Desire to fly •CZ• REVIZE

36. Kokardy

„Fajn," snažila jsem se tu informaci nějak zpracovat, a očima těkala po boxe, kde jsme s Mischel seděli.

„Jak fajn?" zeptala se mě trochu dotčeně. Nejspíš očekávala jinou reakci. „Musíme něco udělat! Někomu to říct," podpořila svůj názor naléhavě.

Já se jen uchechtla, a opět se mi po zádech rozběhl stres spolu s odtažitým pohledem ve tváři.

„Ty si neuvědomuješ, co všechno bychom tím podělali. Zrovna Tara ví co dělá, a můžu ti zaručit, že by se to nakonec obrátilo proti nám," řekla jsem, ale pak se mi zachvěl hlas. Spolu s tím jasným odhodláním se do ničeho takového znovu nepřimotat, mi nějaký slabý hlásek tvrdil do stejné co Mischel.

„Ale tohle nemůže zůstat jen tak. Do smrti bych se cítila provinile, že jsem zamlčela podvod. A zrovna doping," naléhala.

„U Naomi jsem to čekala. Tedy, ne teď, ne takhle brzy, ale i tak mě to moc nepřekvapilo. Mrzí mě, že v tom s ní jede Tara. Její hlas má velkou váhu. Popře to, a obviní nás z toho, že jen chceme Naomi pokazit úspěch. Pak se můžeš rozloučit s nějakým ježděním Minerala," řekla jsem jí.

Moje kamarádka jen smutně zavrtěla hlavou. I v ní se to pralo. Nastala chvíle ticha, kdy se ozývalo jen oddechování pár koní v boxech kolem nás.

„Jo, máš pravdu," prohlásila Misch nakonec, „přidělali bychom si tím další problémy."

Já jsem nevěděla co na to říct. Tahle informace se mi vážně nelíbila, ale sama jsem nevěděla co bych s tím měla dělat. Můj proud myšlenek přerušil reproduktor ozývající se zvenku.

„Prosím účastníky 50 cm parkuru aby se za pět minut dostavili na dekorování,"

Pohlédla jsem na ní „Běž si pro Minerala, ať to stihneš," řekla jsem a lehce kývla. Dodala bych, že to co jsme řešili probereme pak, ale nebyla jsem si tím úplně jistá.

Po chvíli jsem se po boku s Mischel a bílým vysokým valachem vydala ke kolbišti. V její kategorii soupeřila asi proti dalším 6 koním, a odnesla si hezké 5. místo s 8 trestnými body. Pogratulovala jsem ji a pak se vydala také do stáje, dnes naposledy nasedlat Cashe, jelikož jsem tušila že za chvíli přijde také dekorování mojí soutěže.

Hnědák už stihl vyschnout od potu, a tak jsem mu jen hodila na záda sedlo a uzdečku. Zrovna jsem dopínala poslední přesky, když jsem zaslechla očekávaný zvuk.

„Prosíme všechny účastníky dnešní hobby části 80 cm, aby se dostavili na vyhlášení vítězů ke kolbišti,"

Mischel se vynořila zpoza rohu, nejspíš mi chtěla ještě něco říct, ale zaregistrovala to stejné co já.

„Hele, musím jít," řekla jsem a ustaraně se na ní podívala. Ona mi ten pohled vrátila. Stejně jako já věděla, že nejlepší by bylo nešťourat se v tom co viděla. I já jsem měla v myšlenkách jen Naomi a Taru. A věděla jsem, že jestli to promlčíme teď, už pak nebude další šance to vrátit zpátky.

„Hodně štěstí," popřála mi Misch, a já vyšla ze stáje vstříc kolbišti.

~~~

„Vítejte dívky, jsem rád že jste se zde letos sešli v docela hojném počtu. Všichni závodníci si vedli skvěle, ale čas a počet chyb hovoří pro vítěze jasně,"

Vysoký muž, ktery dostal za úkol dnešní organizaci akce se teď rozhlížel po koních před ním. Všichni jezdci tady stáli v řadě vedle sebe, koně pod nimi ostražitě sledovali co se bude dít. Někteří nervózně přešlapovali nebo pohazovali hlavami. Já s Cashmerem jsme byli na jednom konci řady, a tak jsem měla docela přehled o tom kolik nás soutěžilo. A bylo to docela dost lidí, napočítala jsem něco přes 15 dvojic. S povzdechem jsem si uvědomila, že tím se dost patrně snižovala moje šance na dobré umístění.

„Takže bych se konečně rád přesunul k dekorování. Prosím dvojice které budou vyvolány, aby vyšli z řady sem k Tamaře Larkové, hlavní pořadatelce a majitelce tohoto areálu. Na ní je ta čest odměnit vaše nejlepší výkony," prohlásil a pravačkou ukázal na Taru vedle něj, která už držela tašku s kokardami.

Sevřelo se mi hrdlo. Ne ani tak nervozitou nad vlastním výsledkem, ale myšlenkou na to, co mi řekla Misch. Očima jsem zabloudila také k Naomi, stojící jen pár koní ode mne. Zahlédla jsem její sebevědomý úsměv.

„Odměněno bude prvních 5 nejlepších, ostatní si své místo můžete dohledat na tabuli u stájí vedle svého jména. Tak tedy," odkašlal se, „na pátém místě se nám umístila Jessica Parkerová s koněm Bolt, ze stáje Albínský ranč!" sledovala jsem jednu z dívek vycházející z řady na hnědém koni a jako ostatní jsem ji lehce zatleskala. Potřásla si rukou s Tarou a vzala si od ní kokardu.

„Na čtvrtém místě se umístil jeden z místních jezdců, a tím je..." nastala pomlka, a já si s Naomi vyměnila pohled. Věděla jsem že očekává své jméno - dráhu zajela dobře, a měla možnost se umístit na vrchních příčkách. Já jen zabloudila pohledem k vývěsné tabuli u stájí, kam právě někdo přišel papír s ostatními jménami vyvěsit.

„Cameron Bentonová s koněm Cashmere Club, která soutěžila za místní stáj - sportovní areál Gladiol!" ozvalo se, a já trochu vyděšeně pohlédla na toho chlapa. Asi jsem váhala moc dlouho, jelikož mě vyzval že mám vyjít z řady. Polkla jsem, a pobídla Cashe k Taře. Ta mi podala ruku, potřásla mi s ní a vtiskla mi do dlaně modrou kokardu.

„Výborně," prohlásila s úsměvem, ale já se nedokázala soustředit na obsah jejich slov, a v hlavě se mi převaloval obraz toho, co udělala.

„Díky..." zašeptala jsem trochu nepřítomně, a postavila se vedle té holky, která byla vyhlášena přede mnou.

„Gralujuju," naklonila se ke mě, a já ji pochvalu oplatila. Až teď jsem se vrátila pohledem k řadě koní.

„Třetí místo získala opět místní dvojice, a tou se stává Naomi Campbell s hřebcem Sultánem!"

Už jsem jen skoro bez dechu sledovala jak přišla k Taře, potřásla si s ní rukou a dostala rudou kokardu. Po chvíli se zastavila po mém boku. Místo "gratuluji" se mi od ní dostalo namyšleného úsměvu.

~~~

„Je to kráva, co jinýho ti na to mám říct?" nadávala jsem s myšlenkou stočenou k Naomi když jsem večer ležela v posteli, zachumlaná pod peřinou. Mischel na matraci vedle mě jen tiše poslouchala můj výlev, a něco si projížděla na telefonu.

„Nenávidím přesně tenhle pocit," povzdechla jsem si, „kdy jsem naštvaná, nejraději bych někoho kopla, ale musím jen přihlížet,"

Mischel se uchechtla a já na ni tázavě otočila hlavu.

„Teoreticky nemusíš, ale to už jsme dneska řešili," zmínila aniž by odtrhla oči od obrazovky.

Odfrkla jsem si.

„Pojď si radši pustit film," prohlásila a natáhla se po ovládači uklizeném v nočním stolku.

„Tyjo, neměla bych si tě sem na přespávání pouštět tak často, ty už se tu chováš jak doma," zasmála jsem se a sledovala jak se rozsvítila televize na protější stěně.

„Je to nebezpečný, brzo se k tobě budu moct nastěhovat," prohlásila ještě s úsměvem a pak zapnula jeden z filmů, který se objevil na displeji televize.