Neměl bych se tím nejspíše zabývat. Je teď spousta důležitějších věcí, co bych nyní měl dělat. Škola! Pořád nepobírám to, že se tam po tak dlouhé době znovu podívám. Byla mým domovem přes dva roky a nyní mi to místo připadá jako vzdálená vzpomínka a ne jen půl roku.
Jungkook otevřel dveře do jeho pokoje a galantně mi ustoupil stranou, aby mě pustil dovnitř. Je pořád tak galantní, avšak poté co vím, kdo je Uriel se mi ta galantnost protiví. Zdá se, že je tomu už tak jsem žárlivý, ale tohle je jiný druh žárlivosti, spíše by se to dalo popsat zradou i když i toto není úplně přesné slovo.
Jak říct, že chodil s tvým dědou, který vypadá totožně? Nejspíše pro to není žádné slovo, ale mělo by být.
Posadil jsem se na velkou postel a začal hypnotizovat světle hnědý koberec na dřevěné podlaze. Chci mu to říct, jak se cítím. Strašně mi chyběl, ale na druhou stranu, nevím jestli mu mám jeho lásku věřit. Pořád si připadám, jako nějaká náhražka.
"Co se děje Taehyungie? Takhle jsi se předtím nechoval." Sedl si těsně vedle mě a já se mírně posunul od něj, což ho vyvedlo ještě více z míry, ale snažil se to nedat znát.
"Taehyungie..." Povzdechl si a čekal, co mu řeknu. Nechtěl jsem odpovídat, mluvit na něj, ale zase jedna část mě mu to vše chtěla vyřvat do tváře.
"To jsi se mnou jenom kvůli němu, byl jsem jen tvá náhrada, dokud se nezměnil na Uriela!" Víceméně jsem na něj vyštěkl. Já nebudu něčí náhrada.
"Chceš pravdu?" Nahnul se na bok, aby měl výhled na mě celého. "Ano," udělal jsem to samé.
"Pravdou je, ano miloval jsem ho. Jenže ta láska, kterou jsem k němu choval mě ničila a po jeho smrti se jeho chování naprosto změnilo. Už to nebyl ten stejný člověk, vlastně to už poté ani nebyl člověk." Povzdechl si a uchopil mé ruce do svých.
"Jediné o co mu šlo byla moc a zkáza celého světa. Byl tím naprosto posedlí a myslel si, že tak spasí celý svět. Odcizili jsme se, jednoho dne se se mnou znovu chtěl sejít. Bral jsem to jako naději." Po tváři se mu zakutálela jedna osamocená slza, nelhal.
"Setkali jsme se, to ano. Jenomže se mě pokusil zabít. Vše co jsem do našeho vztahu dával, najednou zmizelo. V ten okamžik jsem si uvědomil, že naše láska byla jen iluze. Kvůli němu jsem se stal tím, kým jsem doteď."
"Asmodeus. Tvá babička nebyla úplně nejlepší Hades, ale i tak mi dala další šanci i když za celu prokletí a k tomu ještě samotné bytí být jedním z hlavních démonů, hodně z mladších by se jimi stát chtělo, jenže velká moc není zadarmo, každý musel něco obětovat, proto se nedivým, když se chopili první příležitosti, aby nenechali nastoupit nového vládce."
Chápavě přikývnu, ohledně loajality toho v podsvětí moc nevím. V lidském světě povětšinou dobré slovo vůbec nic neznamená. Tady je to však naopak, tady jde o čest a někdy i něco víc o neporušitelný slib.
"Je pravda, že jsem ho miloval, ale nyní k němu již cítím jen zášť. Toť je pravda a chápu, že jsi kvůli tomu tak vykolejený."
