Někdy přemýšlím, čeho jsem vlastně dosáhla. Co je tím cílem, ke kterému můj život směřuje? Má tohle nějaký hlubší smysl?
Nevím. Zatím nevím.
Můj život byl naplněný radostí i neštěstím. Poznala jsem pocit, kdy sedíš v sedle, svaly tvého koně se napínají a ty dopadáš za poslední překážkou na zem. Z tribun se ozývá nadšený potlesk diváků.
Ty ale nic neslyšíš. Víš, že komentátor nadšeně oznamuje vítěze. Víš, že jsi bez chyby dojela to, na co jsi se roky připravovala. A jsi šťastná, že tu jsi, a že jsi něčeho dosáhla.
Ale zažila jsem i horší časy. Sedět u někoho, koho miluješ, dívat se mu do očí s nevyřčenou otázkou. Proč? Proč se tohle musí dít, má to nějaký hlubší význam? Má to vůbec smysl?
Sleduješ, jak se usměje. On v tuhle chvíli ten smysl našel. Ale už má málo času, už ti ho nestihne prozradit.
Je snadné začít brečet. Cítíš ty slzy, které se derou ven. Ty slzy, které to spojují - propojí ty nádherné okamžiky se smutnými. Ty jen doufáš, že u té poslední to pochopíš. Pochopíš co se tu vlastně děje.
Ale do té doby musíš jen toužit. Po čem? To zatím nevím.
ČTEŠ
Desire to fly •CZ• REVIZE
General FictionCelý život jsem zasvětila jen koním. Občas přemýšlím nad tím, co všechno jsem pro ně obětovala. A čeho díky nim dosáhla. Někdy uvažuji, jestli mi to stálo za to. Ale vím, že kdybych se měla rozhodnout znovu, rozhodnu se stejně. Vyrostla jsem v normá...
