Nostalgie

103 11 0
                                    

Vstoupím s Yoongim a Kiugim do Podsvětí. Vyhazovač je evidentně rád, že mě zase vidí. "Myslel jsem, že tě zabili. Jennie tě už obrečela. Ráda tě uvidí." Usměje se na mě a pustí mě dovnitř. 

"Vypadá to tu úplně stejně." Rozhlédnu se po prostoru, žádné stopy ohořelých zdí, prostě ničeho. "Nikdy nepodceňuj sílu černokněžníků. Takové věci jim jdou a Sihyuk je mocný černokněžník."  Podotkne Yoongi.

"Nebyl jsem tady staletí, docela se to tu změnilo, je to tu modernější." Rozhlíží se Kiugi a hned uvidí stůl kde sedí Seokjin i s pár svými upíry. "Ale některé věci se ani po staletích nemění." Seokjin vždy sedává na stejném místě, to jsem vypozoroval už dávno, občas někoho navštíví jinde, ale pak se tam vždy vrátí, asi tomu už je opravdu dávno.

"Jdu si něco objednat, Tae chceš něco taky?" Optá zeptá se Kiu a míří si to k baru, za kterým je momentálně Jennie, vídávali jsme se v práci tak často, ale nyní jsem tu víc jak půl roku nebyl a stejně mi to přijde jako včera, co jsem tu pracoval. 

"Víno postačí, díky." Došli jsme zatím s Yoongim k Seokjinovi a jeho společnost náhle zmizela, bez jediného slova se všichni zvedli a odešli. Seokjin nemusel ani nic říkat. Všechny má pěkně vycvičené a tohle je jeho, jak to nazýval úzká část rodiny. 

"Taehyungu nejspíše by jsi měl udělat z mrtvých vstání. Běž se podívat na bar." Nechápal jsem, ale udělal jak chtěl. Rychlejším krokem jsem došel Kiugiho a u baru jsme se objevili společně. Malou chvíli trvalo než si nás Jennie všimla, ale jakmile mě uviděla spadla jí láhev i s obsahem alkoholu na podlahu a roztříštila se.

"Taehyungu ty nejsi mrtví!" Hned mi skočila kolem krku a střepy nechala na zemi. "Ty idiote, kdes byl celou tu dobu. Ve zprávách řekli, že jsi se svým spolubydlícím jste pohřešováni, a když jsi se tu neukázal, tak jsme počítali s nejhorším. Co si budeme v této době, s tím co se děje v podsvětí se musíme smířit všichni, že se nemusíme dožít rána." Jennie posmutněla a otočila se na mého společníka.

"Kiugi? Tak tebe bych tu opravdu nečekala, nebyl jsi tu od baroka." Oni se znají? Kiugi není tvor, který by vyhledával takové podniky. "Jo baroko, ty paruky jsem nesnášel." Pousmál se. "Co si dáte  a vůbec vy dva se znáte jak?" 

"Dvě whisky a Tae chtěl víno, no a Taehyung je můj poloviční bratr." Jennie se znovu zarazila. "Bra co že to? Tae neříkal jsi, že jsi Namjoonův brat a medium. Tady mi něco smrdí." Svraštila obočí a zadívala se mi do očí. "Taehyungu o čem prosím tě nevím." 

"Jak znám Jennie z toho už nevybrousíš." Má právo to vědět, stejně už je Kim Taehyung mrtví. "No to já jsem Hádův podvrženec." Znovu na mě vytřeštila oči. "Cože! Takže ten den, co jsi sem došel a já kvůli to skoro dostala infarkt jsi byl ty! Taehyungu já tě zabiju." Vzala utěrku, kterou měla zavěšenou kolem pasu a praštila mě jí.

"Mady musí být ráda, že její děti se snáší. Kde je vůbec, dlouho se tu neobjevila." Ona to neví. Ani jeden jsme se neměli k slovu. "Ach to je mi líto." 

Ve znamení temnotyKde žijí příběhy. Začni objevovat