36.

37 9 0
                                    

Pov Ruda:

S Peťou jsem teď celé 2 dny nemluvil a popravdě byl jsem teď šťastnější, i když se cítím špatně to přiznat. Dost jsem se bavil s Vránou a příležitostně i s jinýma klukama ale to jen zřídka.

Nevím co všichni mají s tím mít co nejvíc kamarádů. Přijde mi že stačí mít pár těch nejbližších, což pro mě byl Vrána a Maty, ale ten byl teď nucen se bavit s Peťou. Párkrát jsem ho zahlédl jak se snaží zapojit do konverzace ale skoro vždy byl umlčen nebo odignorován.

Teď zpětně nechápu jak jsem se s nim zvládal bavit. Je pravda, že i teď s Vránou jsem toho nenamluvil tolik, ale aspoň z mého dobrovolného rozhodnutí a neměl jsem pocit, že když začnu nějaké téma hned mě umlčí. Vrána teď pro mě byl vpodstatě vším, aspoň tady na lyžáku. Z přemítání mě vytrhl jeho hlas.

,,Na co myslíš?" Zeptal se se zájmem v očích. Nechápavě jsem na něj koukal. ,,Já jen, žes vypadal rozrušeně." Dodal, když pochopil, že na tyhle otázky jsem od Petra fakt nebyl zvyklý. ,,Napadlo mě jak to Maty zvládá, ale došlo mi, že jsem na tom před tím byl dost podobně." Vránovi trochu poklesla nálada.

,,Hele nevim jak to máš teď s Peťou, ale fakt si myslim, že si nezaslouží, aby ses s nim bavil, takže se nemusíš cítit špatně. On nepotřebuje kamaráda, ale někoho kdo se o něj bude neustále zajímat, aniž by to on sám jakkoliv oplatil." Byl jsem rád, že něco takového Vrána řekl. Vím, že Peťa není úplně sociálně v pořádku, ale nemyslím, že něco z toho myslel vyloženě zle. Jen si neuvědomoval tolik své chování, jak by asi měl.

Jednou jsem se ho nenápadně ptal na autismus a on, že vůbec neví co to je. Což buď svědčí o tom, že to fakt nemá nebo, že mu to radši zatajili. ,,Asi máš pravdu." Usmál jsem se na něj. ,,A o Matyho se taky neboj. Ten umí říct drž hubu ty debile, když ho začne někdo štvát. Jen trochu slušněji. Tuto vlastnost někdy fakt obdivuju." Oba jsme se zasmáli.

Pov Krysák:

Pochopit tuto záhadu jsem nedokázal. Stál jsem na té chodbě ještě dobrých deset minut, než jsem si řekl, že bych asi měl někam jít. Byl jsem si tak jistý, že se mu taky líbím. Sice ne úplně stoprocentně ale bylo to těsně pod. A i tak se to nepovedlo.

Dokonce jsem ho tak vyděsil, že už možná ani nebudem kamarádi, což bylo dost špatný pro naši čtveřici.

Bylo mi jasné, že když se se mnou nebavil skoro vůbec už teď, nejspíš se na mě tentokrát vykašle úplně.

Vešel jsem do našeho pokoje, ale jestli byl někdo uvnitř jsem nevnímal. Prostě jsem si jen lehl a koukal do stropu. Kousek ode mě se objevil Pavel bez trika a přišlo mi, že jsem slyšel bouchnutí dveří. ,,Hej třeba třikrát jsem ti řekl ať kurva vypadneš." Řekl to dost naštvaně. ,,Tos tady někoho měl nebo co?"

Chvíli mlčel a pak zamumlal něco o tom že jsem idiot. Posadil jsem se, protože mi došlo, že by na sobě měl pyžamo, kdyby tu fakt nikdo nebyl. Podíval jsem se směrem k jeho posteli a vedle ní se na zemi válel nějakej hadr. Poznal jsem v tom ponožku, ale ne ledajakou. Byla s jistým vzorem, který tady nosil jen jeden člověk.

,,Ty chodíš s Jonášem?" Vykřikl jsem než jsem se stačil zarazit. Zase bylo ticho. ,,Byl tady na návštěvě co meleš?" To byl dost chabej pokus. ,,Jo jasně." Chtěl jsem vytáhnout telefon když ke mně došel. ,,Opovaž se to někomu říct nebo prozradim to s tebou a Adamem." Tím mi vyrazil dech. ,,Cože?"

Pov Jonáš:

,,Hej na pokoji mám schovanou lahev mám ji donýst?" Zeptal jsem se Pavla, když jsem mu ležel na rameni. ,,Proč si to nedones rovnou?" Stopl film a čekal až se zvednu. ,,Ale ne bez rozloučení." Usmál jsem se a to už se mi přilepil rty na ty moje. ,,No a teď se mi jít nechce." Řekl jsem když polibek dozněl.

,,Ale chce." Prohlásil on a shodil mě z postele. Stihl jsem se chytit za jeho triko ale místo, abych zůstal na posteli jsem ho stáhl s sebou. Přesně jak jsem chtěl. Teď ležel na mě, ale hned se začal zvedat. ,,To triko se mi nelíbí." Prohodil jsem, ale nic na to neřek.

,,Počkám tady, aby nás někdo neviděl." Řekl jen a už jsem vycházel ze dveří.

V pokoji byli zatím pouze špraťáci, kteří spali, takže jsem jen sáhl pod matraci na kraji postele a vytáhl jágra. Schoval jsem to pod triko což vypadalo naprosto věrohodně ale tak byla tma.

Dával jsem bacha, abych na sebe nějak neupozornil a už jsem byl skoro v pokoji, když jsem v periferním vidění zahlídl na schodech Krysáka s Adamem. Najednou se Krysák přiblížil a políbil Adama.

V tu chvíli jsem měl co dělat, abych neupustil flašku. Ještě jsem viděl, jak ho nakonec Adam odstrčil, ale trvalo to nějak dlouho a pak jsem rychle pospíchal do pokoje, abych to řekl Pavlovi.

,,Máš to?" Zeptal se jako první. ,,Jo jasně. To neuvěříš..." ,,Počkej kecat budem potom." Odvětil a začal si sundávat triko. Proti tomu jsem nic neměl.

,,Když si došel pro tu lahev, říkal jsem si, že si aspoň sundám to triko když se ti tak nelíbilo." Začal. Opět jsme se políbili a já si začal sundávat ponožky, ❌️abych pak kdyžtak neměl problém s kalhoty❌️, ✔️aby se mi nepotily nohy.✔️ V tom dovnitř vpadl Adam.

Okamžitě jsme přestali, ale bylo dost těžké najít přijatelné vysvětlení, takže jsme jen mlčeli. ,,To jsou všichni teplí?" Vpodstatě zařval a zabouchl dveře. ,,Víš proč to řekl?" Zasmál jsem se a podíval se na Pavla.

A je to tu zas. A tentokrát možná fakt naposledy, protože neni šance, že to tentokrát přežiju. Vzpomínejte na mě v dobrém👍🏿🍊😌🪦

The only gay classKde žijí příběhy. Začni objevovat