25.

36 9 0
                                    

Pov Jolča Š:

Samozřejmě mě včera pobavila pusa Opletala s Adamem stejně jako ostatní, ale přišlo mi, že od tý doby je nějaký jiný. Už před tím jsme byli spolu dost často, zvlášť před jeho kamarády ale to jsem myslela, že se jim chlubí, protože on si našel někoho, koho má rád a oni ne.

Celkem do zapadalo do jeho chování. Hlavně ve třídě jsme spolu byli dost často vzadu, ale jakmile jme byli pryč ze školy nebo jenom sami, tak buď šel za kamarádama z fotbalu a nebo musel domů. Nejdřív mi to nějak nevadilo, ale teď mi to začínalo připadat trochu přehnané.
Chtěla jsem si to teď ověřit.

Opustila jsem holky v mém pokoji a šla zaklepat na Adama. Věděla jsem, že kluci jsou teď u Pavlíny a spol kromě právě Adama a Opletala, který byl u Jonáše. ,,Dále." Ozvalo se. ,,Ahoj." Sledovala jsem jeho lehce překvapený výraz když mě viděl. Taky pozdravil. ,,Potřebuješ něco?" Zavrtěla jsem hlavou. ,,Ne, jen jsem přišla pozdravit." Sedla jsem si vedle něho na postel.

Odložil telefon. ,,Aha." Usmál se ale nic jiného neřekl. Podívala jsem se mu do očí. Před ním jsem měla dva kluky a u obou šlo poznat když mě chtěli políbit. Bliklo jim v očích a trochu se pousmáli. Ale když jsem se podívala na Adama neviděla jsem nic podobného. Pochopila jsem, že nemá v úmyslu nic udělat. Ani objetí nebo konverzace.

Zavrčel mi telefon. ,,Promiň." S omluvou jsem si přečetla zprávu. Právě v čas. Odložila jsem ho a zase na něj koukala. ,,Tak jestli nic nepotřebuješ tak asi můžeš-" V tu chvíli přišli kluci z jeho pokoje zpátky. Adam se na mě začal usmívat a vzal mě za ruku. ,,Tak se měj hezky." Naklonil se ke mně a políbil mě. ,,Ahoj" usmála jsem se na něj zpátky, ale tentokrát to poprvé nebylo upřímně. Odešla jsem z pokoje za Pavlínou a Adélou.

Pov Adéla S:

,,Ahoj Pavlínko." Zdravili ji kluci, jako bychom tu my ostatní nebyly. Často si z ní dělali srandu, že je malá a i teď na to nezapomněli. Všichni se otočili k pozdravu Pavlíny doprava. ,,Hej já jsem tady." Řekla na druhé straně pokoje. ,,Jé promiň. My jsme tě neviděli Pavlínko. Příště musíš vyskočit." Tenhle už je starej, ale vždycky na to skočí. ,,Hahaha." Ironicky se zasmála a šla blíž ke mně.

,,Tak proč jste nám volaly abychom přišli? A proč nešel i Adam?" Všimla jsem si, že se neptali na Opletala. Asi jim to řekl. ,,Připadalo mi, že vy se nejvíc bavíte s Opletalem. Chtěla jsem vás poprosit, aby jste ho zkusili nějak rozveselit. Na lyžování dneska ani nebyl." Začala jsem. Vím, že já ho teď povzbudit nemůžu, ale pro mě byl pořád nejlepší kamarád, takže jsem ho tak nechtěla nechat.

Stašek se ale zatvářil jako bych po něm chtěla nemožné. ,,Šlo by to, ne?" Trochu pokýval hlavou. ,,Asi ano." Odpověděl nakonec. Krysák vypadal ještě mnohem ochotněji mu pomoct. Možná se mezi Staškem a Oplim něco stalo? ,,Moc děkuju." Usmála jsem se trochu. ,,Tak ahoj." Začali se loučit. ,,Ahoj Pavlínko." Opět se otočili na druhou stranu, než byla.

Poslala jsem Jolče zprávu, že už jsou na cestě. Okamžitě odepsala. Teď jsme měly čekat pár minut, než přijde. Ozvalo se klepání a vstoupila do pokoje. Napjatě jsme se na ní podívaly. ,,Je to pravda. Adam mě nemá rád." Sedla si na moji postel. ,,Jsem jen jeho trofej." Dodala po chvíli.

,,To je mi moc líto." Začala jsem a připojily se ke mně i ostatní holky z pokoje. ,,Vím, že je to Adam ale čekala jsem víc." Zašeptala mi Pavlína. ,,Jsem ráda, že jsem si vybrala tebe." Usmála jsem se na ni ale pak jsem si zase vzpomněla na Jolču a povzbuzovala ji. ,,Budeš to chtít řešit?" Myslely jsme tím rozchod. ,,Ještě nevím." Řekla smutně a přitáhla si nohy k tělu.

Pov Sophie:

Včera jsme dohráli flašku někdy kolem deváté, ale ze strachu, že přijde Lachnit jsme někteří odešly už dříve. Pořád mi jelo hlavou to, co řekla Anet. Možná by mohla mít Anička něco s Rozkou? Každopádně jsem to chtěla zjistit. ,,Rozko??" Přiběhla jsem za ní v lyžácích. Lyže jsem už měla nachystané na svahu a chystaly jsme se je obout.

,,Chceš se mnou vyjet nahorů?" Chtěla jsem na ní skočit a sundat ji ale byla rychlejší a využila toho, že chodí na thaibox nějakým chvatem. ,,Skoro Sophie. A jo chci." Zvedla mě a já si šla obout lyže. V řadě jsme byly kvůli naší scénce jedny z posledních, takže jsme chvíli čekaly ve frontě.

,,Počkej, hned přijdu." Řekla Rozka a otočila se na Aničku o dvě místa za námi. ,,Čau Anii." Přišla ji otravovat. Zbytek konverzace jsem ale nezaslechla. Ale dalo se čekat, že ji Anička bude říkat jak je otravná a někdy bylo těžké rozeznat kdy to myslí vážně a kdy ne. Rozka ale přišla až těsně před naším nástupem na kotvu, takže byla pravděpodobnější druhá možnost.

Čekala jsem až chvíli poodjedem a nebude nikdo, kdo by nás slyšel. ,,Rozko?" Ozvala se Sophi. ,,Asi mám na tebe nepříjemnou otázku, ale ráda bych slyšela odpověď." Začala jsem. Na jejím výrazu bylo vidět, že začíná tušit co přijde. ,,Povídej." Dovolila nakonec a čekala jestli se jí zeptám na to, co si myslí.

,,Líbí se ti Anička?" Bylo jasné, že to byla ta věc. Trochu se začervenala a podívala se na své lyže, kterýma teď dělala citrónky. ,,Jo." Upřímně jsem čekala, že to bude nějak popírat, teda aspoň než využiju své vydírací taktiky, ale ona odpověděla hned. ,,To je hezký." Usmála jsem se a objala ji, i když to na kotvě moc nešlo a málem jsme spadly.

,,A jak si myslíš, že to má Anička? Teď se bavíte dost často." Rózka hned ožila. ,,Žejo? Chvílema si říkám, že je dost možný, že mě crushuje ale o chvilku později mě pak pošle pryč s tím, že ji otravuju." Vypadala celkem smutně. ,,Prostě se v tom nevyznám. Chtěla bych si s ní o tom promluvit, ale asi by to bylo blbý." A zase dělala citrónky. ,,Rozko Aničku neotravuješ neboj. Teda aspoň většinou." Trochu jsem se pousmála.

,,Díky." Ocenila moji snahu ale moc se neusmívala. ,,Já bych řekla, že se Aničce spíš líbíš, ale myslí si, že ona tobě ne tak tě odstrkává." Řekla jsem popravdě. ,,To mě nenapadlo." Začala nad tím uvažovat, ale už jsme dojely nahorů. ,,Kdyby ses o tom chtěla pobavit tak řekni. Jo a myslíš, že to můžu říct Anetce? To ona mi řekla, že jí to tak připadá. Neboj nikdo jinej se to nedozví." Chvíli se zamyslela a pak souhlasila. Opustily jsme kotvu a připojily se k ostatním do jedniček.

Ahoj přátelé! Chtěla jsem vám moc poděkovat protože se stalo něco neuvěřitelného. Only gay teď dosáhne 1000 přečtení, což mi připadá jako už větší číslo. Užívejte za chvíli víkend a už jenom 71 dní do prázdnin! Pápá

The only gay classKde žijí příběhy. Začni objevovat