"Dnes myslím, že 13. srpna." Srpen? Já jsem v pekle byl půl roku! Co vše se za tu dobu muselo změnit. "Život, co jsi měl, už neexistuje." Podotkl Kiugi a já si to až teď plně uvědomil. Celou tu dobu jsme chtěl jen najít Jungkooka a úplně jsem zapomněl na svůj lidský život.
"Taehyungu posaď se." pokynul mi Yoongi a já jsem za nimi usedl ke stolu. Místa u něj bylo ještě dost, byl nejspíše vybroušen ze dřeva, ale vypadal nádherně.
"V pekle se to teď celkem uklidnilo, momentálně tam snad nyní zůstali jen démon, ale hodně se jich vzdalo. Kdo je prosím tě Felix?" Optal se nevěřícně Kiugi, zatím co Yoongi svým pohledem hypnotizoval okno.
"Felix." Zopakoval jsem a Kiu přikývl. "Jeden student z mé školy a démon, proč?" Co má společného s Felixem.
"Jde o to, že přesvědčuje démony, aby byly na tvé straně, jeho odboj je už vcelku velký. Jde mu o to, aby jsi usedl na trůn a ne o vlastní blaho, to se často nevidí." Vím, že se za mě postavil, ale že by udělal něco takového, to je neuvěřitelné.
"Nejspíše jsou už největší nepokoje v pekle zažehnány. Uriel přišel o hodně svých spojenců, většina padla tvojí rukou." Na to poslední se uchechtl, což se mu ani nedivím, pamatuji si jak jsem ještě nedávno prohlašoval, že nikoho nezabiji a nyní kosím hlavy na potkání. "Už tomu tak bude." Mamon, Belzebub, Leviathan a mnoho dalších. Asmodeus.....
"Co se stalo s Jungkookem?" Zahleděl jsem se do Kiugiho černých očí s doufal, že nic špatného se již nedozvím. "Je u mého kamaráda ve sklepě. Nezvládli jsme mu pomoci, a tak jsme ho uvěznili než se rozhodne jak dál pokračovat."
"Dobře, moje krev ho předtím vyléčila. Třeba by to mohlo zafungovat znovu." Navrhl jsem a doufal, že by tomu mohlo tak být. "Jungkook je pod kletbou jen tvá krev stačit nebude. Budeme potřebovat nějakého čaroděje, černokněžníka, okultistu, který by to dokázal zlomit. My vládneme silou živlů. Ty po patřičném tréningu by jsi toho byl schopen, ale takové věci tě nenaučím." Yoongi se poprvé zapojil do konverzace, avšak jeho řeč byla naprosto monotónní.
"Černokněžník o někom bych nejspíše věděl," jen je tu ten háček, neznám ho dost na to, abych si byl jistý, že je na naší straně. "Skvěle," pousmál se Kiugi. "Zkusím ho kontaktovat."
"Oběd!" Zařvala Jisoo, aby jí i Soody slyšela. "Kde je vlastně Meyi?" Měla by tu snad být. "Meyi odjela s jednou svojí kamarádkou na letní tábor, už je na to dost velká a mi nemohli než souhlasit."
"Chápu," usmál jsem se na Jisoo, která přinesla velký hrnec na stůl. Vonělo to opravdu skvěle. "Jééé," Soody se vyřítila ze zahrady a rychle usedla ke stolu. "Tak to ne mladá dámo, šupej si umýt ruce." S nafouklými tvářičkami se vrhla rychlostí blesku do koupelny a poté rychle zpět, nejspíše se bála, že jí to vše sníme.
"Tak si naberte," Soody se toho hned ujala a rychle si nabrala z hrnce jídlo. "Taehyungu," oslovil mě Kiugi a já věděl, že jsem na řadě. Nemohl jsem odmítnout, hlavně, kdy to tak krásně vonělo.
"Tati?" Yoongi zakroutil nesouhlasně hlavou. "Ty zase nebudeš?" Nezdá se mi to, ale je nějaký pohublejší.
"Ne děkuji Jisoo. Určitě je to vynikající, ale vynechám." Yoongi se zvedl od stolu a odešel po schodech nahoru.
"Děda se pořád stýská po babičce?" Soody se jako neviňátko optala. Je ještě dost malá, aby chápala podstatu smrti. "Už tomu tak bude." U Kiugiho bylo vidět, že zadržuje slzy. Oběma moc chybí.
