Návrat

190 22 0
                                    

Naštěstí ho řetězy drželi a zastavili v pohybu a já jen nevěřícně koukal nu ruku jen pár centimetrů od mé krční tepny. To mohlo dopadnout špatně. 

"Zabij mě!" Vyštěkl a jeho ruka samovolně spadla zpět. Jeho has zněl hrozně, už měl vyřvané hlasivky a skoro nemluvil. "Ne!" Řekl jsem rozhodně. Musí trpět, mojí krev neměl už věčnost. 

"Yoongi máš tu nůž?" Byla to spíše blbá otázka, protože jsem si celkem jistý, že po kapsách minimálně tři určitě bude mít. "Tady," Sáhl do zadní kapsy u kalhot a vytáhl malí vystřelovací nožík. 

"Nejsem si jistý, že ho to vyléčí, ale určitě už nebude tolik trpět." Naprosto přesně věděl, co chci udělat. Teď pro změnu byl Jackson, který vůbec netušil, co se děje a vysvětlovat mu to, jsem opravdu neměl náladu. 

"Prohlédl jsem si nůž a ostrost jeho hrotu, neměl bych asi pochybovat o ostrosti Yoongiho nožů, ať se náhodou neurazí a ostří jsem sevřel v dlaní a následně vyškubl čepel. Mírně to štíplo a já jsem už cítil, jak mi z dlaně odkapávají kapky modré krve.

"Modrá?" Podivil se Jackson a já se mu nemohl divit, modrou krev nemá jen tak někdo. "To opravdu?" Odpovědi se mu však nedostalo. Já se začal soustředit jen na Jungkooka a Yoongi není zrovna dvakrát výřečný, co si budeme. Takže odpovědi se mu nedostane. 

"Jungkooku," přiložil jsem svojí dlaň k jeho ústům a jemu se očividně rozšířili zorničky. Váhal jestli se napije, ale nakonec se rozhodl, že ne. Svěsil hlavu a začal mě ignorovat. 

"Ale no tak," on jí nechce. Jak ho mám přinutit? Nechci používat násilí. Zaslechl jsem, jak si Jungkook za mnou povzdechl. "Jungkooku, nechceš být přece trn mezi květy." Zvedl mu hlavu a zadíval se mu do očí.

"Nechci, ale již se stalo. A minulost změnit nemůžu." Zněl tak chladně, to není můj Jungkook, ale určitě tam někde je. 

"No když to nepůjde po dobrém...."  Yoongi vzal mojí ruku a přiblížil jí přímo před jeho ústa. "Pij," nezněl úplně pozitivně. To byl přímí rozkaz, ale Jungkook nemínil poslechnout. "Jak chceš, je to pro tvé dobro."

Moje ruka se posunula ještě kousek blíže, až jsem cítil otek jeho rtů. Na což mi přeběhl mráz po zádech. Bože..... Tolik mi chyběl a jestli jen tohle se mnou dělá jeho dotek. On se však odtáhl.

"Špatné rozhodnutí," Yoongi už si naprosto přestal brát servítky. Chytil no pevně za vlasy a zaklonil mu hlavu dozadu. "Tae," posunul jsem ruku víš a nechal stékat kapky své krve přímo na jeho popraskané rty.

"No tak," mírně je pootevřel a malí pramínek mé krve mu skončil v ústech. Yoongi pustil jeho vlasy a vypadalo to, že mu jich pár i v ruce zůstalo. Vzpíral se, ale netušil jsem, že až tolik.

Jeho hlava znovu samovolně klesla dolů a na podlaze se zjevili další kapky mé krve. Avšak to nebylo jediné, co jsem spatřil. Slzy.... Kapky vody, které patřili Jungkookovi.

Hned jsem si klekl k němu a chtěl mu zvednout hlavu, abych mu viděl do obličeje. Avšak jí stále pevně nechával svěšenou. "Jungkooku," promluvil jsem znovu a alespoň mu oddělal vlasy stranou. Opravdu brečel.

"Odpusť mi to Taehyungie."

Tak máme tu 6. Vánoce se blíží. Viděli jste to video jak Namjoon pil s Yoongim, alkoholici malý. XD






Ve znamení temnotyKde žijí příběhy. Začni objevovat