The only gay class

11.

Pov Anička:

Všechny jsme byly na pokoji a vybalovaly si. Sem tam se ze zdola ozvala rána a nebo křik. Po devatenácté jsme si na to ale zvykly a tak už jsme to ani nekomentovaly. Narozdíl od ostatních jsme začaly docela normálně vybalovat.

,,Chcete zahrát hru 2 3 4 hráče?" Řekla Rózka ale ať by se odpovědělo cokoliv stejně by se hrálo. Navíc jsme i chtěly, takže jsme se hned přesunuly ke stolu. ,,Budem hrát na týmy, že?" Ptala se ještě Rózka. Všichny jsme kývly.  ,,Dobře chci Aninu." Počkala jsem pár vteřin než mi došlo v jakém kontextu to myslí.

,,No ale Rózko já nevim jestli chci tebe, víš?" Zase jsem v tom slyšela dvojsmysl. Hned po tý větě jsem na sebe ale byla naštvaná, protože ve skutečnosti jsem s ní hrát chtěla. Jen nejsem zvyklá říkat to co si myslim, prostě je to složitý.

Rózka nasadila heartbroken look. To bolelo. ,,No fajn Rózo ale jestli to projedeš tak vyměňuju týmy." Souhlasila jsem a ta se usmála. ,,Neboj my je rozdrtíme." A začala si křupat klouby. (Ten zvuk nesnáším takže ho Róza dělá 2x častěji než by mohla). Začaly jsme teda hrát v sestavení Rózka Anička Helča vs Elen Aďa Kika.

Spustily jsme tu hru na vlajky (to jak musíte přejt panáčkem políčko a to se změní na vaši barvu a u toho jsou pistolky). ,,No vidíš Rózko to ti půjde, ty máš určitě praxe s pistolemi i v reálu." Řekla Aďa. ,,Neee." Odporovala ironicky Rózka.  Podívala jsem se na ni a rozesmála se.

Hra se načetla a začalo se hrát. Holky z protějšího týmu se dost rozjely a vedly. Bylo to 10:5. ,,Nee. Rózko snaž se!" ,,Já se snažim!" Odpověděla mi hned Rózka. Pak mi začala šeptat strategii. Kývla jsem a spustily jsme akci.

Vyběhla jsem zpoza barikády a Rozálka hned za mnou. Řekla bych, že náš plán byl typicky Rózkovský, protože naše taktika byl kulomet. Stříleli jsme jednu kulku za druhou a ani jsme nemířily. ,,Anoo!" Vykřikla jsem když jsme je všechny povraždily. Přeběhly jsme s Helčou, která o ničem z toho nevěděla co nejvíc políček. Skončilo to 12:3 pro nás. ,,Vidíš? Já ti říkala, že je rozdrtíme." Zašeptala mi Rózka.

Další 2 hry jsme ale prohrály, takže to skočilo 2:1 pro ně.

Pov Vilda:

Seděl jsem na svojí už povlečené posteli, která byla poblíž Jonášovy. Rozhlédl jsem se po pokoji. Všichni už měli postele rozebrané až na Vránu a Rudu, kteří ještě stáli přede dveřmi. ,,My nemáme postel." Zasmál se Vrána. ,,A co za tam těma dveřma?" Ukázal Jonáš na jediné dveře, které byly v pokoji. (Až na vstupní samozřejmě). ,,Tam bude asi koupelna." Řekl Vrána a otevřel dveře.

Chvíli jsme o nich nevěděli. Pak si přišli pro tašky a zůstaly chvíli tam. ,,Nechcete zahrát nějakou karetní hru?" Zeptal se Jonáš. ,,Jo jasně." Odpověděl hned Sofka a skočil na Jonášovu postel. Naštvaně jsem se na něj podíval ale ten řešil s Jonášem co budeme hrát a tak si mě nikdo z nich nevšiml. Vybrali Bang a přesunuli se i s ostatními z pokoje ke stolu. Došel jsem za nimi a vytáhl si roli.

Byl jsem pomocník sherifa. Rozdali se ještě postavy a mohlo se začít hrát. ,,Tak odhalte sherifa." Řekl Vrána a všechny nás přejel pohledem. Jonáš otočil kartu a tak jsme zjistili, že sherif je právě on.

(Tohle je pořadí ve kterém hrají)
Jonáš Vrána Ruda Vilda Paty Petr Sofka

Sherif, 2 pomocníci, 3 banditi, odpadlík

To mi vyhovovalo. Mohl jsem útočit v podstatě na kohokoliv jsem chtěl, i na Sofku. Začal Jonáš a vyložil před sebe mustanga, takže teď na něj nikdo nemohl střílet. To bylo dobře. Pak hráli Ruda s Vránou ale ti v podstatě hráli dohromady, protože to Ruda v životě nehrál. Na řadě jsem byl já. Vzal jsem si 2 karty a vyložil před sebe 5kovou pistol. Pak jsem na stůl hodil duel a ukázal na Sofku.

Ten se usmál a tak jsem znervózněl. Dal první bang, já hned na to další. Pak chvíli dělal jakože nemá další ale následně ho vytáhl. S úsměvem jsem na stůl hodil svůj poslední bang a pozoroval jak Sofka ztrácí barvu. Jenže ten sáhl do svého decku (vsadim se, že jste to slovo četli 2x než vám to došlo) a vytáhl další. ,,Vidíš, k tomuhle je duel." Vysvětloval Vrána ještě Rudovi. Ubral jsem si život ale slíbil si, že o žádnej další už nepřijdu.

Paty s Petrem zatím na nikoho neútočili a tak byl na řadě Sofka. Vzal si 2 karty a trochu se mu rozsvítili oči. Na stůl položil dostavník a následně ještě jeden. Vypadal celkem spokojeně s tím, co dostal. Vystřelil po mně. Hodil jsem na to vedle.

Pak ale položil další. ,,To nemůžeš!" Řekli jsme mu všichni. Ten se ale usmál a pak všem přečetl. ,,Tato postava má schopnost volcanic, tedy neomezené množství vystřelených bangů za jeden tah." Jo to by mohl být problém, projelo mi hlavou.

Hodil další ale naštěstí jsem měl poslední vedle. Pak ale položil hned další 3 bangy. Moje postava něla schopnost barelu. (Když si vezmete srdcovou kartu mine vás bang). Začal jsem tedy postupně tahat karty. První byla piková. Měl jsem ale ještě 2 pokusy. Druhá byly káry. Doufal jsem tedy v tu poslední kartu. Ale i tak byla piková. A tak jsem umřel už v prvním kole.

Odkryl jsem svoji postavu a odhalil tak, že jsem byl pomocník sherifa. Sofka trochu ztuhl. Na řadě byl Jonáš. Ten samozřejmě usoudil, že Sofka je bandita a tak mu ubral celkem 2 životy. Následoval Vrána. Usmál se a Sofku dorazil. Sofka odkryl svoji roli a odhalil, že byl pomocník. Zmateně jsem se na něj podíval. ,,Sakra." Okomentoval to Jonáš. Pustil se do něj Ruda a následně i Petr a tak jsme prohráli jen kvůli tomu, že jsme se se Sofkou zbytečně povraždili.

Helča starterpack

Vypadá nevině a do lyžáku byla, pak potkala Rózu
Když ji někdo naštve vždy má u sebe knížku
Někdy se jí trochu bojím lol
Píše celkem ne úplně pěkné, až skoro násilné příběhy o tom jak zabíjíme své spolužáky a učitele

Pov Helča

Seděla jsem na své posteli a čmárala si do svého deníku smrt dalšího spolužáka. Konkrétně Pavla. Použila jsem Spáčilův nápad s prérijním větrem a nechala ho zkoumat vědci z Ameriky. (Kdo četl ten ví).

Pak jsem ovšem přešla k mnohem důlžitější misi. K misi Črk. (Krč pozpátku). Měl se tu totiž za 2 dny zastavit, no a jelikož to nebylo v ničím zájmu, vzala jsem to do svých rukou. Vytáhla jsem mapu a deník, ve kterém byla popsaná cesta, kterou pojede a čas, kdy vyrazí. Řekněme, že Rózka není jediná kdo má své zdroje.

Krč odjížděl velmi brzy a to v 6 ráno. Nevim proč by to někdo dělal ale je to Krč tak jsem se to ani nesnažila pochopit. Měla jsem v plánu být v 7 ráno na místě poblíž jedné chatové oblasti. Kolem byla jen jedna benzínka, na které bude Krč podle všeho tankovat. No a řekněme, že zůstane v té chatové oblasti aspoň než mu opraví auto. Což by mohlo trvat tak 3-4 dny.

Vytáhla jsem manuál ke Škodovce.

Před tím než si přečtete dnešní rozloučení vás varuju, že to psal jiný člověk než všechno ostatní...

Áaalee ahojtee myšáčci!! Dlouho jste neslyšeli mé retardované slovíčka. A zeď je slyšíte. To jste nadšený co? Za to že pořád čtete tento příbeh i když je retardovanej jste dostali 1000 dabloonu UAUAUAUA.

Upřímně vubec nevim co pisu takze radsi nashledanou a zustante sladce slepeny jako runa