vší silou drtil.

Co na to mám odpovědět? Když řeknu, že ne, bude jasný to, co tak nechci přijmout. A když řeknu jo? Stašek se mezitím rozmýšlel jestli vystoupí za mnou nebo ne. ,,Jo." Kývl jsem nakonec. ,,Dobře." Otočil se směrem konec kopce, který už nebyl tak daleko. Jen jednou se podle mě chtěl ohlédnou, ale nakonec to neudělal. Sedl jsem si na svah a přemýšlel co za debilní věc jsem zase udělal.

Pov Adam:

Když jsme vyšli od chaty s lyžema na zádech, zašel jsem za Jolčou abych jí vzal aspoň hůlky. Tiše poděkovala a podala mi dvě černé tyčky. Už takhle jsem toho měl dost ale nějak jsem to ještě pobral. Celou cestu jsem šel s ní, vétšinu času jsme se bavili o lyžování.

,,Lachnit říkal, že budou tři družstva. Myslíš, že budeš jednička?" Zeptal jsem se jí. Věděl jsem, že mě tam pošle a chtěl jsem, aby tam byla taky. ,,No nevím. Sice lyžuju dobře ale nemyslím si, že budu v nejlepších." Odpověděla a dívala se na mě, jakoby věděla na co myslím. Což bylo taky dost možný. ,,Aha." Sklonil jsem hlavu a samozřejmě mě napadlo, že asi bude ve skupině se Staškem.

Připadalo mi, že jde nějak moc dlouho potichu tak jsem ji chtěl zkontrolovat. Ovšem už vedle mě nešla. Jak dlouho jsem byl mimo? Pak mi někdo zaťukal na druhé rameno. Otočil jsem se a uviděl Jolču s malým sněhulákem v ruce. ,,Stejně se na svahu budem potkávat." Řekla a podala mi malého sněhuláka. Úplně jsem nevěděl jak na to reagovat. Neměl bych se nad tím rozplývat nebo tak něco? Mě to totiž nějak nějak nevzalo. Znovu jsem měl ten pocit, že Jolča není úplně to, co chci. Možná jsem si měl přece jen vybrat Adélu (S). Zahnal jsem tuhle myšlenku. To bych nemohl udělat Opletalovy. ,,Děkuju." Vzal jsem si sněhuláka. Už mě napadlo co s ním.

Došli jsme skoro ke kotvě, kde po sobě všichni začali házet sníh. Poodešel jsem trochu stranou a udělal podobného sněhuláka, jakého mi dala Jolča. Dal jsem je vedle sebe a kolem udělal nohou srdce. To by jí mohlo udělat radost. Došel jsem pro ni a ukázal jí to. Usmála se a objala mě. Rozhlédl jsem se po ostatních a nepřehlédnul jsem ani Rózku s Krysákem. Proč se nemůžu zbavit toho pocitu?

Ahoj! Doufám, že dáváte, a že už máte vánoční náladu, protože za chvíli jsou Vánoce tady! No užívejte posledních pár dnů školy a pápá.